Jezevec lesní
 Jezevec lesní | |
|---|---|
 | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | šelmy (Carnivora) |
| Čeleď | lasicovití (Mustelidae) |
| Podčeleď | jezevci (Melinae) |
| Rod | jezevec (Meles) |
| Binomické jméno | |
| Meles meles Linnaeus, 1758 | |
 Areál rozšíření | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jezevec lesní (Meles meles) je savec, jenž obývá kromě severní Skandinávie celou Evropu, Krétu, Malou Asii a odtud až na Dálný východ. Na lovení jezevců byla vyšlechtěna speciální psí plemena – jezevčíci.
Stavba těla
Na území ČR je největší kunovitou šelmou, váží až 20 kg, dlouhý je až 85 cm a s ocasem má metr. V porovnání s ostatními kunovitými šelmami má jezevec zcela odlišný tvar těla. Má téměř bílou hlavu, jen přes oči má široké černé pruhy. Srst je žlutošedá až černá. Došlapuje na celá chodidla (ploskonožec) a tlapy má opatřeny pěti velkými drápy. Uši má malé.
Způsob života
Vyhrabává si noru ve vyvýšeném terénu. Je vždy hodně členitá s mnoha chodbami a komorou ve středu, kde spí. Nora může být až 5 m hluboká. Přes zimu omezuje svoji aktivitu, hodně spí, ale do skutečného zimního spánku se sníženou tělesnou teplotou neupadá.[1] Je velmi čistotný – trus ukládá mimo noru, neobjevují se zde ani zbytky potravy na rozdíl třeba od nor lišek. Živí se hmyzem, dešťovkami, hraboši, vejci, semeny, houbami, kořínky, občas i zdechlinou – je všežravec.[2]
Rozmnožování
Jezevčí páření se nazývá chrujení. Mláďatům, kterých se rodí 1-5, se otevírají oči po 3 týdnech. Jsou kojena přibližně 10 týdnů a po 5 měsících se osamostatňují. Dospělosti dosahují ve věku 1,5 - 2 let.[3]. Jezevci se dožívají věku až 15 let.[1]
Početnost
I přes jeho velký počet se zakládají záchranné stanice, kde chovají tyto jezevce a těch je v Česku asi 50. Jezevec je těžko spatřitelný.
Odkazy
Reference
- ↑ a b REICHHOLF, Josef. Savci. Praha: Ikar, 1996. ISBN 80-85944-37-5. S. 146-149.
- ↑ HANZÁK, Jan. Naši savci. Praha: Albatros, 1970. Kapitola Jezevec lesní, s. 284.
- ↑ Pelikán, J., Gaisler, J., Rödl, P.: Naši savci, Praha 1979, s. 83.