Přeskočit na obsah

Josef Hrubý z Jelení

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Josef Hrubý z Jelení
Josef Hrubý z Jelení
Josef Hrubý z Jelení
Poslanec rakouské Říšské rady
Ve funkci:
1901 – 1907
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1901 – 1913
Stranická příslušnost
ČlenstvíStr. konz. velkostatku
Narození22. dubna 1866
Červené Pečky
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí14. ledna 1943 (ve věku 76 let)
Červené Pečky
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Místo pohřbeníHrobka Hrubých z Gelenj
TitulHodnostní korunka náležící titulu svobodný pán baron podle zákona z 10. prosince 1918 české republikánské zřízení šlechtické tituly neuznává)
Choť(1921) Karola M. J. Bukuwková z Bukuwky (1889–1952)
RodičeTheodor Karel Hrubý z Gelenj (1826–1914) a Karolína z Ledebur-Wichelnu (1839–1930)
Děti1. Jaromír (1922–2012)
2. Marie Josefa, provd. Thurn-Valsássina (1924–1996)
3. Anna (1926–2023)
4. Bedřich (* 1927)
5. Alžběta, provd. Sternbergová (1929–2021)
6. Karolina (1931–2024)
Příbuzníbratr: Adolf Jan Hrubý z Jelení (1864–1925)
vnuk: Filip Sternberg (* 1956)
Profesepolitik a velkostatkář
CommonsJosef Hrubý z Jelení
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Hrubý z Jelení, též Josef Hrubý z Gelenj [tradiční rodový staročeský pravopis[1]], celým jménem Josef Karel Theodor Maria Hrubý z Gelenj (22. dubna 1866 Červené Pečky[2] – 14. ledna 1943 Červené Pečky[3]),[4] byl český šlechtic a politik, za Rakouska-Uherska na počátku 20. století poslanec Říšské rady.

Biografie

[editovat | editovat zdroj]

Patřil do šlechtického rodu Hrubých z Jelení. Byl nositelem titulu c. k. komořího (1891) a nadporučíkem v záloze dragounského pluku č. 8.[4]

Počátkem 20. století se zapojil i do celostátní politiky. Ve volbách do Říšské rady roku 1901 získal mandát za velkostatkářskou (nefideikomisní) kurii v Čechách.[5] K roku 1901 se profesně uvádí jako komoří a velkostatkář.[6] V zemských volbách v roce 1901 byl zvolen i do Českého zemského sněmu v kurii velkostatkářské. Byl členem Strany konzervativního velkostatku.[7] Mandát obhájil v zemských volbách v roce 1908.[8][9]

Byl členem Jednoty českých matematiků a fyziků a spoluzakladatelem Astronomické společnosti v Praze na Petříně.[10] Rod patřil mezi česky orientovanou šlechtu. Josef Hrubý z Jelení v září roku 1939 spolupodepsal prohlášení české šlechty.[11][12] V roce 1942 měl odmítnout při návštěvě německé delegace na zámku v Červených Pečkách nabídku říšskoněmeckého občanství se slovy: „Rád bych, abyste si uvědomil, pane, že baron Hrubý nemění svou národnost jako špinavou košili. Já jsem se jako Čech narodil a Čechem zůstanu“ (ve vzpomínkách to takto uváděl jeho syn Jaromír). Následně delegaci vykázal ze svého domu.[13]

Rodina

[editovat | editovat zdroj]

Oženil se 27. dubna 1921 ve Valašském Meziříčí s Karolou hraběnkou Bukuwkovou z Bukuwky (3. 6. 1889 Horth – 2. 10. 1952 Praha), dámou Řádu hvězdového kříže, dcerou Jaromíra Bukuwky z Bukuwky a jeho manželky Marie Stillfried von Rathenitz.[4] Mezi manžely byl věkový rozdíl 23 let. Manželka byla energická, vzdělaná, sečtělá, ovládala několik cizích jazyků.[14] Ve stáří byla vážně nemocná, měla rakovinu.[15] Z manželství vzešli dva synové a čtyři dcery:[4]

