Přeskočit na obsah

Jakub Římař

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jakub Římař OFM
kněz
Zasvěcený život
Institutfrantiškáni
Svěcení
Službymisionář
Kněžské svěcení1706
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady

prefekt egyptské katolické misie apoštolský protonotář v Káhiře

apoštolský vikář Koptské katolické církve
Osobní údaje
Rodné jménoJosef Římař
Datum narození30. srpna 1682
Místo narozeníKroměříž
Datum úmrtí5. června 1755 (ve věku 72 let)
Místo úmrtíBrno
Povolánícestovatel
Významné díloItinerarium, Diurnalia
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jakub Římař (30. srpna 1682 Kroměříž[1] – 5. června 1755 Brno) byl český františkánský misionář, cestovatel a autor cestopisu. Patřil k vůdčím osobnostem katolické misijní činnosti v Egyptě na počátku 18. století.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Narození, vstup k františkánům

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 30, srpna 1682 v Kroměříži, při křtu obdržel jméno Jakub.[1][pozn. 1] Ve svém rodném městě studoval na piaristickém gymnáziu a jistě se také seznámil s řeholníky františkány, do jejichž řádu později vstoupil. Časné řeholní sliby složil pravděpodobně v roce 1700.[2] Teologii vystudoval v Olomouci, snad v tamějším františkánském klášteře. V roce 1706 byl vysvěcen na kněze. Jako řeholník působil v konventech v Dačicích a Bechyni. Slavné řeholní sliby složil zřejmě v roce 1708 v Bechyni.[3]

V roce 1711 dostal bratr Jakub řádové svolení k misijnímu působení a odjel do Říma, v únoru následujícího roku 1712 byl vybrán do působení v Habeši (Etiopii), jež byla spolu s Egyptem tradiční destinací pro františkánské misie.[4]. Nejprve se ale v Římě, jako i ostatní misionáři, věnoval studijní přípravě jazyků a věrouky na misie.[5]

První misijní cesta 1714–1721

[editovat | editovat zdroj]

Samotnou misijní cestu tak začal františkán Římař v roce 1714, kdy skrze Kypr, Sidón a Jeruzalém dorazil do ústředí misií v Egyptě a okolí – Káhiry. Po pobytu ve Svaté zemi se roku 1715 vypravil s dalšími ještě dvěma františkány do Habeše a na Sokotru. Příští rok dorazili misionáři do Jemenu, kde působili v Hodejdě, a do Mekky. Poté pokračovali zase na Sokotru, do sousedství Habeše. Misijní cesta však skončila předčasně, když se dozvěděli o odsouzení a ukamenování tehdejšího prefekta misií v oblasti, rakouského františkána Liberata Weisse (1716). Samotnou Habeš tehdy Římař nenavštívil. Cestoval po východní Africe, odkud se pak vydal přes východní Indii a přes Ameriku do Evropy, do Ostende a do Říma.[6] Po návratu do Evropy byl Římařovi pro jeho velké jazykové znalosti nabídnut post smyrenského biskupa, ale k jeho volbě nedošlo. Také se měl stát v Římě generálním lektorem arabského jazyka na misijním ústavu. On však toužil nadále pokračovat v misiích.[6]

Druhá misijní cesta 1722–1729

[editovat | editovat zdroj]

Koncem roku 1722 odjel podruhé z Říma do Káhiry, tentokrát v hodnosti prefekta egyptských misií a apoštolského protonotáře. Následující rok se usadil v hornoegyptském Achmimu a roku 1726 byl jmenován představeným františkánské hornoegyptské misie se sídlem v Džirdžá (Girga). V roce 1729 se Jakub Římař vrátil na Moravu a v letech 1732 až 1735 pobýval ve znojemském klášteře, kde působil mimo jiné jako zpovědník místních klarisek, což bývalo časté místo odpočinku pro zasloužilé řeholníky. Bratr Jakub se však s tímto postem nespokojil, ještě nebyl ani příliš stár a toužil po návratu do Egypta.

