Josef Bernat (letec)

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Plk. Josef Bernat, DFM
Narození21. srpna 1915
Rakousko-Uhersko Kojice
Úmrtí30. května 2000 (ve věku 84 let)
Spojené království Whatton
NárodnostČeši
Povolánívojenský letec
Oceněnímedaile Za hrdinství (2023)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Josef Bernat (21. srpna 1915 Kojice – 30. května 2000 Whatton) byl pilot 311. československé bombardovací perutě RAF.[1][2]

Život[editovat | editovat zdroj]

Mládí a druhá světová válka[editovat | editovat zdroj]

Absolvoval Vojenské letecké učiliště v Prostějově a sloužil poté v Československém letectvu. Po okupaci Československa se dostal přes Polsko do Francie, kde narukoval do Cizinecké legie. Po kapitulaci Francie byl evakuován do Velké Británie. Vstoupil do 311. československé bombardovací perutě britského Královského letectva.[3] Absolvoval 39 bombardovacích náletů, působil poté jako instruktor pilotáže[4] a v Kanadě jako učitel létání. V létě 1944 se vrátil do Británie a až do konce války sloužil u dopravního letectva.[1]

Život po roce 1945[editovat | editovat zdroj]

Po návratu do Československa byl zaměstnán u vojenské letecké dopravy a jako pilot Československých aerolinií. V dubnu 1948 odešel do zálohy. 14. června 1948 emigroval spolu s dalšími důstojníky československého vojenského letectva (cestoval s nimi i generál Alois Šiška a další cestující) z Prahy letadlem do Manstonu. Nad kanálem La Manche začalo letounu docházet palivo, letadlo přistálo se zcela prázdnými nádržemi.[5] Všichni pasažéři byli v Československu v nepřítomnosti odsouzeni za velezradu.[6] Ve Velké Británii vstoupil znovu do řad RAF, kde působil až do roku 1970, kdy byl penzionován.[1][2]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Josef Bernat byl nositelem rumunského státního vyznamenání a držitelem řady československých a zahraničních vyznamenání.[1]

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c d Bernat, Josef. www.valka.cz [online]. [cit. 2020-09-12]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c POLLEY, Ivana. Návrat do emigrace. Osudy československých příslušníků RAF po druhé světové válce ve Velké Británii. DISERTAČNÍ PRÁCE [online]. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav českých dějin, 2012. Dostupné online. 
  3. ↑ Hřebečský rodák Josef Horák. www.hrebec.cz [online]. Dostupné online. 
  4. ↑ Alois Sedivy [online]. 2012-08-10 [cit. 2020-09-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Flight to Freedom – Karel Stastny [online]. 2011-08-12 [cit. 2020-09-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Czech fleeing here for sanctuary, miss death by minutes. S. 1. Daily Mirror [online]. 17. června 1948. S. 1. 
  7. ↑ ACRED, Matthew Laird. RAF No 311 (Czechoslovak) Squadron. Asisbiz [online]. [cit. 2023-11-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ Mereu la datorie, sub zările albastre. Ordinul „Virtutea Aeronautică” şi „Medalia Aeronautică” între 1941–1947 (On duty, under the blue skies. The "Aeronautical Virtue" Order and the "Aeronautical Medal" between 1941 and 1947). Heraldica Moldaviae. Dostupné online [cit. 2020-09-12]. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VHÚ Praha, VHÚ Bratislava - Vojenské osobnosti československého odboje 1939–1945, Avis Praha, 2005.
  • Rajlich, Jiří: Na nebi hrdého Albionu (2. část).
  • Türk, Pavel; Vančata, Pavel: Riders in the Sky 1945. Eduard – Model Accessories. 2018.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Josef_Bernat_(letec)&oldid=23778881“