Josef Šváb-Malostranský

Josef Šváb-Malostranský
Josef Šváb-Malostranský
Narození	16. března 1860 Praha-Malá Strana Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	30. října 1932 (ve věku 72 let) Praha Československo Československo
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy
Děti	Karel Šváb
Příbuzní	Zita Kabátová (neteř) Ludvík Šváb (vnuk)
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Šváb-Malostranský (16. března 1860 Praha-Malá Strana – 30. října 1932 Praha) byl český herec, kabaretiér, prozaik, dramatik, písničkář, režisér a scenárista. Stál u zrodu českého filmu (1898) a stal se prvním českým filmovým hercem (Dostaveníčko ve mlýnici).

Životopis

Josef Šváb-Malostranský se učil pekařem, později měl v Mostecké ulici na Malé Straně papírnictví, vydával lidové písničky a kuplety. Už tehdy si začal vymýšlet vtipné veršíky, scénky a kuplety, s nimiž vystupoval jako lidový zpěvák a ochotník. V 80. letech byl typickým představitelem českého lidového humoru a stal se mezi lidmi velmi oblíbený. Působil i v Malostranské besedě. Přispíval do humoristických časopisů Švanda dudák, Kopřivy, Humor, Dobrá kopa. Své kuplety zdarma posílal i českým krajanům do Ameriky a Austrálie. Společně s Heřmanem Zeffim měl významné místo ve vývoji českého klasického kabaretu. V letech 1885–1916 byl členem Švandova divadla.

Přátelil se s významnými osobnostmi, nejvíce si rozuměl s Ignátem Herrmannem, znal se s Janem Nerudou a Svatoplukem Čechem.

Hrob Josefa Švába-Malostranského na Olšanských hřbitovech

Rád vždy zdůrazňoval, že na Jubilejní výstavě 1891 byl prvním Čechem, který promluvil a zazpíval do Edisonova fonografu. Když hledal Jan Kříženecký herce do svých prvních filmů, Šváb se mu sám přihlásil a stal se společně s Ferdinandem Gýrou prvním českým hercem ve filmech Dostaveníčko ve mlýnici a Výstavní párkař a lepič plakátů. Oba filmy natočili v areálu Pražského výstaviště. Kromě těchto groteskních výstupů natočil v téže době i film Smích a pláč, který je vynikajícím sólovým dílkem, v němž předváděl svoji tvář na přechodu od smíchu k pláči.

K filmu se pak dostal až těsně před 1. světovou válkou, kdy nová společnost Lucernafilm natočila jako svoji premiéru film podle Švábovy divadelní hry Zlaté srdéčko. Šlo o repertoárovou hru Švandova divadla a on sám si v ní zahrál se značným divadelním přehráváním roli sluhy France.

Po skončení dráhy u divadla se stal knihkupcem a vydavatelem kupletů a divadelních her. Již od roku 1911 vydával časopis Český kabaret, později přejmenovaný na Švábův český kabaret. Zde vycházely také notové zápisy písniček i některé scénky Červené sedmy. Často se však aktivně účastnil natáčení mnoha němých filmů. Ve filmu Sen frátera Ondřeje vytvořil klasický typ lidového faráře s kulatým bříškem, s usměvavými rty a vykulenýma očima. Podobných farářských rolí si zahrál ještě několik. Většinou hrál jen drobné postavy od přestárlých záletníků a sluhů a hostinských až po role továrníků. Zahrál si ještě ve čtyřech zvukových filmech, nejznámější je jeho postava katechety z Lamačova filmu Kantor Ideál.

Po jeho smrti zdědil Švábův obchod s knihami v Saském domě, kde se říká také U Štajniců na Malé Straně jeho syn Karel Šváb, popravený nacisty roku 1942.

