Jan Anděl

Jan Anděl
Narození	17. února 1911 Urmín Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	11. dubna 1948 (ve věku 37 let) les u obce Libá Československo Československo
Národnost	slovenská
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Jan Anděl (17. února 1911 Urmín – 11. dubna 1948 les u obce Libá) byl slovenský voják, který byl v roce 1948 zastřelen československými příslušníky SNB při pokusu překročit státní hranici do Západního Německa při útěku z Československa.

Život

Narodil se v roce 1911 v Urmíně otci Janovi a matce Anně. V mládí žil v Ivanke pri Nitre. Po absolvování čtyř tříd lidové školy navštěvoval dva roky měšťanskou školu. Později se vyučil obuvníkem a začal pracovat u obuvnické firmy Baťa Tomáše Bati. Měl zřejmě pět sourozenců.

V říjnu 1931 nastoupil povinnou vojenskou službu. Působení na ní ukončil v lednu 1933, přičemž byl v hodnosti svobodníka. Během svého působení na vojně se v roce 1932 oženil se svou přítelkyní Pavlou. Páru se narodily tři děti; dcera Blažena (* 1935), syn Jan (* 1939) a dcera Pavla (* 1948). Svými nadřízenými byl později popisován jako kamarádský a veselý, místy však lehkomyslný muž.

Druhá světová válka

Po okupaci Československa v březnu 1939 emigroval do Francie přes území Polska. V červnu 1939 byl jako člen Cizinecké legie umístěn v Sidi Bel Abbès v dnešním Alžírsku a později umístěn k 1. pluku ve městě Saïda, rovněž v dnešním Alžírsku. V září 1939 se stal členem 1. pěšího pluku Československé armády ve francouzském Agde. Od ledna 1940 poté působil u 3. pěšího pluku. Téhož měsíce mu byla udělena hodnost desátníka. Od května do června 1940 byl poté členem 1. baterie 1. dělostřeleckého pluku. V červenci 1940 byl evakuován do Velké Británie poté, co o měsíc dříve kapitulovala Francie. V ní se stal členem prvního dělostřeleckého oddílu. Už v září 1940 se ovšem stal členem prvního praporu 1. československé brigády a v lednu 1941 2. roty pěšího praporu. V listopadu 1942 došlo k jeho degradaci do hodnosti vojína, přičemž se zároveň stal členem první roty 1. pěšího praporu. O měsíc později ale začal pracovat v Brigádních tankových dílnách. V březnu 1944 byl za své počínání v bojích vyznamenán Československou vojenskou pamětní medailí. Od června do září 1944 byl poté členem motopraporu. V září 1944 se podílel na osvobozování Francie a od října téhož roku se účastnil obléhání Dunkerque. Ještě těsně před koncem druhé světové války byl v dubnu 1945 opět povýšen do hodnosti svobodníka.

Po válce

V červenci 1945 začal sloužit u vojenské jednotky v Plzni, ale ještě v září 1945 byl převelen do armádní zálohy. Ještě o měsíc dříve, v srpnu 1945, získal národní správu nad hotelem ve Františkových Lázních, který od roku 1946 se svou ženou provozoval, přičemž sám pracoval jako obsluha jeho restaurace. V zimní sezóně pracoval v pivovaru v Chebu. V dubnu 1946 mu bylo uděleno několik dalších ocenění včetně Československého válečného kříže a Medaile za chrabrost.

Po Únoru 1948

Ještě před únorovým převratem začal ilegálně převádět osoby přes státní hranici. Tuto činnost pak po převratu ještě zintenzivnil a v březnu 1948 se ke stejnému činu rozhodl sám poté, co se dozvěděl o úmrtí Jana Masaryka a sledoval vývoj situace v zemi. Komunistický režim mu navíc chtěl znárodnit jeho hotel. Ještě téhož měsíce při překročení hranice zranil jednoho příslušníka SNB.

Útěk ze země a smrt

Se svou rodinou se rozhodl Československo definitivně opustit 11. dubna 1948, přičemž státní hranici ležící na Železné oponě chtěl překročit dohromady spolu s dalšími téměř dvěma desítkami osob, které měly hranici překročit v menších skupinách. Skupina ke státní hranici došla ve večerních hodinách z Františkových Lázní. Během pochodu však byla spatřena svědkem, který její skutečnost ohlásil. V momentě jejího příchodu ke hranici tak na její přítomnost byli příslušníci SNB připraveni. Poté, co skupina vyšla z lesa, byla vyzvána k zastavení. Skupina se ovšem otočila a utíkala zpět do lesa. Při potyčce s příslušníkem SNB byl poté Anděl zastřelen jiným příslušníkem SNB, který na zápasící dvojici opakovaně vystřelil, přičemž těžce zranil i zápasícího příslušníka SNB. Jeho poslední slova před smrtí byla „Ty kurvo!“, která vykřikl, když se jej příslušník SNB ozbrojený samopalem pokusil zadržet.

Dozvuky

Po Andělově smrti, která nastala prakticky ihned zásahem do hrudníku, byli zatčeni všichni jím vedení uprchlíci. Pohřben byl o několik dní později v Chebu. Příslušník SNB, který jej zastřelil, byl za svůj postup, kdy střílel v naprosté tmě, pokárán, ale potrestán nijak nebyl. Po sametové revoluci byl případ v říjnu 2003 odložen. Většině osob, které byly součástí skupiny, se nakonec na západ dostat podařilo později.

U Libé se nachází pomník připomínající jeho potyčku s příslušníky SNB v březnu 1948 a u obce Lužná (která je dnes součástí obce Libá) se nachází památník připomínající potyčku, při níž zemřel.

Odkazy

Reference

Portály: Česko | Historie | Lidé