Jaroslav Deršata

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jaroslav Deršata
Narození 13. října 1898[1]
Praha - Nusle[2]
Úmrtí 27. ledna 1942[1]
KT Mauthausen[1]
Příčina úmrtí umučen
Místo pohřbení Kenotaf: Praha 4, Krčská, Krč, hřbitov Zelená Liška[1]
Bydliště Kvestorská 287/2, 140 00 Praha 4 - Michle[3][p 1]
Povolání řezník[2]
Majetek vlastnil dům na adrese: Kvestorská (Brožíkova) 287/2, 140 00 Praha 4 - Michle[2]
Manžel(ka) Alžběta Deršatová[3]
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jaroslav Deršata (13. října 1898,[1] Praha-Nusle[2]27. ledna 1942, KT Mauthausen[1]) se narodil v Praze - Nuslích. Jeho otec byl řezník. Jaroslav se stal také řezníkem.[2] Za protektorátu se spolu se svojí ženou Alžbětou Deršatovou zapojil (jako sokolský činovník[2]) do protiněmecké ilegální odbojové činnosti. Jaroslav Deršata byl zatčen 9. října 1941 a to v rámci tažení proti Obci sokolské v odboji.[3] [p 2] Byl vězněn v KT Mauthausen, kde byl zařazen mezi skupinu vězňů (tzv. „komando kamenolom“)[2] pracujících v kamenolomu, kde se doba „přežití“ měřila na týdny.[2] Dne 27. ledna 1942 (resp. 28. ledna 1942 ráno[2]) v KT Mauthausen útrapám podlehl.[3] V odbojové činnosti pokračovala jeho žena Alžběta Deršatová i po manželově smrti. Na jaře roku 1942 se její byt stal jedním z úkrytů parašutistů Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše.[3] Zbraně získané odbojem z Janečkovy zbrojovky [p 3] ukrývala Alžběta Deršatová od roku 1944 až do pražského květnového povstání 1945.[3] Druhou světovou válku přežila.[3]

Pamětní deska[editovat | editovat zdroj]

Pamětní deska v Kvestorské ulici v Praze 4

Ve čtvrtek dne 13. září 2018 v 17.00[5] byla na vnějším plášti domu v Kvestorské ulici (na adrese: Kvestorská 287/2, 140 00 Praha 4 - Michle)[3][5] [p 1], kde za protektorátu bydlel Jaroslav Deršata se svojí manželkou Alžbětou Deršatovou, za přítomnosti představitelů městské části Praha 4 (a badatele a spisovatele Jiřího Padevěta) slavnostně odhalena pamětní deska.[5] O instalaci této pamětní desky se zasloužila Iniciativa A, Československá obec legionářská (ČsOL), MČ Praha 4 a Rota Nazdar.[3][5]

V tomto domě žili / obětaví sokolští odbojáři // Jaroslav DERŠATA / zavražděn 28.1.1942 v KT / Mauthausen // Františka a Stanislav / ALBRECHTOVI / zavražděni 26.1.1943 v KT / Mauthausen [p 4]

