Ján Pocisk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ján Pocisk
Poslanec Revolučního nár. shromáždění
Ve funkci:
1918 – 1920
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1920 – 1925
Senátor Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1925 – 1939
Stranická příslušnost
ČlenstvíSlovenská soc. dem. Uherska
čs. soc. dem.
NSP

Narození18. dubna 1870
Brestovany-Dolné Lovčice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí18. října 1941
Bratislava
SlovenskoSlovensko Slovensko
Profesepolitik
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ján Pocisk (18. dubna 1870 Brestovany-Dolné Lovčice[1][2][3][4]18. října 1941 Bratislava[3]) byl slovenský a československý novinář a politik, meziválečný poslanec a senátor Národního shromáždění za Československou sociálně demokratickou stranu dělnickou.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Vyučil se obuvníkem v Seredi, pracoval v Ostřihomi, Prešpurku (dnes Bratislava), Vídni a Mnichově. Zde navštěvoval kursy vyšší průmyslové školy. Od počátku 90. let 19. století se ve Vídni začal politicky organizovat v sociálně demokratické straně, během působení v Mnichově již patřil mezi organizátory jedné z tamních dělnických stávek. Od roku 1906 byl úředníkem nemocenské pokladny a redaktor Slovenských robotnických novin v Prešpurku, kde s ním spolupracoval Edmund Borek. V letech 1908-1918 byl členem slovenského výkonného výboru Slovenské sociálně demokratické strany Uherska a jeho pokladníkem. Angažoval se dělnickém vzdělávacím spolku Napred, u něhož roku 1913 založil dle českého vzoru i první Dělnickou tělocvičnou jednotu na území dnešního Slovenska. Během první světové války udržoval kontakty s českými sociálními demokraty. V roce 1918 se stal členem Slovenské národní rady a pak po celé období první republiky zasedal ve vedení celostátní sociální demokracie (v letech 1919-1938 člen zemského výkonného výboru strany na Slovensku, v letech 1919-1920 hlavní tajemník strany na Slovensku, dále starosta Dělnických tělocvičných jednot v Bratislavě a v letech 1923-1936 předseda správní rady a ředitel tiskárny J. Pocisk a spol. v Bratislavě).[5]

V letech 1918-1920 zasedal v Revolučním národním shromáždění. V parlamentních volbách v roce 1920 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění.[6] Podle údajů k roku 1920 byl profesí úředníkem v Bratislavě, toho času v úředním poslání v Americe.[7]

V parlamentních volbách v roce 1925 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1929 a parlamentních volbách v roce 1935. V senátu setrval do roku 1939, přičemž krátce předtím, v prosinci 1938, se stal hospitantem v klubu nově zřízené Národní strany práce. Byl zbaven mandátu v lednu 1939 v důsledku rozpuštění sociálně demokratické strany na Slovensku.[8][9][10]

Za první republiky patřil mezi hlavní politické oponenty Hlinkovy slovenské ľudové strany. Po vzniku tzv. slovenského štátu byl pronásledován. Zemřel doma, ale na následky věznění v Ilavě.[11][5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Senát ve IV. volebním období, Archiv Národního shromáždění, 1935, s. 89. [online]. google.cz [cit. 2014-12-13]. Dostupné online. 
  2. Národní shromáždění. Národní shromáždění Republiky československé v prvém desítiletí. [s.l.]: Státní tiskárna, 1928. 1315 s. Dostupné online. S. 1313. 
  3. a b MINÁČ, Vladimír. Malý slovenský biografický slovník: A-Ž. Generálny heslár SBS [online]. Matica slovenská, 1982 [cit. 2014-12-24]. Dostupné online. (slovensky) 
  4. NASKE, Miloslav. Národní shromáždění Republiky Československé: Poslanecká sněmovna, Senát, Národní výbor, Revoluční národní shromáždění. Životopisná a statistická příručka.... [s.l.]: Šmejc a spol., 1924. 247 s. Dostupné online. S. 141. 
  5. a b Osobnosti Sociální demokracie - autor Jiří Malínský [online]. cssdbojkovice.wbs.cz [cit. 2011-11-15]. Dostupné online. (slovensky) 
  6. Ján Pocisk [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-15]. Dostupné online. 
  7. 1. schůze, připis volebního soudu, ověření mandátů [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-15]. Dostupné online. 
  8. jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-07]. Dostupné online. 
  9. jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-07]. Dostupné online. 
  10. jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-07]. Dostupné online. 
  11. K uctění památky našich obětí [online]. masarykovaakademie.cz [cit. 2011-11-15]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]