Přeskočit na obsah

Jiří Langer (etnolog)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o českém etnologovi. O českém židovském spisovateli pojednává článek Jiří Langer.
PhDr. Jiří Langer, CSc.
Jiří Langer
Jiří Langer
Narození27. dubna 1936
Československo Brno, Československo
Národnostčeská
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povolánímuzeolog, etnolog, etnograf a historik
OceněníArtis Bohemiae Amicis (2016)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiří Langer (* 27. dubna 1936 Brno) je český etnolog, historik a muzejní pracovník zaměřený zejména na lidovou architekturu Západních Karpat. Specializuje se na terénní výzkumy dřevěných kostelů a architekturu venkova. Je spoluzakladatelem několika skanzenů, hlavně na Slovensku.

Život

Dětství prožil v Praze na Hanspaulce. Původně se chtěl stát ilustrátorem knih jako Ondřej Sekora, ke kterému chodil domů na hodiny kreslení. Dostalo se mu tam mnoha cenných rad: vzít si jako předlohu kresby Mikoláše Alše a pokusit se je nakreslit stejně jako on tak, aby tam nebylo ani o čáru víc ani míň a přitom nepoužívat gumu. Po maturitě na gymnáziu v Bílé ulici (později nazýzvané „jedenáctiletka“), které se nacházelo v moderní funkcionalistické budově bývalého Francouzského lycea, nebyl přijat na studium grafiky na Akademii výtvarných umění a před vojnou jej zachránila možnost nastoupit do třetího ročníku Střední uměleckoprůmyslové školy a pokračovat studiem historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

V roce 1958 se oženil s Jaroslavou Vavrochovou a roku 1960 spolu natrvalo opustili Prahu. V březnu 1960 nastoupil jako historik Oravského muzea na Oravský hrad, kde setrval až do roku 1963. V letech 1963–1965 pracoval v Okresním domě osvěty v Dolném Kubíně a v letech 1965–1971 v Oravské galerii, kterou spoluzakládal a stal se jejím prvním ředitelem. Zasloužil se o získání a zpracování rozsáhlého fondu tradičního výtvarného umění Oravy, nyní prezentovaného ve stálé expozici lidové plastiky na Slanickém ostrově. Roku 1971, po krátkém působení v Krajském středisku památkové péče a ochrany přírody v Banské Bystrici, nastoupil do Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, kde pracoval až do roku 1996.

Názory a odborná spolupráce

Lidové stavitelství, zkoumané z hlediska historického, sociálního a etnografického, chápe jako prostředek k poznání člověka v minulosti, jeho potřeb a možností determinovanými společenskými podmínkami. Podílí se na řešení problematiky muzeí v přírodě v teoretické i praktické rovině. Klade důraz na vědeckou pravdivost, maximální komplexnost funkcí a prezentovaných forem. Patří k hlavním tvůrcům Muzea oravské dědiny; pro Muzeum liptovské dědiny v Pribylině a Muzeum lidové architektury ve Staré Ľubovni[1] zpracoval etnografickou studii.

Od roku 1964 spolupracuje na koncepci a činnosti subkomise pro lidové stavitelství, obydlí a sídla Mezinárodní komise pro studium lidové kultury Karpat a Balkánu. Od roku 1986 je členem Asociace evropských muzeí v přírodě.[2] Je členem vědeckých a redakčních rad mnoha muzeí v přírodě v Česku a na Slovensku (Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy ve Strážnici, Soubor lidových staveb a řemesel Vysočina, Kysucké muzeum, Muzeum slovenské dědiny v Martině). Roku 1992 byl u zrodu časopisu Ethnologia europae centralis[3] a v letech 1999 - 2016 jeho šéfredaktorem. V roce 2011 získal spolu s architektem Karlem Kučou prestižní Cenu Evropské unie pro kulturní dědictví za dvousvazkovou publikaci Dřevěné kostely a zvonice.[4] Je čestným členem České národopisné společnosti.[5]

