Jelen Schomburgkův

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxJelen Schomburgkův
alternativní popis obrázku chybí
Jelen Schomburgkův v ZOO Berlín v roce 1911
Stupeň ohrožení podle IUCN
vyhynulý
vyhynulý[1]
Vědecká klasifikace
ŘíšeŽivočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádsudokopytníci (Artiodactyla)
Podřádpřežvýkavci (Ruminantia)
Čeleďjelenovití (Cervidae)
Podčeleďjeleni (Cervinae)
Rodjelen (Cervus)
Binomické jméno
Rucervus schomburgki
(Blyth, 1863)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jelen Schomburgkův (Rucervus schomburgki, také Cervus schomburgki a Thaocervus schomburgki[2]) je vyhynulý druh sudokopytníka z čeledi jelenovití (Cervidae) a podčeledi jeleni (Cervinae). Druh popsal Edward Blyth roku 1863 a je pojmenován po siru Robertu H. Schomburgkovi, britskému konzulovi v Bangkoku v letech 1857 až 1864.[3] Jelen vyhynul mezi lety 1932 až 1938,[2] avšak dle některých spekulací prý zbytky jelenů stále přežívají.[4]

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Jelen Schomburgkův byl endemitem Thajska,[5] možná mohl přežívat i v provincii Jün-nanČíně a v Laosu, nicméně důkazy v tomto případě scházejí.[4] Žil v údolí řeky Menam-Čao-Praja okolo Bangkoku a přidružených oblastí.[4] Areál výskytu v Thajsku se pohyboval mezi 13 ° 30 ′ – 18 ° severní šířky a 98 ° 30 ′ – 102 ° východní délky. K životu dával přednost bažinatým pláním s vysokou trávou, třtinou nebo keři, vyhýbal se lesům.[5]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jelen Schomburgkův vážil 100–120 kg a měřil 180 cm na délku. Výška v kohoutku se odhaduje na 104 cm. Ocas měřil 10,3 cm a byl ze spodní strany bílý.[4] Srst byla tmavá, čokoládově hnědá, světlejší na spodní straně těla, končetiny a oblast mezi parohy měli jeleni Schomburgkovi načervenalé.[4][6] Parohy měřily 32–83 cm a rozvíjely se pouze samců. Paroží bylo silně rozvětvené, díky čemuž bylo někdy připodobňováno gigantické koruně či svícnu.[4]

Chování[editovat | editovat zdroj]

Žil v malých skupinách tvořených jedním samcem, samicemi a mláďaty, o rozmnožování nebylo zjištěno dostatečné množství informací. Většinu dne stádo odpočívalo, na potravu se jeleni vydávali v podvečer a ráno. Během období dešťů se jeleni stahovali na vyvýšená místa, jež se obvykle přeměnila na „ostrovy”, kde byla zvířata zranitelná vůči lovcům.[4]

Vyhynutí[editovat | editovat zdroj]

Montovaný preparovaný jedinec v pařížském muzeu

Ještě na konci 19. století byl jelen Schomburgkův běžným druhem, avšak nastal u něj rychlý pokles. Hrozbou pro tento druh se stalo rozšiřování ploch k produkci rýže na úkor travnatých bažin, které vedlo k rozrušení přirozeného prostředí jelena. Také lov, probíhající na přelomu 19. a 20. století, snížil jeho stavy. Během období dešťů, kdy byla zvířata vlivem zvyšující se hladiny vody zahnána na vyvýšené kusy pevniny, se stala zvláště zranitlená vůči lovcům a mohla být snadno zabita. Jejich parohy byly využívány v čínské medicíně.[5] Z přírody jeleni vymizeli někdy okolo roku 1932. Poslední žijící samec byl chován jako chrámové zvíře v thajské provincii Samut Sakhon, přičemž roku 1938 byl náhodně zabit opilcem.[4][6]

Existují domněnky, že by zbytky populace ještě stále mohly přežívat, nepodařilo se však najít žádné důkazy, jež by tuto teorii potvrdily. V Laosu v místním obchodě s čínskou medicínou objevil roku 1991 pracovník OSN Laurent Chazée paroží, které bylo identifikováno jako paroží jelena Schomburgkova. To by mohlo naznačovat, že v Laosu druh nadále přežívá.[4] Neexistují však žádné přesvědčivé důkazy o tom, že by paroží pocházelo z nedávno zabitého jedince. Jestliže by náhodou ještě tento druh existoval, ve všech zemích výskytu bude chráněn nejvyšší úrovní ochrany.[5]

Jelen Schomburgkův byl chován v některých zoologických zahradách (Paříž, Berlín, Hamburk). Dnes již neexistující hamburská zoo ho vlastnila jako první na světě.[4] V muzeích se nachází několik stovek lebek i paroží tohoto druhu,[5]Muséum National d'Histoire Naturelle pak jediný vypreparovaný exemplář.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Schomburgk's deer na anglické Wikipedii.

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.1. 25. března 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-06]
  2. a b BioLib.cz – Rucervus schomburgki (Jelen Schomburgkův) [online]. BioLib.cz. Dostupné online. 
  3. Schomburgk's Deer (Rucervus schomburgki) [online]. INaturalist.org [cit. 2016-03-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b c d e f g h i j k MAAS, Peter. Rucervus schomburgki [online]. petermaas.nl, rev. 25. prosince 2008 [cit. 2016-03-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-27. (anglicky) 
  5. a b c d e Rucervus schomburgki [online]. Iucn Red List of Threatened Species, 2015-4 [cit. 2016-03-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b ELLIS, Richard. No Turning Back: The Life and Death of Animal Species. New York: Harper Perennial, 2004. 428 s. Dostupné online. ISBN 0-06-055804-0. S. 311–312. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]