  • 1. Jaromír (2. 11. 1922 Červené Pečky – 18. 7. 2012), čestný rytíř Maltézského řádu, v letech 1990 až 1991 zástupce českého velkopřevora řádu maltézských rytířů
  • 2. Marie Josefa (16. 4. 1924 Červené Pečky – 30. 9. 1996 Praha)
    • ⚭ (8. 1. 1983 Sudějov) Maxmilián hrabě Thurn-Valsássina (5. 12. 1910 Vídeň – 29. 6. 1991 tamtéž)
  • 3. Anna Marie (10. 9. 1926 Červené Pečky – 17. 9. 2023 Morány), svobodná a bezdětná
  • 4. Bedřich (* 8. 10. 1927 Červené Pečky)
    • ⚭ (12. 9. 1960 Český Šternberk) Terezie hraběnka Sternbergová (14. 2. 1934 Praha – 29. 5. 2012 tamtéž)
  • 5. Alžběta (28. 2. 1929 Červené Pečky – 6. 2. 2021 Český Šternberk)
  • 6. Karolina (Karola; 22. 2. 1931 Červené Pečky – 4. 7. 2024 Kolín – nemocnice), svobodná a bezdětná

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Jaromír Hrubý z Jelení: Jsme rod Hrubých z Jelení, moji předkové byli humanisté, psali se s přídomky a rozhodli se pro přídomek Gelenius. Jelení se píše staročesky Gelenj a my stále dodržujeme staročeský pravopis. Nevím, proč jej měnit – už z úcty k našim předkům to nepokládáme za dobré, http://www.pozitivni-noviny.cz/rod_hrubyzgelenyj.html Archivováno 29. 7. 2010 na Wayback Machine.
  2. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Červené Pečky
  3. ↑ Hrubý [online]. patricus.info [cit. 2014-06-05]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 170. 
  5. ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  6. ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0017&size=35&page=1478
  7. ↑ Seskupení poslanců sněmu král. českého. Národní listy. Říjen 1901, roč. 41, čís. 289, s. 2. Dostupné online. 
  8. ↑ Zemské volby v kurii velkých statků. Národní listy. Březen 1908, roč. 48, čís. 65, s. 2. Dostupné online. 
  9. ↑ Sněm království Českého 1908 › 1. zasedání › Stenoprotokoly › 2. schůze › Středa 16. září 1908 [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2013-06-11]. Dostupné online. 
  10. ↑ VOTÝPKA, Vladimír, ed. Příběhy české šlechty.. Praha a Litomyšl: nakladatelství Ladislav Horáček, Paseka, 2001. 408 s. ISBN 80-7185-340-2. S. 350. 
  11. ↑ Restituce majetku menších šlechtických rodů [online]. ceskenoviny.cz [cit. 2014-06-05]. Dostupné online. 
  12. ↑ Vlastenecké deklarace české šlechty z let 1938-39. [online]. blog.idnes.cz [cit. 2014-06-05]. Dostupné online. 
  13. ↑ Rod Hrubý z Gelenj [online]. pozitivni-noviny.cz [cit. 2014-06-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-07-29. 
  14. ↑ DOČEKAL, Boris. Příběhy českých šlechticů. Jihlava: Nakladatelství Listen, 2006. 176 s. ISBN 80-86526-19-4. S. 159. Dále jen Příběhy českých šlechticů. 
  15. ↑ Příběhy českých šlechticů, s. 168
  16. ↑ KELLNER, Zdeněk. Zdeněk a Alžběta Sternbergovi jsou znovu spolu. Český Šternberk osiřel. Benešovský deník. 2021-02-11. Dostupné online [cit. 2024-03-28]. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Josef_Hrubý_z_Jelení&oldid=24460766“