Brahmaputra

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Jarlung)
Brahmaputra
Jarlung Cangpo
Dihang
Džamuna
řeka pod jménem Jarlung Cangpo na území Tibetu
řeka pod jménem Jarlung Cangpo na území Tibetu
Základní informace
Délka toku2900 km
Plocha povodí935000 km²
Průměrný průtok12000 m³/s
SvětadílAsie
Pramen
Ústí
Protéká
ČínaČína Čína (Tibetská autonomní oblast), IndieIndie Indie (Arunáčalpradéš, Ásám), BangladéšBangladéš Bangladéš
Úmoří, povodí
Indický oceán, Bengálský záliv, Ganga
Povodí Brahmaputry je vyznačeno fialově
Povodí Brahmaputry je vyznačeno fialově
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brahmaputra (hindsky ब्रह्मपुत्र, ásámsky ব্ৰহ্মপুত্ৰ, bengálsky ব্রহ্মপুত্র, tibetsky ཡར་ཀླུང་གཙང་པོ།, Jarlung Cangpo, Wylie: Yar klung gTsang po, čínsky 雅鲁藏布, v sanskrtu ब्रह्मपुत्र brahma-putra znamená syn boha Brahmy) je řekaČLR (v Tibetské autonomní oblasti), Indii (státy Arunáčalpradéš, Ásám) a Bangladéši. V Tibetu se řeka nazývá Jarlung Cangpo, případně jen Jarlung či Cangpo; v oblasti, kde protíná Himálaj, se jí říká Dihang a v Bangladéši se jedno její rameno nazývá Džamuna. Co se týká průtoku, tak dohromady s Gangou zaujímá třetí místo na světě po Amazonce a Kongu. Je 2 900 km dlouhá. Povodí má rozlohu 935 000 km². Včetně Gangy má povodí rozlohu 2 055 000 km².

Průběh toku[editovat | editovat zdroj]

Horní tok[editovat | editovat zdroj]

Zdrojnicemi Brahmaputry je několik řek, které stékají ze severních svahů Himálaje a jižních svahů hřbetu Kailás. Do jednoho koryta se slévají v oblasti vesnice Ombu (nadmořská výška okolo 4 860 m). Odtud teče východním směrem v délce více než 1 100 km paralelně s Himálajem po dně dlouhého údolí šířkového směru. Přijímá mnoho přítoků, které jsou napájeny především tajícími vodami z okolních velehor. Sklon osy tohoto dlouhého údolí není velký a proto zde řeka teče převážně pokojně a je v těchto místech splavná pro místní lodní dopravu.

Střední tok[editovat | editovat zdroj]

Pod ústím přítoku Džamdy na úrovni 95° východní délky řeka protíná výběžky hřbetu Tangla a Ásámského Himálaje hlubokými soutěskami. Divoký tok, vytváří mnohé peřeje a v některých místech se řítí dolů kaskádami bystřin a nevysokých vodopádů. Na tomto úseku se v délce 400 km nazývá Dihang a prudce zde klesá z tibetské náhorní plošiny do údolí východoindického Ásámu. V oblasti indické vesnice Pasighat vtéká do Ganžské roviny (východní část Indoganžské roviny) a teče podél jižního úpatí Himálaje. Představuje zde významnou vodní tepnu, která pokojně plyne po dně široké doliny v nestálém korytě.

Dolní tok[editovat | editovat zdroj]

Na území Bangladéše se řeka rozděluje do ramen a kanálů. Vytváří zde velké množství ostrovů. Největším z nich je Madžuli, který je 70 km dlouhý a 15 km široký. Na úrovni 90° východní délky vytváří poslední velký zákrut. Obrací se jižním směrem a stéká se s Gangou asi 60 km na západ od Dháky. Společné koryto obou řek ústí do Bengálského zálivu estuárem.[zdroj?] Delta Gangy a Brahmaputry (Džamuny) se také nazývá Bengálská delta. Toto území má rozlohu asi 80 000 km² a má velmi složitou skladbu.

Významné přítoky[editovat | editovat zdroj]

Nejvýznamnější přítoky jsou zleva Nau, Čorta-Tsangpo, Paga-Tsangpo, Kjičhu, Džamda, Luhit a Kapili; zprava je to Njangču, Subansiri, Kameng, Mánas a Tista.

Vodní stav[editovat | editovat zdroj]

Satelitní snímek povodí Brahmaputry

Vodnost řeky v zimě prudce klesá, poté zase roste na začátku tání sněhu na jaře prudce se zvyšuje v létě v důsledku tání sněhových polí a ledovců na horách a vydatných srážek způsobených monzunovými deštiGanžské rovině a v Himálaji. Průměrný roční průtok je 12 000 m³/s. V létě při nejvyšším stavu vody přesahuje 15 000 m³/s a v zimě klesá na 4 000 m³/s. Vzestupy úrovně hladiny na dolním toku dosahují 10 až 12 m a nezřídka jsou doprovázeny povodněmi.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Voda z řeky se široce využívá k zavlažování. Brahmaputra je splavná do vzdálenosti 1 290 km od ústí. V Tibetu je místní lodní spojení na člunech. Na části řeky, který se nazývá Dihang, není vodní doprava možná. Hydroenergetické zdroje řeky jsou obrovské, zvláště v místě, kde protíná Himálaj, ale jsou minimálně využívané. V jejím povodí se nachází hydroelektrárna Kvítek světla, která byla vybudována v roce 1957 pro zásobování vodou hlavního města Tibetu Lhasy. Největší města na řece jsou Žigace (Čína), Dibrugarh, Tezpur, Guváhátí, Dhuburi (Indie). Čína plánuje na horním toku spustit novou elektrárnu o výkonu 60 GW v roce 2025.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. China's Tibetan Hydropower Plan Sparks Worries Among Downstream Countries. Radio Free Asia [online]. [cit. 2021-06-18]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]