Japonský špic
| Japonský špic | |
|---|---|
| Základní informace | |
| Země původu | |
| Využití | Společenský pes |
| Průměrný věk | 13–15 let |
| Tělesná charakteristika | |
| Hmotnost | neuvádí se (7–12 kg) |
| Výška* | 25–38 cm |
| Barva | Čistě bílá |
| Klasifikace a standard | |
| Skupina FCI | Špicové a tzv. plemena primitivní |
| Sekce FCI | Asijští špicové a příbuzná plemena |
| ČMKU | standard |
| * výška uváděna v kohoutku | |
Japonský špic (japonsky: Nihon Supittsu, anglicky: Japanese Spitz) je japonské psí plemeno.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Legendy o vzniku japonské špice jsou hned tři. S určitostí můžeme říct, že by vyšlechtěn v 19. století, avšak jedna z verzí tvrdí, že jeho předkem je norbotenský špic[1], druhá zase, že je to miniaturní samojed[1]. Třetí verze praví, že pochází z velkého německého špice bílé barvy, který se přes Sibiř a Čínu dostal do Japonska v roce 1920[2], nelze jednoznačně prokázat, která z verzí je pravdivá. Jeho původním využitím bylo hlídaní majetku a chytání hlodavců, dnes je to oblíbený společenský pes.
Poprvé bylo toto plemeno předvedeno v roce 1921 na výstavě psů v Tokiu. Po této výstavě bylo do Japonska importováno mnoho německých špiců, kteří měli zlepšit kvality plemene. Později byl nejspíše křížen i s americkým eskymáckým psem. První standard plemene byl sepsán roku 1948[2]. První pes zaregistrovaný do plemenné knihy se narodil roku 1947 a jmenoval se Hakuryo[3].
První pes se do Evropy dostal roku 1973, jednalo se o jednoho psa, který byl importován z Japonska do Švédska[3]. Husarský kousek se povedl švédským chovatelům v roce 1986, kdy tam bylo importováno celkem 24 psů, ti se pak rozšířili po celé Evropě[3]. Do Česka byla první fenka dovezena z Rakouska a první místní vrh se narodil roku 2000.
V České republice toto plemeno zastřešuje Klub chovatelů špiců a oficiální používaná zkratka je JSP. Nachází se zde několik chovatelských stanic.
Povaha
[editovat | editovat zdroj]Japonský špic je veselý, hravý a milý pes, který je známý i tím, že téměř neštěká. Je inteligentní, učenlivý, citlivý a aktivní pes. Lehce se učí povely, ale potřebuje zabavit. Je také temperamentní a umí být i tvrdohlavý. Je zcela závislý na své rodině a odloučení snáší jen velmi špatně. S dětmi vychází dobře a leckteré jejich hrátky přetrpí. S jinými psy vychází dobře, ale je žárlivý a citlivý, proto je vhodné, aby se podle toho chovatel zařídil. S jinými domácími zvířaty většinou dobře nevychází, pokud s nimi není seznámen v raném štěněcím věku. K cizím je rezervovaný, ale ne agresivní. Po dlouhou dobu si zachoval své hlídací schopnosti a i teď, přestože moc neštěká, umí ochránit rodinu i její majetek.

Nároky
[editovat | editovat zdroj]Toto psí plemeno je nejšťastnější se svojí rodinou a odloučení snáší velmi špatně, proto pro ně není vhodný celoroční pobyt venku, i když jim to jejich hustá srst dovoluje.
Jejich srst je velmi dlouhá, hustá a sněhobílé bíla. Má podsadu, ale přesto s nesmí moc česat ani kartáčovat, to poškozuje její strukturu a srst tím ztrácí na kvalitě. Jen v době línání (2x ročně) je možné jemně vyčesávat. Mytí šamponem je také vhodné omezit.
Potřebuje pevné vedení, přičemž co bylo zakázáno, tak i zůstane. Cvičí se lehce, rychle chápe a není vhodné jej trestat za špatné chování, naopak je vhodné odměňovat jej za to dobré.
Potřebuje hodně pohybu jakéhokoliv typu. Není vhodné nechávat je plavat v hluboké vodě, je totiž možné, že těžká a hustá srst je stáhne ke dnu. Je vhodný pro psí sporty, třeba agility nebo dogdancing.
Reference
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Japonský špic na Wikimedia Commons - Klub chovatelů špiců