Třetí misijní cesta 1737–1752, smrt

[editovat | editovat zdroj]

Neustávající touha po misiích se bratru Jakubovi naplnila roku 1737, když odcestoval do Egypta na svou třetí, poslední a rovněž nejvýznamnější misijní cestu. Během ní se stal prefektem katolických misií v Egyptě a okolí a v hojné spolupráci s římskou Kongregací pro šíření víry (Propaganda) zde celé misie řídil. Po smrti domorodého vikáře mu bylo svěřeno řízení celé Koptské katolické církve ve funkci apoštolského vikáře.[7]

Během tohoto třetího pobytu se Římař mimo jiné zasloužil o to, že Kongregace pro evangelizaci národů povolila koptským duchovním sloužit mše dle vlastního ritu. Současně však musel řešit i spory ohledně práva udílení svátostí nebo neshody mezi františkánskými větvemi reformátů a observantů ohledně řízení misie.[8] Jeho zásluhou bylo v Egyptě a okolí rovněž zřízeno několik škol, na jejichž financování se podílela misijní Kongregace a vyučování tak bylo zdarma.[9] Z Káhiry, kde sídlil, podnikal vizitační cesty do Horního Egypta v letech 1738, 1742 až 1743 a 1748. Jako prefekt misií tak stál za organizováním misijní výpravy františkánů do Etiopie v letech 1751–1752, jejímiž účastníky byli Remedius Prutký, Martin Lang a Antonín z Aleppa.[10]

Po roce 1752 odmítl Římař pro pokročilý věk nastoupit potřetí do funkce prefekta misií a jako sedmdesátiletý se vrátil do Evropy. Jako i další mladší čeští františkánští misionáři Kristián Schneider nebo Remedius Prutký byl po návratu přijat na císařském dvoře ve Vídni. Závěr života však strávil v brněnském klášteře sv. Máři Magdaleny, kde také 5. června 1755 zemřel.[11]

Čeští františkáni měli významné místo v katolických misiích v Egyptě 18. století. Prefektem řídícím tyto misie nebyl jen Římař, ale ještě dříve v nepřítomnosti prefekta vedl činnost ostatních misionářů v letech 1726–1728 jako viceprefekt Cyril Bartusch (Partusch, † 1728 v Káhiře). Později než Římař egyptské misie řídili Bruno Veit († 1773 v Káhiře) a Christian Schneider.

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

Nejvýznamnějšími literárními pracemi Jakuba Římaře jsou jeho „cestopis“ (Itinerarium) a „deník“ (Diurnali) z misijních cest:

