José Bové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
José Bové
José Bové (2013)
José Bové (2013)
Stranická příslušnost
Členství Evropská strana zelených

Narození 11. června 1953 (65 let)
Talence
Choť Alice Monier
Děti Marie Bové
Alma mater Groupe scolaire Saint-Charles d'Athis-Mons
Univerzita Bordeaux Montaigne
Profese zemědělec, politik a odborář
Webová stránka www.jose-bove.eu
Commons José Bové
Některá data mohou pocházet z datové položky.
José Bové 

José Bové (* 11. června 1953, Talence) je francouzský politik, zemědělec, odborář, alterglobalizační aktivista, mluvčí zemědělské mezinárodní organizace Via Campesina.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Již od mládí se angažoval na radikální levici, během studií se sblížil s anarchistickým a pacifistickým hnutím, po škole odmítl narukovat na vojnu a odjel z Francie. V roce 1976 se zapojil do hnutí bojujícího proti zřízení vojenské základny v zemědělské oblasti Larzac. Během blokád se sblížil s protestujícími zemědělci a rozhodl se stát rovněž farmářem, začal chovat ovce a vyrábět známý sýr Roquefort. V roce 1987 založil Confédération Paysanne, zemědělské odborové hnutí, které bojuje především za ekologické zemědělství a proti geneticky modifikovaným potravinám. Je rovněž člen anarchistické Alternative libertaire, podílel se též na některých akcích Greenpeace, byl například na palubě Rainbow Warrior při protestu Greenpeace proti atomovým zkouškám v Tichém oceánu v roce 1995. Pod palbu kritiky se jeho Confédération Paysanne dostala především v roce 1999, kdy zorganizovala protest, během nějž byla zdevastována pobočka fast foodu McDonald's v Millau, v rámci kritiky užívání hormonů při produkci masa touto společností a omezení dovozu Roquefortu do USA. Bové jako organizátor násilného protestu následně strávil 44 dní ve vězení.

Poté se připojil k anti-globalizačnímu hnutí, účastnil se například protestů proti WTO v Seattlu v roce 1999. V roce 2002 se zapojil do propalestinského hnutí, v rámci čehož sáhl k asi nejvíce kritizovaným svým slovům, když obvinil izraelskou tajnou službu Mossad, že organizovala útoky na synagogy ve Francii. Roku 2005 vedl kampaň proti Smlouvě o Ústavě pro Evropu. V roce 2007 neúspěšně kandidoval na francouzského prezidenta, v roce 2009 byl zvolen do Evropského parlamentu za Europe Écologie Daniela Cohn-Bendita. Bude znovu kandidovat ve volbách v roce 2014, v zelených primárkách se uchází o pozici jednoho ze dvou volebních lídrů strany.

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • Nous, Paysans (2000)
  • Le Monde n'est pas une marchandise; des paysans contre la malbouffe (2001)
  • Rural - Chronique d'une collision politique (2001)
  • Retour de Palestine (2002)
  • Paysan du Monde (2002)
  • La Confédération paysanne (2003)
  • Pour la désobéissance civique (2004)

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]