Veselá píseň o té drahotě L.P. 1915

Filmografie

Role

• Dostaveníčko ve mlýnici, 1898 – starý záletník
• Smích a pláč, 1898 – on sám
• Výstavní párkař a lepič plakátů, 1898 – párkař
• Pět smyslů člověka, 1913 – Prefatýn
• Zlaté srdéčko, 1916 – sluha Franc
• Polykarp aprovisuje, 1917 – sluha
• Čertisko, 1918 – továrník Blažek
• Princezna z chalupy, 1918 – negři
• Sen frátera Ondřeje, 1918 – mníšek Ondřej
• Byl první máj, 1919 – běloši Rabbi Löw, 1919 – role neuvedena
• Nikyho velebné dobrodružství, 1920 – starosta
• Setřelé písmo, 1920 – profesor a člen muzea
• Zpěv zlata, 1920 – sluha
• Cikáni, 1921 – host na zámku
• Irčin románek II, 1921 – biskup
• Kříž u potoka, 1921 – bohatý sedlák
• Manželé paní Ireny, 1921 – negři
• Otrávené světlo, 1921 – sluha Jan
• Příchozí z temnot, 1921 – starý sluha Jan
• Roztržené foto, 1921 – sluha, vrátný v hotelu (dvojrole)
• Živé mrtvoly, 1921 – profesor Florian Pátek
• Adam a Eva, 1922 – starší pán
• Dejte se omladit, 1922 – Jeremiáš Máček
• Jejich svatební noc, 1922 – posluha
• Komptoiristka, 1922 – role neuvedena
• Lásky slečny Věry, 1922 – četnický strážmistr
• Likérová princeznička, 1922 – Hrášek
• Mrtví žijí, 1922 – notář JUDr. Rulík
• Prodaná nevěsta, 1922 – Mícha
• Buď připraven, 1923 – zahradník Valášek
• Tu ten kámen, 1923 – sýrař
• Únos bankéře Fuxe, 1923 – strážník
• Záhadný případ Galginův, 1923 – starý sluha Tomáš
• Závěť podivínova, 1923 – role neuvedena
• Píseň života, 1924 – komorník u velkostatkáře Zalužanského
• Lucerna, 1925 – farář
• Parnasie, 1925 – starý komorník Jan
• Vdavky Nanynky Kulichovy – 1925, farář
• Vyznavači slunce, 1925 – konšel
• Dobrý voják Švejk, 1926 – manžel paní Wendlerové
• Falešná kočička, 1926 – účastník průvodu
• Irča v hnízdečku, 1926 – biskup
• Lásky Kačenky Strnadové, 1926 – uzenář
• Loupežníci na Chlumu, 1926 – hospodský
• Pantáta Bezoušek, 1926 – farář
• Příběh jednoho dne, 1926 – host ve vinárně
• Radioamatéři, 1926 – domácí Broukal
• Řina, 1926 – knížecí sluha
• Kašpárek kouzelníkem, 1927 – role neuvedena
• Krásná vyzvědačka, 1927 – ministr zdravotnictví
• Provaz z oběšence, 1927 – obecní policajt Strachota, bába (dvojrole)
• Filosofka Mája, 1928 – továrník Karel Čermák
• Kainovo znamení, 1928 – hostinský
• Kedlubnový kavalír, 1928 – host na zásnubách
• Modrý démant, 1928 – účastník spiritistické seance
• Pramen lásky, 1928 – továrník Emanuel Bumbrlíček
• Veterán Votruba, 1928 – veterán
• Boží mlýny, 1929 – farář
• Hříchy lásky, 1929 – venkovský herec
• Chudá holka, 1929 – zpěvák v šantánu
• Tchán Kondelík a zeť Vejvara, 1929 – host na křtinách
• Z českých mlýnů, 1929 – host na zásnubách
• Když struny lkají, 1930 – host v hostinci
• Kariéra Pavla Čamrdy, 1931 – kněz
• Kantor Ideál, 1932 – profesor katecheta
• Pepina Rejholcová, 1932 – kupec Robinson Rákoska

Režie

• Pět smyslů člověka, 1913
• Živé mrtvoly, 1921

Scénáře

• Dostaveníčko ve mlýnici, 1898
• Pět smyslů člověka, 1913
• Zlaté srdéčko, 1916

Náměty

• Smích a pláč, 1898
• Výstavní párkař a lepič plakátů, 1898
• Zlaté srdéčko, 1916
• Živé mrtvoly, 1921

Dílo

• Víš co se mi zdálo? (1905)
• K ubrečení dojemná píseň o tom ševci-setníku v tom německém Kopníku (1910)
• Zajímavá a napínavá jarmareční píseň o slavném baronu Prášilovi (1910) – laciné vydání
• Sylvestr - republikán (1913) – žertovná sylvestrovská scéna
• Plačtivá píseň o dvojnásobném krutém mordu (1916) –
• Můj kamarád (1918) – veselý protějšek k světoznámému smutnému kamarádu od Karla Hašlera
• Bílý svíteček (1918) – časově veselý a vesele časový protějšek k oblíbené písni Karla Hašlera Bílý kvíteček
• Hřbitove, hřbitove (194?) – národní lidová píseň: zvukové nahrávky

Odkazy

Literatura

• Malá československá encyklopedie, 6. díl, Praha 1987, str. 89
• Český hraný film I, 1898 - 1930, NFA Praha 1995, ISBN 80-7004-082-3
• Český hraný film II, 1930 - 1945, NFA Praha 1998, ISBN 80-7004-090-4
• Luboš Bartošek, Náš film (1896 - 1945), Praha 1985

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Šváb-Malostranský na Wikimedia Commons
• Autor Josef Šváb-Malostranský ve Wikizdrojích
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Šváb-Malostranský
• Digitalizovaná díla Josefa Švába-Malostranského v Národní digitální knihovně.
• Josef Šváb-Malostranský v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
• Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Šváb Josef 1860
• http://www.souvislosti.cz/298mak.html
• Josef Šváb-Malostranský v Česko-Slovenské filmové databázi
• http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=7453
• Dostaveníčko ve mlýnici na youtube.com
• Výstavní párkař a lepič plakátů na youtube.com
• Smích a pláč na youtube.com

Autoritní data	AbARTP: 117607 Biblio: 4cf60e98-78d8-4d6a-b45c-5dcaff5bc652 NKC: jk01131780 GND: 1062213742 NTA: 236557823 SUDOC: 183326733 VIAF: 262087092 WorldCat Entities: E39PBJxmBbkJQ9pchfDtYdQwmd

Portály: Lidé | Film