—nápis na pamětní desce, [8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Kvestorská ulice se od roku 1910 do roku 1947 nazývala Brožíkova, německy Brožík-Strasse.[6]
  2. Po nástupu Reinharda Heydricha do funkce zastupujícího říšského protektora a vyhlášení stanného práva se OSVO, stejně jako ostatní odbojové organizace, stala cílem úderů německých bezpečnostních orgánů. Přesto dokázala vyvíjet zvýšenou odbojovou aktivitu až do konce roku 1941. Po drtivých úderech gestapa při tzv. Akci Sokol, při které byli pozatýkáni funkcionáři České obce sokolské, a následném úředním rozpuštění Sokola 11. října 1941, byly struktury OSVO poničeny a paralyzovány. Jejich rekonstrukcí se začal zabývat jeden z nejvýznamnějších představitelů Sokola Ladislav Vaněk. Ten vybudoval organizaci Jindra, která se stala přímým pokračovatelem OSVO a navazovala na jeho struktury.
  3. Janečkova zbrojovka se za protektorátu nacházela podél dnešní ulice Budějovická, zhruba v úseku vymezeném na jedné straně křížením ulic "Budějovická x Na Pankráci" a na druhé straně křižovatkou ulic "Budějovická x Hanusova".[4] (Kousek odsud se také nachází ulice Kvestorská.) Za druhé světové války zbrojovka vyráběla pro Wehrmacht a Luftwaffe pumy, nosiče pum a jejich příslušenství, motory ale i další - drobné - součástky.[4] Za protektorátu se tady pracovalo i na vývoji střelných zbraní a motocyklů.[4] Továrnu vedl až do své smrti (4. června 1941) český konstruktér, vynálezce, průmyslník a zakladatel firmy JAWA František Janeček.[4] (Po jeho smrti firmu vedl Jaroslav Frei. Podle jeho poválečné výpovědi byla výroba v továrně často záměrně sabotována.[4]) V továrně byl kromě Oldřicha Frolíka zaměstnán i jeho přítel Otakar Šrámek a další z podporovatelů parašutistů Stanislav Albrecht.[4]
  4. Manželé Albrechtovi (Stanislav Albrecht: * 1908 - † 1943;[3] Františka Albrechtová: * 1912 - † 1943).[3] Stanislav Albrecht pracoval za protektorátu jako dělník[6] v Janečkově zbrojovce na Pankráci.[3] Právě odtud se znal s Oldřichem Frolíkem.[3] Manželé Albrechtovi patřili mezi podporovatele výsadkářů ze skupiny Anthropoid.[3] Byli zatčeni ve stejný den (23. září 1942) jako Oldřich Frolík se svojí manželkou Barborou Frolíkovou.[3] Při výslechu (vedl jej komisař gestapa - velitel protikomunistického referátu pražského gestapa v letech 1942 - 1945 SS-Hautpsturmführer Heinz Jantur[7]) manželé Albrechtovi nikoho neprozradili a po jejich zatčení už další zatýkání nepokračovalo.[3] Byli popraveni v KT Mauthausen dne 26. ledna 1943.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f LAŠŤOVKA, Milan; ŠTRUPL, Vladimír. Kenotaf Jaroslav Deršata [online]. www vets cz, 2016-09-28 [cit. 2018-09-20]. Umístění: Praha 4, Krčská, Krč, hřbitov Zelená Liška; Centrální evidence válečných hrobů: není evidován; Nápis: JAROSLAV DERŠATA / * 13.10.1898 + 27.1.1942 / V KONCENTRAČNÍM TÁBOŘE V MAUTHAUSENU. Dostupné online. 
  2. a b c d e f g h i Slavnostní odhalení pamětních desek věnovaných Barboře a Oldřichu Frolíkovým, Františce a Stanislavu Albrechtovým a Jaroslavu Deršatovi. [online]. www facebook com [cit. 2018-09-18]. Pořádá Iniciativa A, Československá obec legionářská, Rota Nazdar, MČ Praha 4; 13.9.2018 v 17.00 hod, Kvestorská 2 a 5, Praha 4; Raptor.TV-cz, kamera Jan Dolens. Dostupné online. 
  3. a b c d e f g h i j k l m n o p q ROGNER, Roman. Praha 4 uctila památku českých vlastenců [online]. www Praha 4 CZ, 2018-09-14 [cit. 2018-09-20]. Dostupné online. 
  4. a b c d e f PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé (rejstřík osob: Oldřich Frolík, Barbora Frolíková). 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy, 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. S. 455, 460, 464, 471, 705. 
  5. a b c d Odhalení pamětních desek - Oldřichu Frolíkovi a dalším odbojářům [online]. www evensi COM, 2018-09-14 [cit. 2018-09-20]. Čtvrtek 13. září 2018 17:00 až čtvrtek 13. září 2018 18:00. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-18. 
  6. a b PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé (rejstřík osob: Stanislav Albrecht, Františka Albrechtová). 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy, 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. S. 464. 
  7. Poválečné osudy příslušníků gestapa [online]. Fronta CZ [cit. 2018-09-20]. Velitel protikomunistického referátu pražského gestapa v letech 1942-45 SS-Hautpsturmführer Heinz Jantur. Dostupné online. 
  8. ŠMEJKAL, Pavel. Pamětní deska Obětem 2. světové války [online]. www vets cz, 2018-09-13 [cit. 2018-09-18]. Umístění: Praha 4, Kvestorská 287/2; Centrální evidence válečných hrobů: není evidován. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]