Josef Durdík

Prof. PhDr. Josef Durdík
Prof. PhDr. Josef Durdík
	Josef Durdík (magazín Illustrovaný svět, 1902)
Narození	15. října 1837; Hořice; Rakouské císařství
Úmrtí	30. června 1902 (ve věku 64 let); Praha; Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy
Povolání	překladatel, spisovatel, filozof, estetik, psycholog, literární kritik a pedagog
Funkce	poslanec Českého zemského sněmu
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Durdík, křtěný Josef Alois (16. října 1837 Hořice^[1] – 30. června 1902 Praha^[2]) byl český filosof, psycholog, estetik, překladatel, literární kritik a poslanec Českého zemského sněmu. Vytvořil českou filosofickou terminologii.

Biografie

Pocházel z rodiny klenotníka a po studiích na tehdejší Karlo-Ferdinandově univerzitě dosáhl aprobace v oboru matematika-fyzika. V roce 1870 se na univerzitě habilitoval spisem Leibniz und Newton (1869). V letech 1871–1873 učil na Akademickém gymnasiu v Klementinu^[3]. Od roku 1874 na pražské univerzitě působil jako mimořádný profesor, než byl roku 1880 jmenován řádným profesorem filozofie na její filozofické fakultě. Po rozdělení univerzity (1882) působil na její české části a svými přednáškami se významně zapsal do dějin české filozofie.

Těžiště jeho mnohostranně práce leží v estetice a psychologii.^[4] Největší proslulost mu vynesl herbartovskou filozofií inspirovaný spis Všeobecná estetika (1875), jenž vedle výkladu estetiky obsahuje také Durdíkovy názory na společnost. V ní lze podle Durdíka hledat krásu stejně jako v přírodě a umění.^[5] Ve sporech zabývajících se vznikem a vývojem vesmíru a světa se postavil jednoznačně na stranu Darwinova učení, které v Čechách také šířil. Charlese Darwina roku 1875 v Anglii dokonce navštívil.

Přednáškou „O poezii a povaze lorda Byrona“ se jako první v Čechách zase pokusil o systematický kritický výklad v literatuře. Psal i dramata: Stanislav a Ludmila (1881) nebo Kartaginka (1882). Roku 1870 vydal první českou filozoficko-historickou knihu Dějepisný nástin filosofie novověké, při jejímž psaní zároveň dotvářel české filozofické názvosloví (např. metafyzika jako „závěda“). Přispíval též do mnoha časopisů jako Světozor, Lumír, Květy a dalších.

Byl členem Královské české společnosti nauk a poté Hlávkou založené České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, ale i Umělecké besedy a dalších společností.^[4] Roku 1881 se zasloužil o založení Jednoty filozofické.

Rodina

Dne 23. listopadu 1900 se oženil s Emilií ovdovělou Durchánkovou, jejíž syn Antonín (* 1857) byl oficiálem královského zemského výboru v Praze a dcera Ludmila (* 1858) učitelkou.^[6] Je pohřben v rodinné hrobce na Olšanských hřbitovech v Praze.

Odkazy

Reference

↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených 1810-1842 v Hořicích , sign. 47-7, ukn. 2865, str.479. Dostupné online
↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti při kostele sv. Panny Marie Vítězné na Malé Straně v Praze
↑ Allgemeines Adress- und Handelshandbuch für Prag..., Praha 1871, s. 250 [1]
↑ ^a ^b SZABO, Miloš. Pražské hřbitovy. Olšanské hřbitovy III.. Praha: Libri, 2011. 245 s. ISBN 978-80-7277-487-6. S. 168.
↑ NOVÁK, Mirko. Česká estetika od Palackého po dobu současnou. Praha: František Borový, 1941. S. 56–76.
↑ Pobytová přihláška v Archivu hl. m. Prahy

Literatura

BLAHYNKA, Milan. Lexikon české literatury 1 A–G. Příprava vydání Vladimír Forst. Dotisk 1. vyd. Praha: Academia, 2000. 900 s. ISBN 80-200-0797-0. Kapitola Josef Durdík, s. 616–618.
KÁBOVÁ, Hana: Estetik Josef Durdík (15. říjen 1837 – 30. červen 1902). Akademický bulletin Akademie věd České republiky roč. 10, č. 7-8, (2002) s. 36–37.

Dílo online

DURDÍK, Josef. Kritika : výbor úvah : o zjevech literarních a uměleckých. Praha: Urbánek, 1874. Dostupné online. Výbor úvah o zjevech literárních a uměleckých (včetně divadelních) se zaměřením na české a francouzské drama uvedené v Prozatímním divadle, hereckou kariéru Otýlie Sklenářové-Malé a obranu kritiky jako takové.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Durdík na Wikimedia Commons
Autor Josef Durdík ve Wikizdrojích
Osoba Josef Durdík ve Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Durdík
Digitalizovaná díla Josefa Durdíka v České digitální knihovně
Seznam prací v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
Josef Durdík v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
Životopis na stránkách Masarykovy univerzity
Soupis pražských domovských příslušníků 1830–1910, Durdík, Josef * 1837

[MatrN-1] SOA Zámrsk, Matrika narozených 1810-1842 v Hořicích , sign. 47-7, ukn. 2865, str.479. Dostupné online

[matrikaZ-2] Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti při kostele sv. Panny Marie Vítězné na Malé Straně v Praze

[3] Allgemeines Adress- und Handelshandbuch für Prag..., Praha 1871, s. 250 [1]

[Szabo-4] SZABO, Miloš. Pražské hřbitovy. Olšanské hřbitovy III.. Praha: Libri, 2011. 245 s. ISBN 978-80-7277-487-6. S. 168.

[Novák-5] NOVÁK, Mirko. Česká estetika od Palackého po dobu současnou. Praha: František Borový, 1941. S. 56–76.

[6] Pobytová přihláška v Archivu hl. m. Prahy

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]