Přeskočit na obsah

Kajetán Alexandr Bissingen-Nippenburg

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kajetán Alexandr hrabě von Bissingen-Nippenburg
(1850, litografie, August Prinzhofer, sbírky Rakouské národní knihovny ve Vídni)
(1850, litografie, August Prinzhofer, sbírky Rakouské národní knihovny ve Vídni)
Poslanec německého Říšského sněmu
Ve funkci:
1872 – 1884
Rakouský guvernér v Benátkách
Ve funkci:
1855 – 1860
PředchůdceGeorg Otto von Toggenburg
NástupceGeorg Otto von Toggenburg
Místodržitel v Tyrolsku
Ve funkci:
1849 – 1855
PředchůdceRobert von Benz
Nástupcearcivévoda Karel Ludvík
Stranická příslušnost
ČlenstvíDeutsche Zentrumspartei

Narození18. března 1806
Benátky
Úmrtí10. května 1890 (ve věku 84 let)
Schramberg
RodičeFerdinand Arnošt z Bissingen-Nippenburgu
DětiFerdinand z Bissingen-Nippenburgu
PříbuzníMarie Krescencie z Bissingen-Nippenburgu (sourozenec)
Marie Ludovika z Bissingen-Nippenburgu[1], Karetán Stanislav z Bissingen-Nippenburgu[1] a Marie Alžběta z Bissingen-Nippenburgu[1] (vnoučata)
Profesepolitik
OceněníŘád železné koruny
CommonsKajetan von Bissingen-Nippenburg
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kajetán Alexandr hrabě z Bissingen-Nippenburgu (Cajetan Maria Alexander Ferdinand Johann Anton Joseph Leonhard Anselm Reichsgraf von Bissingen-Nippenburg) (18. března 1806 Benátky10. května 1890 Schramberg, Německo) byl rakousko-německý šlechtic, politik, státní úředník a velkostatkář. Ve službách Habsburků zastával vysoké funkce v rámci Rakouského císařství, byl místodržitelem v Tyrolsku (1849–1855) a guvernérem v Benátkách (1855–1860).[2] Jako majitel statků ve Württembersku byl později poslancem německého Říšského sněmu (1872–1884).[3]

Životopis

[editovat | editovat zdroj]
Erb rodu Bissingen-Nippenburg

Pocházel ze staré šlechtické rodiny Bissingenů, která v 17. a 18. století vlastnila statky také v Čechách, narodil se do početné rodiny tyrolského a štýrského místodržitele hraběte Ferdinanda Bissingen-Nippenburga (1749–1831) a jeho druhé manželky Marie Terezie, rozené hraběnky Thurn-Valsássina (1767–1853).[4] Vystudoval práva na univerzitě v Innsbrucku a podnikl kavalírskou cestu po Evropě, navštívil Itálii, Francii, Švýcarsko, Belgii a také řadu německých zemí. V roce 1828 vstoupil do rakouských státních služeb, následujících deset let pak působil u tyrolského místodržitelství a u městského soudu v Innsbrucku.[5] V roce 1838 byl jmenován císařským komorníkem,[6] ale téhož roku odešel do soukromí a věnoval se správě rodového majetku.

Znovu se do veřejného dění zapojil v revolučním roce 1848, kdy byl poslancem frankfurtského parlamentu, poté se vrátil do rakouských státních služeb. Od ledna 1849 byl guvernérem v Tyrolsku ve funkci zemského šéfa, od 1. ledna 1850 pak jako místodržitel pro Tyrolsko a Vorarlbersko.[7] V těchto úřadech inicioval řadu reforem, mimo jiné se podílel na zřízení zemského a krajského soudu v Innsbrucku, zasloužil se také o napojení Tyrolska na telegrafní síť. Během působení v Tyrolsku byl v roce 1853 jmenován c. k. tajným radou a v roce 1854 obdržel Řád železné koruny I. třídy.[8] V letech 1855–1860 zastával funkci guvernéra v Benátkách.[9]

V roce 1860 opustil rakouské státní služby, ale veřejných aktivit se úplně nevzdal, vzhledem k vlastnictví statků ve Württembersku byl v letech 1862–1868 členem druhé sněmovní komory Württemberského království a nakonec v letech 1872–1884 poslancem německého Říšského sněmu.[10] Patřil k německé Straně středu a v období Kulturkampf byl přední osobností katolické šlechty z Württemberska.

Byl též čestným rytířem Maltézského řádu, po předcích byl uživatelem indigenátu v Uhrách, patřil také k zemské šlechtě v Dolním a Horním Rakousku, Korutanech a Štýrsku. Během působení v rakouských státních službách obdržel čestné občanství v několika rakouských městech (Vídeň, Bregenz, Bludenz, Feldkirch).

Zemřel na zámku Schramberg ve věku 84 let, pohřben byl po boku svého otce v bazilice Panny Marie ve Wiltenu (dnes součást Innsbrucku).

Majetek a rodina

[editovat | editovat zdroj]
Zámek Schramberg (Bádensko-Württembersko), hlavní sídlo rodu Bissingen-Nippenburg

Původně byl po otci majitelem statků v Uhrách, které zdědil v roce 1831. Tento majetek postupně prodal a místo toho koupil statky ve Württembersku, kde rodina již předtím vlastnila říšské panství Schramberg.[11] V letech 1855–1860 nechal Kajetán Alexandr rozšířit schramberský zámek o přístavbu klasicistního křídla.[12]

Od roku 1834 byl ženatý s baronkou Luisou von Warsberg (1814–1879), která byla později c. k. palácovou dámou (1854) a dámou Řádu hvězdového kříže (1841).[13] Z jejich manželství se narodilo šest dětí, dva synové a čtyři dcery.[14][15] Ze synů byl starší Ferdinand (1837–1919), který byl dědicem rodového majetku ve Württembersku.[16]

  1. a b c Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  2. Ottův slovník naučný díl IV.; Praha, 1891 (reprint 1997); s. 106k heslo Bissingen) ISBN 80-7185-089-6
  3. Biografie Kajetána Alexandra Bissingen-Nippenburg dostupné online
  4. Rodina Bissingen-Nippenburg na webu genealogieonline.nl dostupné online
  5. Kajetán Alexandr Bissingen-Nippenburg dostupné online
  6. Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1882; Vídeň, 1882; s. 210 dostupné online
  7. Přehled představitelů státní správy v Tyrolsku na webu worldstatesmen dostupné online
  8. Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1882; Vídeň, 1882; s. 87, 204 dostupné online
  9. Přehled představitelů státní správy v Benátkách na webu worldstatesmen dostupné online
  10. Kajetán Alexandr Bissingen-Nippenburg na webu Říšského sněmu Německého císařství dostupné online
  11. Historisches und genealogisches Adelsbuch des Königreichs Württemberg, Stuttgart, 1844 (kapitola Bissingen-Nippenburg, s. 152–153) [1]
  12. Dějiny zámku Schramberg na webu Stadtmuseum Schramberg dostupné online
  13. Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1876; Vídeň, 1876; s. 39, 170 dostupné online
  14. Rodina Bissingen-Nippenburg in: Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser; Gotha, 1855; s. 86 dostupné online
  15. Rodina Kajetána Alexandra Bissingen-Nippenburga na webu geni.com dostupné online
  16. Rodina Bissingen-Nippenburg in: Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser, Gotha, 1896; s. 130–131dostupné online

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]