Ján II. Szalatnay
| Ján II. Szalatnay | |
|---|---|
| Narození | 28. října 1758 Miskolc |
| Úmrtí | 19. října 1827 (ve věku 68 let) Moraveč |
| Povolání | farář |
| Nábož. vyznání | Evangelická církev v Rakousku (1781–1918) |
| Děti | Jan Szalatnay Josef Szalatnay[1] Gerson Szalatnay[1] |
| Rod | Szalatnayové |
| Příbuzní | Justus Emanuel Szalatnay[2] (vnuk) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Ján II. Szalatnay, celým jménem Ján II. Szalatnay de Nagy Szalatna neboli Ján II. Slanický ze Zvolenské Slatiny, (28. října 1758, Miškovec – 19. října 1827, Moraveč) byl významnou osobností evangelického sboru v Čechách a na Moravě.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Ján II. Szalatnay pocházel ze starobylého hornouherského rodu Szalatnayů (Slanických) ze Zvolenské Slatiny, jejichž hlavní větev se naturalizovala na území Čech.
Byl synem Ondreje IV. Szalatnaye de Nagy Szalatna (? -1775) a jeho manželky Kataríny rozené Furthinové. Ondrej IV. se po smrti své první manželky v roce 1772 opět oženil s baronkou Agátou von Hallerovou.
V roce 1785 se Ján oženil s Lydií Marešovou (1768–1833).
Po studiích v Debrecínu se stal evangelickým duchovním. Jako nadaný teolog byl zvolen kazatelem v Moravči u Pelhřimova, kam přišel přímo z Debrecína. Po tříměsíčním studiu češtiny mohl poprvé 29. února 1784 vykonat bohoslužbu. Je považován za zakladatele evangelického sboru na Moravě.[zdroj?] Pro jeho správu zvolil 12 starších v čele s kurátorem a sám působil jako farář střídavě v Moravči a v Strměchách, kde byl také nový evangelický sbor. Byl považován za velmi pracovitého a svědomitého člověka.[zdroj?]
V Moravči založil faru, hřbitov, kostel (1785) a církevní školu. Fara byla roku 1784 zbudována jen ze dřeva, načež byla v roce 1789 částečně přestavěna s využitím kamene. V tomto stavu vydržela až do roku 1928, kdy byla přestavěna do dnešní podoby. Později vznikla díky jeho úsilí v Opatově nová kazatelská kaple. Jeho paměti jsou sepsány v knize Krátká historie církevní Moravy.
Ján II. Szalatnay je zakladatelem české větve rodu Szalatnayů z Nagy Szalatna. Zemřel v roce 1827 a je pochován se svojí ženou na hřbitově v Moravči.
Se svojí ženou Lydií měl celkem 10 dětí: Alžbětu (1786-?), Janu (1788-?), Gersona (1790-1854), Lydii (1791-1853), Jana III. Pavla (1793-1877), Josefa (1795-1836), Kristýnu (1798-?) Zuzanu (1802-1803), Benjamina (1804-1805) a Josefínu (1806-1871).
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Dostupné online. [cit. 2019-10-30].
- ↑ Český bratr. Česko. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Hrejsa, Ferdinand ThDr.: Jan Szalatnay a jeho paměti z doby toleranční, Praha 1931
