Jelena Pavlovna Romanovová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jelena Pavlovna Romanovová
dědičná meklenbursko-zvěřínská velkovévodkyně
velkokněžna Jelena (Josef Maria Grassi, 1802)
Sňatek 23. října 1799
Manžel Fridrich Ludvík Meklenbursko-Zvěřínský
Narození 24. prosince 1784
Petrohrad, Ruské impériumRuské impérium Ruské impérium
Úmrtí 24. září 1803 (18 let)
Ludwigslust, Meklenbursko-Zvěřínsko
Potomci Pavel Fridrich Meklenbursko-Zvěřínský
Marie Luisa Meklenbursko-Zvěřínská
Dynastie Romanovci
Otec Pavel I. Ruský
Matka Marie Fjodorovna

Jelena Pavlovna Romanovová (24. prosince 178424. září 1803) byla dcerou velkoknížete, později cara Pavla I. Ruského a jeho druhé manželky Žofie Doroty Württemberské. Po sňatku se synem a dědicem meklenbursko-zvěřínského velkovévody přestala užívat svůj ruský titul.

Život[editovat | editovat zdroj]

Velkokněžna Jelena Pavlovna se narodila v Petrohradě, hlavním městě Ruského impéria. Příchod druhé dcery byla pro jejího otce, careviče Pavla Petroviče, který ztratil svou první ženu Vilemínu před osmi lety při porodu, dobrá zpráva. Říkalo se, že byla tak krásná, že ji její babička, carevna Kateřina, pojmenovala po Heleně Trojské.

Protože byla dívka, probíhalo její vzdělávání soukromě doma, nejdříve pod dohledem babičky, impozantní Kateřiny II. Byla vzdělávána v oblasti umění, literatury a hudby. Jejím životním cílem bylo dobře se vdát a zajistit svému manželovi potomky. Ze všech jejích sourozenců jí byla nejbližší sestra Alexandra.

Manželství[editovat | editovat zdroj]

Jelenina matka Žofie Dorota Württemberská (v Rusku Marie Fjodorovna) se ukázala jako vynikající dohazovačka. Přesto, že jedna z jejích dcer zemřela jako nemluvně, ostatní dcery se provdaly do významných královských rodin Evropy.

V roce 1798 byla situace taková, že se Rusko rozhodlo pro užší vojenskou spolupráci s Rakouskem, a tak byla velkokněžna Alexandra provdána za Josefa Habsbursko-Lotrinského. Zároveň byla zahájena jednání o sňatku velkokněžny Jeleny s dědicem malého, ale politicky významného meklenbursko-zvěřínského vévodství. Jednání proběhlo bez komplikací a bylo úspěšně dokončeno.

Dědičný princ Fridrich Ludvík Meklenbursko-Zvěřínský (1778–1819) byl nejstarším synem Fridricha Františka I. a Luisy Sasko-Gothajsko-Altenburské. Hrabě Rostopchin napsalː v pondělí 25. února jede dvůr do Pavlosku, po 24. bude rozhodnuto o zasnoubení velkokněžny Jeleny s meklenburským princem, pohledným mužem, ale v podstatě prostým a nevzdělaným, přestože je to dobrý člověk.

Oficiální zásnuby velkokněžny Jeleny s dědičným meklenbursko-zvěřínským princem se slavily 5. května 1799. Pro evropské princezny bylo obvyklé, že odjedou do vlasti svého manžela, kde se má poté konat svatba; ruské velkokněžny byly vždy výjimkou, protože se podle tradic své země vdávaly ve své domovině. Svatba Jeleny Pavlovny a Fridricha Ludvíka se konala 23. října 1799 v paláci Gatčina. Její sestra Alexandra následovala jejího příkladu a provdala se za svého snoubence na tomtéž místě o týden později.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

Jelena měla s Fridrichem Ludvíkem dvě dětiː

Život ve Schwerinu a smrt[editovat | editovat zdroj]

Velkokněžna Jelena (nyní dědičná velkovévodkyně Jelena) odjela se svým manželem do Zvěřína (německy Schwerin). Tam se seznámila se zcela novým dvorem, docela odlišným od bohatého Petrohradu. Se svým manželstvím byla však spokojená a brzy po svatbě otěhotněla. V září 1800 porodila syna Pavla Fridricha, který byl pojmenován po obou svých dědečcích, carovi Pavlovi i po vévodovi Fridrichovi. Rok 1801 byl pro Jelenu obzvlášť těžký, během několika dní ztratila blízké členy své rodiny: 16. března zemřela v Budíně její sestra Alexandra při porodu dcery Alexandriny, která zemřela o několik dní později. O pouhých osm dní později byl její otec, ruský car, zavražděn. Následující rok Jelena opět otěhotněla a v březnu 1803 porodila dceru Marii Luisu, která byla pojmenována po obou svých babičkách, po carevně vdově i po meklenbursko-zvěřínské vévodkyni Luise.

V září 1803 Jelena vážně onemocněla a 24. září náhle zemřela. S velkým smutkem byla pohřbena v Ludwigslustu v mauzoleu Heleny Pavlovny, které bylo pojmenováno na její počest. Několik členů meklenbursko-zvěřínské dynastie, včetně druhé a třetí ženy jejího manžela, je pochováno tamtéž.

Potomstvo[editovat | editovat zdroj]

Její pravnučka, princezna Alžběta Sasko-Altenburská, se v roce 1884 provdala za velkoknížete Konstantina Konstantinoviče Ruského; další pravnučka, princezna Marie Meklenbursko-Zvěřínská (známá jako Miechen), se provdala za Vladimíra Alexandroviče Romanova; její bratr Fridrich František III. Meklenbursko-Zvěřínský se oženil s Anastázií Michailovnou Ruskou, dcerou Michaila Nikolajeviče Ruského. Jeich dcera, Cecílie Meklenbursko-Zvěřínská se sňatkem stala německou korunní princeznou a její starší sestra Alexandrina Meklenbursko-Zvěřínská se sňatkem s Kristiánem X. stala dánskou a islandskou královnou.

Jelenin vdovec Fridrich Ludvík se znovu oženil v roce 1810 s Karolínou Luisou Sasko-Výmarskou. Měli spolu dceru Helenu, která se provdala za Ferdinanda Filipa Orleánského. Fridrich v roce 1816 znovu ovdověl a v roce 1818 se oženil s Augustou Hesensko-Homburskou, následujícího roku však zemřel. Fridrich Ludvík se nikdy velkovévodou nestal, nástupcem vévody Fridricha Františka se v roce 1837 stal až Jelenin syn Pavel Fridrich.

Tituly a oslovení[editovat | editovat zdroj]

  • 24. prosince 1784 – 23. října 1799ː Její Císařská Výsost velkokněžna Elena Pavlovna Ruská
  • 23. října 1799 – 24. září 1803ː Její Císařská Výsost dědičná meklenbursko-zvěřínská velkovévodkyně

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Grand Duchess Elena Pavlovna of Russia na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Helena Pavlovna Ruská ve Wikimedia Commons