Přeskočit na obsah

Kakadu šalamounský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxKakadu šalamounský
alternativní popis obrázku chybí
Kakadu šalamounský
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Řádpapoušci (Psittaciformes)
Čeleďkakaduovití (Cacatuidae)
Rodkakadu (Cacatua)
Binomické jméno
Cacatua ducorpsii
Pucheran, 1853
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kakadu šalamounský[2] (Cacatua ducorpsii) je papoušek z čeledi kakaduovití, který je endemický Šalomounovým ostrovům. Ve své domovině je dosud poměrně hojný, ale jeho stavy se snižují. Je zařazen do seznamu CITES.

Systematika

[editovat | editovat zdroj]

Druh formálně popsal francouzský přírodovědec Jacques Pucheran v roce 1853. Nejsou rozeznávány žádné poddruhy. Kakadu šalamounský se řadí do rodu Cacatua, který vytyčil Louis Pierre Vieillot v roce 1817.[3][4] Druhové jméno ducorpsii je připomínkou francouzského námořníka L. J. Ducorpse.[5]

Detail hlavy se světle modrým očním kroužkem

S délkou těla kolem 30–35 cm[6] a váhou kolem 350 g[7] se jedná o jednoho z menších kakaduů. Tento papoušek je celý bílý, pouze peří na temeni pod chocholkou je růžové a spodní strana křídel a ocasu jsou žlutavé. Chocholka je široká a kulatá, pohyblivá podle nálady. Oční okruží je světle modré. Zobák je šedavý, duhovky černohnědé, nohy šedé.[6]

Biologie a ekologie

[editovat | editovat zdroj]

Vyskytuje se v různých typech habitatu od lesních okrajů přes zahrady, města a sekundární lesy až po původní pralesovité podrosty. Nejčastěji se vyskytuje do 700 m n. m., občas může vystoupat až do 1800 m. Jedná se o hlučný druh, který se projevuje pronikavým tázavým errrk-errrk... errrk-errrk nebo nazálním, dlouhým kounk-kerk kounk-kerk s důrazem na první slabiku. Živí se semeny, bobulemi, pupeny, květy i hmyzem včetně larev.[6]

Početnost druhu patrně překračuje 100 000 jedinců,[6] populace vykazuje patrně klesající tendenci následkem úbytku přirozených stanovišť.[8]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
  2. BioLib.cz – Cacatua ducorpsii (Kakadu šalamounský) [online]. BioLib.cz [cit. 2018-09-23]. Dostupné online. 
  3. BROWN, David M.; TOFT, Catherine A. Molecular Systematics and Biogeography of the Cockatoos (Psittaciformes: Cacatuidae). The Auk. 1999-01, roč. 116, čís. 1, s. 141–157. Dostupné online [cit. 2024-02-24]. ISSN 0004-8038. DOI 10.2307/4089461. 
  4. Parrots, cockatoos. www.worldbirdnames.org [online]. IOC World Bird List v14.1, 2024 [cit. 2024-02-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. JOBLING, J.A. Helm Dictionary of Scientific Bird-names. London: Christopher Helm, 2010. Dostupné online. ISBN 978-1-4081-2501-4. S. 141. (anglicky) 
  6. a b c d JUNIPER, Tony. A Guide to Parrots of the World. London: Christopher Helm Publishers, 2010. ISBN 9780713669336. S. 289. (anglicky) 
  7. MARELLI, Stefano Paolo; ABDEL SAYED, Ahmad; MAGNI, Michele. Reproductive parameters in some captive‐bred cockatoo species (genus Cacatua and Eolophus ). Veterinary Record Open. 2020-01, roč. 7, čís. 1. Dostupné online [cit. 2024-02-29]. ISSN 2399-2050. DOI 10.1136/vetreco-2020-000405. PMID 33224509. (anglicky) 
  8. Cacatua ducorpsii [online]. The IUCN Red List of Threatened Species, 2018 [cit. 2024-02-29]. Dostupné online. DOI 10.2305/IUCN.UK.2018-2.RLTS.T22684823A130100557.en. (anglicky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • JUNIPER, Tony. A Guide to Parrots of the World. London: Christopher Helm Publishers, 2010. ISBN 9780713669336. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]