Kaple Panny Marie Pomocné (Zahrady)
| Kaple Panny Marie Pomocné v Zahradách | |
|---|---|
 Kaple po rekonstrukci (2016) | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| Okres | Děčín |
| Obec | Krásná Lípa |
| Lokalita | Zahrady |
| Souřadnice | 50°55′55,96″ s. š., 14°28′34,96″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | děčínský |
| Farnost | Krásná Lípa u Rumburka |
| Status | kaple |
| Užívání | bližší informace o bohoslužbách |
| Zasvěcení | Panna Maria |
| Datum posvěcení | 1809, po opravě 1. června 2017 |
| Světitel | Jiří Hladík (po opravě) |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | pozdní baroko |
| Typ stavby | kaple |
| Výstavba | 1808 |
| Specifikace | |
| Umístění oltáře | jih |
| Stavební materiál | kámen a zdivo |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kaple Panny Marie Pomocné, zvaná též Žebrácká kaple, je římskokatolická kaple[1] v Zahradách (místní část města Krásná Lípa). Pozdně barokní sakrální stavba pochází z roku 1808, o její výstavbu se zasloužil místní žebrák a podivín Daniel Hieke. Po druhé světové válce zmizelo vybavení a stavba chátrala, celkovou rekonstrukcí prošla v letech 1994 a 2016. Obraz žebráka Hieka v průčelí kaple namalovala Natalie Belisová.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Původní kaple
[editovat | editovat zdroj]V místě stála původně malá polní kaple pocházející patrně z počátku 18. století. Zasvěcená byla svatému Erasmovi, jednomu ze Čtrnácti svatých pomocníků. Interiér proto zdobil světcův obraz. Kapli dal postavit zahradník Christoph Henke z domu čp. 2, jenž se prý po dokončení stavby zázračně uzdravil z bolestivé dny. Na počátku 19. století byla kaple zchátralá a neudržovaná.[2]
Pověst o žebráku Hiekovi
[editovat | editovat zdroj]Na počátku 19. století žil v Zahradách jistý Daniel Hieke. Narodil se v domě čp. 6 v rodině zahradníka. Nejprve pracoval v dole, poté se, až do svých padesáti let, živil jako obchodník režnými nitěmi a síty. Ke stáru se vrátil do své rodné vsi, kde platil za výrazného podivína. Žil velice skromným, poustevnickým životem, byl velmi zbožný, tichý, sám k sobě až příliš přísný. Ve svých pětadvaceti letech si nechal tajně zhotovit řetěz, který nosil nadvakrát omotaný kolem holého těla. Protože řetěz nikdy nesundaval, zarostl mu prý masa.[2][3] Hieke trpěl zdravotními obtížemi, které se stále zhoršovaly. Přestaly až ve chvíli, kdy mu byl na pokyn otce odstraněn řetěz z těla. Hieke poté rozdal všechen svůj majetek a žil pouze z milodarů. Rachitický špinavý žebrák denně chodil do krásnolipského kostela svaté Máří Magdaleny, kde ho přitahoval obraz Panny Marie Pomocné. Jednoho dne se mu ve snu zjevila právě Panna Marie a požádala jej, aby jí postavil kapli. Hieke neměl vlastní prostředky, proto vybral v okolí dostatek financí, aby mohl svůj zbožný záměr uskutečnit. Darovaný obraz z krásnolipského kostela donesl do kaple sám na zádech. Daniel Hieke zemřel roku 1810 ve věku 74 let, tedy rok po vysvěcení kaple.[2][4]
Žebrácká kaple
[editovat | editovat zdroj]
