Jihočeské pánve
| Jihočeské pánve Südböhmische Talkessel | |
|---|---|
 Krajina v okolí Horusického rybníka | |
| Nejvyšší bod | 583 m n. m. (Baba) |
| Rozloha | 2000 km² |
| Nadřazená jednotka | Česko-moravská subprovincie |
| Sousední jednotky | Šumavská hornatina, Středočeská pahorkatina, Českomoravská vrchovina |
| Podřazené jednotky | Českobudějovická pánev, Třeboňská pánev |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko Rakousko |
 Jihočeské pánve na mapě Česka | |
| Povodí | Vltava |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jihočeské pánve (německy Südböhmische Talkessel) jsou geomorfologickou oblastí na jihozápadě Česko-moravské subprovincie, na jihu zasahují na rakouské území. Jejich reliéf je tektonicky podmíněný a má rovinný až plochý pahorkatinný charakter.
Členění
Asymetrickou hrástí Lišovského prahu jsou rozděleny na Českobudějovickou pánev na západě a na Třeboňskou pánev na východě.
Vznik
Jihočeské pánve vznikly jako rozsáhlá sníženina působením tlaku od jihu v počátcích alpinského vrásnění. První poklesy zemských ker podél hlubinných zlomů jsou datovány do konce křídy v období před 100 miliony lety, a později pokračovaly téměř do současné doby. Koncem druhohor se Jihočeské pánve staly dnem moře. Později s výzdvihem Českého masivu zaplavovalo pánevní prohlubně sladkovodní jezero s odtokem k jihu. Svoji dnešní podobu začaly pánve získávat až koncem třetihor asi před 4 miliony let.
Vodstvo
Jihočeské pánve se rozkládají v povodí Vltavy, Otavy a Lužnice. Nacházejí se v nich největší české rybníky Rožmberk, Horusický rybník, Bezdrev, Dvořiště, Velký Tisý, Záblatský rybník, Dehtář, Staňkovský rybník, Velká Holná, Svět, Koclířov, Kačležský rybník, Opatovický rybník.
Klimatické podmínky
Průměrná teplota v oblasti Jihočeských pánví se pohybuje mezi 7,5 - 8,5 °C. Průměrný objem ročních srážek činí asi 600-650 mm.