Dílo

Monografie

  • Krása v dreve zakliata = Beauté enchanté dans le bois (Variant.) = Beauty in wood (Variant.) = Schönheit in Holz verzaubert (Variant.) = Zakoldovannaja v dreve krasota (Variant.). (LANGER, Jiří, SVOBODOVÁ, Julie a Magdaléna ROBINSONOVÁ) 1. vyd. Bratislava: Pallas, 1971.
  • Trstená 600-ročná. 1. vyd. Martin: Osveta, 1973.
  • Valašské muzeum: oživené chalupy a lidé. (LANGER, Jiří a Ladislav BUZEK.) 1. vyd. Ostrava: Profil, 1975.
  • Naše lidové stavby. (LANGER, Jiří a Josef VAŘEKA.) 1. vyd. Praha: Albatros, 1983. Oko.
  • Múzeum oravskej dediny: Sprievodca po expozícii.' (ČAPLOVIČOVÁ, Zdena, Jiří LANGER a Peter HUBA) Martin: Osveta, 1990.
  • Association of European Open Air Museums. Meeting a Langer, Jiří, ed. 14. Tagung des Verbandes Europäischer Freilichtmuseen = 14. Meeting of the Association of European Open-Air Museums: [Rožnov pod Radhoštěm 3.-9. 9. 1990, Valašské muzeum v přírodě: Tagungsbericht. Rožnov p. R.: Valašské muzeum v přírodě, 1991. 173 s. ISBN 80-900028-4-6.
  • Cesty po minulosti Oravy. [Dolný Kubín] : Huba, 1993. ISBN 80-900551-8-4.
  • Co mohou prozradit lidové stavby: lidové stavební tradice v severozápadních Karpatech a jejich kulturní funkce. Vyd. 1. Rožnov pod Radhoštěm: Ready, 1997. ISBN 80-238-1007-3.
  • Dům v Karpatech a přilehlých oblastech balkánských. (LANGER, Jiří a Helena BOČKOVÁ) Rožnov pod Radhoštěm: Valašské muzeum v přírodě, 1999. ISBN 80-238-4290-0.
  • Studie k lidovému stavitelství III: Architektura v lidové kultuře : systém informací pro počítačový program. Klatovy: Okresní muzeum, 1999. Lidová architektura. ISBN 80-86104-21-4.
  • Evropská muzea v přírodě. Praha:Baset, 2008. ISBN 80-7340-069-3. Recenze [2] [3]
  • Dřevěné kostely a zvonice v Evropě (LANGER, Jiří a Karel KUČA.) Dřevěné kostely a zvonice v Evropě. Vyd. 1. Praha: Paseka, 2009. ISBN 978-80-7185-982-6.; publikace byla nominována na cenu Magnesia Litera 2010). Recenze [4]
  • Lidové stavby v Evropě.[5] 1. vyd. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80-247-2072-2.
  • Obydlí v Karpatech a přilehlých oblastech balkánských: syntéza mezinárodního výzkumu. (LANGER, Jiří a Helena BOČKOVÁ.) Vyd. 1. Ostrava: Šmíra-Print, 2010. ISBN 978-80-87427-07-1.
  • Beskydy: stavby a život v nich. Vyd. 1. Třinec: Wart pro Šmíra-Print, 2011. ISBN 978-80-905079-0-6.[6]
  • Rožnov - město dřevěné. Vyd. 1. Rožnov pod Radhoštěm: Město Rožnov pod Radhoštěm, 2014. Rožnovské malé tisky. ISBN 978-80-87977-01-9.
  • Za prahem roubených chalup: putování tuláka Valašskem. Vyd. 1. Karolinka: Sdružení pro rozvoj Soláně, 2014. Soláň. ISBN 978-80-88008-01-9.
  • OG 50 & Rezervované pre budúcnosť.(ĽUPTÁKOVÁ, Eva, Dagmar ADAMUSOVÁ, Jiří LANGER a Ľudovít PETRÁNSKY) V Dolnom Kubíne: Oravská galéria, 2015. ISBN 978-80-88918-31-8. [7]