Místo pro výstavbu nové kaple zvolil krásnolipský farář Hübner, který také daroval obraz Panny Marie Pomocné. Na místě staré polní kaple vyrostla nová v roce 1808 a následujícího roku byla vysvěcena. Po několika letech dal zhotovil Gottfried Hesse z Vlčí Hory nový obraz, kterým nahradil původní malbu. Roku 1822 doplnila kapli věž se zvonem, které byly zaplaceny z veřejné sbírky.[4] Od tohoto roku se pravidelně v poledne vyzvánělo ke cti patronky kaple. Do makovice věže uložili místní obyvatelé pamětní listinu a také starý Hiekův řetěz. Autorem listiny byl Johann Pohl, učitel ze sousedního Krásného Buku. Pro kapli založil v následujících letech nadační fond, jehož výnosy hradily sloužení mší svatých a vedení procesí ke kapli o svátku Navštívení Panny Marie. Kaple byla v následujících letech pravidelně udržována a využívána, významná rekonstrukce věže proběhla roku 1895.[2]
Zlom přinesl konec druhé světové války. Po nuceném odchodu paní Marschnerové, která o svatostánek pečovala, se stala kaple opakovaně terčem zlodějů a vandalů. Nevyužívaná stavba chátrala a hrozil její zánik. Rekonstrukce a záchrana kaple proběhla v roce 1994 z iniciativy místního hostinského Willibalda Klingera.[2] Prozatím poslední rekonstrukcí prošla kaple v létě 2016. Kompletně byly opraveny vnitřní i vnější omítky, střecha, osazena byla nová okna a dveře.[5] Opravenou stavbu požehnal dne 1. června 2017 probošt litoměřické kapituly Jiří Hladík, který pochází z Krásné Lípy.[6] Žebrácká kaple je ve vlastnictví města Krásná Lípa a není památkově chráněná. Pravidelné mše se zde neslouží. Kolem kaple prochází Köglerova naučná stezka.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Nevelká kaple je obdélného půdorysu s vykrojenými rohy a půlkruhovým závěrem. Průčelí zakončuje trojúhelníkový štít oddělený výraznou římsou. Nad obdélnými dřevěnými dveřmi je umístěný pískovcový klenák datovaný rokem 1808. Štít zdobí nika s obrazem žebráka Hieka, který roku 1994 namalovala Natalie Belisová volně podle původní předlohy.[p 1] Fasáda je po poslední rekonstrukci purpurová, členěná bílými lizénami a šambránami. V obou bočních stěnách je umístěno jedno obdélné okno. Ze střechy kryté plechem (dříve šindelem, břidlicí a asfaltovým šindelem) vybíhá mohutná šestiboká sanktusová věž beze zvonu zakončená makovicí s křížem. Interiér je klenutý, z původního mobiliáře (oltář s obrazem, lavice a obrazy) se nedochovalo nic.[2]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Kaple před rekonstrukcí (2006) -
Kaple před rekonstrukcí (2006) -
Kaple po rekonstrukci (2016) -
Kaple po rekonstrukci (2016) -
Klenák s datem výstavby (2016)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 98.
- ↑ a b c d e f g BELISOVÁ, Natalie. Putování po duchovním panství Krásnolipska. Děčín: Ing. Vladimír Hanák, 2005. S. 139–146.
- ↑ MELICHAR, Jaroslav. Vlastivěda Šluknovského výběžku pro školy a veřejnost. Pověsti. Krásná Lípa: KČT Krásná Lípa, 2002. S. 53.
- ↑ a b KÜHN, Jiří. Lužické hory. Zahrady [online]. [cit. 2016-11-01]. Dostupné online.
- ↑ KOLÁŘ, Jan. Pečujeme o odkaz předchozích generací. Vikýř. Srpen 2016, čís. 529, s. 1.
- ↑ AN. Požehnání drobnám sakrálním památkám. Vikýř. Červen 2017, čís. 549, s. 1. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BELISOVÁ, Natalie. Putování po duchovním panství Krásnolipska. Děčín: Ing. Vladimír Hanák, 2005. S. 139–146.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu kaple Panny Marie Pomocné na Wikimedia Commons