Články

  • Z činnosti Oravskej galérie. In: Zborník Oravského múzea 1. -- (1968), s. 342-343
  • Zdobené portály na oravských ľudových domoch. In. Slovenský národopis 3. -- Roč. 16 (1968), s. 297-317. ISSN 1335-1303.
  • Tri roky Oravskej galérie. In: Zborník slovenského národného múzea : etnografia 11. -- (1970), s. 245-252. ISSN 0139-5475.
  • Činnosť Oravskej galérie. In: Zborník Oravského múzea 2. -- (1971), s. 236-237
  • Pojem "ekotyp" a metodologické problémy jeho vymedzenia. In: Slovenský národopis Vol. 42, 1994, No. 1: pp. 3-13. ISSN 1335-1303.
  • Ľudová alebo vernakulárna architektúra?. Pamiatky a múzeá, roč. 51, 2002, čís. 4., s. 20. - 21. ISSN 1335-4353
  • Zahraniční trendy a zkušenosti s koncepcí expozic v muzeích v přírodě. In: Museum vivum. Sborník Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. 3.-4. ročník.dostupné online Rožnov pod Radhoštěm: Valašské muzeum v přírodě, 2007-2008, s. 96-101. ISSN 1803-1358.
  • Metodický přístup ke studiu dřevěných kostelů a jejich mezinárodní souvislosti na severovýchodní Moravě a Těšínském Slezsku. In: Vesnická stavební kultura : stavební materiál - domová dispozice - slohové ohlasy - dřevěné sakrální stavby. Brno: Masarykova univerzita, 2014. Etnologické studie, sv. 18., ISBN 978-80-210-7540-5, s. 187-195.

Výstavy

  • 2001 Orava v kresbách Juraja Langera Múzeum oravskej dediny, Zuberec, Slovensko
  • 2009 Dřevěné kostely Evropy: kresby z knihy a fotografie Muzeum a pamětní síň S.Freuda, Příbor.
  • 2011 Z rožnovských skicáků Galerie na radnici, Rožnov pod Radhoštěm. [8]

Ocenění

  • 2009 cena Andreja Kmeťa za přínos pro muzejnictví na Slovensku [9]

Reference

  1. ↑ V skanzene pod Ľubovnianskym hradom stavajú najstaršiu drevenicu
  2. ↑ aeom.eu
  3. ↑ eec-journal.org
  4. ↑ [1]
  5. ↑ Česká národopisná společnost – Členové


Externí odkazy

  • Oravská galerie (spoluzakladatel)
  • Moravák, ktorý vzdal hold Orave. In: Týždeň -- Číslo 18 (2016). ISSN 1336-5932. [14]
  • Odborný seminář u příležitosti životního jubilea PhDr. Jiřího Langera, CSc. - 16. června 2016 [15], [16]
  • Na dobrých základoch sa dá dobre pokračovať. In: My - Oravské noviny -- 15. 7. 2016. ISSN 1336-0051 [17]
  • Osemdesiatročné jubileum PhDr. Juraja Langera CSc. In: Zuberské noviny -- Roč. 20, č. 3 (03.08.2016), s. 3-4. [18]
  • Drevenice rozprávajú príbehy ľudí, ktorí v nich žili. In: My - Oravské noviny -- 5. 9. 2017. ISSN 1336-0051 [19]
  • Vytrvale ve stopách Jiřího Langra. In: Národopisný věstník -- Roč. 75 (2016), č. 2, s. 152-159. ISSN: 1211-8117 [20]
  • Jiří Langer-aktívny ochranca kultúrneho dedičstva Slovenska. In: Zborník Slovenského národného múzea v Martine. Etnografia -- Roč. CX (2016), s.141-144. ISSN: 0139-5475 [21]
  • Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jiří Langer (etnolog)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jiří_Langer_(etnolog)&oldid=15367638“