  • Itinerarium missionum apostholicarum Orienthalium Aegypti, Aethiopiae seu Abissiniae aliarumque regionum adjacentium...[pozn. 2] – rukopis, částečný autograf, je dochován v knihovně františkánů v klášteře u P. Marie Sněžné v Praze.[pozn. 3] V první části šestisetstránkového rukopisu si sám Římař zaznamenal líčení svých cest v letech 1711 až 1726. Na konci druhé části jsou pak jinou rukou připsány informace o Římařově pobytu na Moravě (1730–1736) a během dalších misijních pobytů v Egyptě (1737–1752). Ve svých denících podal Římař topografický popis míst ležících při Nilu z Alexandrie až do Medínit Habu na západním břehu Nilu.[12]
  • Diurnalia uchovávaná v rukopise v knihově Strahovského kláštera[pozn. 4] představují deník a poznámkový sešit Římaře, který si vedl v letech 1725 až 1752. Kniha zahrnuje také seznamy hornoegyptských konvertitů Liber status animarum missionis Girgensis anno D(omi)ni 1748 (list 305r-311r) a text z roku 1753 připisovaný Remediu Prutkému Brevis extractus regni Aethyopiae (list 258r-271v).[13]
  • Varia Medicinalia pro Missionibus Orientalibus – stejně jako další misionáři si Římař získával přízeň u tureckého a arabského obyvatelstva lékařským uměním a podobně jako Remedius Prutký si poznamenal řadu různých léčebných postupů a léčiv.[pozn. 5]
  • Záznamy z Římařovy misie v horním Egyptě Liber missionis superioris Aegypti obsahující soupis koptských katolíků, pokřtěných, sezdaných a zemřelých ve městech Achmim, Džirdžá a Faršút se údajně nachází v káhirském archivním fondu Kongregace pro šíření víry (Propagandy).[14] Tamtéž je údajně dochována korespondence Římaře jakožto prefekta misií, část těchto dopisů byla vydána v edici.[15]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ V matrice narozených uvedeno křtěný Václav, rodiče Jakub Římař a Anna.
  2. ↑ Pokračování titulu: ...manu propria conscriptum a R. P. Jacobo Ržimarž de Cremsirio ord. minor. S.P. Francisci reform. provinciae Bohemicae S. Wenceslai d[ucis] et m[artyris] alumno et patre aggregato, aerundem missionum per 30 annos missionario apostolico indefesso, linguarum Orientalium professore, Dei et S. Congregationis de Propaganda Fide gratia in illis partibus vicario generali apostolico uti et protonotario apostolico, qui tandem laboribus et senio fractus ad provinciam ediit et in conventu nostro Brunensi s. professione et sacerdotio jubilatus A. 1755 die 5. Junii piisime in D[omin]o obiit, aetatis suae physicae 73, religionis vero 55.
  3. ↑ Signatura R e 14.
  4. ↑ Signatura DE IV 5. Pokračování titulu: ... R. P. Jacobi Ržimarž a Cremsirio, ord. minor. S. P. Francisci reform. provinciae Bohemiae alumni, regionum Aegypti, Abyssiniae et provinciarum adjcentium missionariorum praefecti et vicarii apostolici etc. Diurnalia (ab anno 1725 usque ad A. 1752 inclusive) cum quibusdam itinerariis et visitationibus canonicis.
  5. ↑ Rukopis v knihovně františkánů u P. Marie Sněžné v Praze, signatura V b 27. Autograf, psáno latinsky, německy a italsky. Viz SVOBODOVÁ, Milada. Inventární soupis rukopisů pražské františkánské knihovny.

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Matrika NOZ, Kroměříž, kostel P. Marie, 1657–1696, snímek 129
  2. ↑ „A. 1755 die 5. Junii piisime in D[omin]o obiit, aetatis suae physicae 73, religionis vero 55“ uvádí úplný titul Římařova rukopisu „Ititneraria“ (viz níže). Podle J. Förstera „R. 1708 vstoupil do františkánského kláštera v Bechyni“. Viz FÖRSTER, Josef. Václav (Remedius) Prutký OFM: Itinerarium missionum apostolicarum (introductory study, edition and translation with commentary on part I of the work). 2007. Disertační práce. Univerzita Karlova, Filosofická fakulta, Ústav řeckých a latinských studií. Vedoucí práce Martin Svatoš. s. xxiii, pozn. 31. . U františkánů nicméně nebylo obvyklé skládat řeholní sliby až po přijetí kněžství a rovněž není pravděpodobné, že by již 3 roky po slibech (byť slavných/věčných) byl určen k misijní činnosti.
  3. ↑ Srov. výše – dle FÖRSTER, „ Václav (Remedius) Prutký OFM: Itinerarium missionum apostolicarum“ (cit.) V kontextu dalších životních událostí (kněžství, vyslání na misie) se jednalo jistě již o slavné (doživotní) sliby, nikoli noviciát či sliby dočasné.
  4. ↑ Srov. přehled vývoje této misie a další lit. viz DOSPĚL, Marek. The Annotationes in Aegyptum (c .1799 ) : a manuscript penned by a Czech Franciscan missionary. Archivum Francisanum Historicum. 2011, roč. 104, s. 285–297, zde s. 286–288. 
  5. ↑ JIROUŠKOVÁ, Jana. Římař, Jakub Josef. In: Kdo byl kdo. Čeští a slovenští orientalisté, afrikanisté a iberoamerikanisté. Praha: Libri, 1999. Dostupné online. ISBN 80-85983-59-1. Archivováno 13. 12. 2007 na Wayback Machine..
  6. ↑ a b JIROUŠKOVÁ. Římař, Jakub Josef (cit.).
  7. ↑ DOSPĚL, Marek. Františkánská misie a pastorace mezi Kopty a Etiopy v 17. a 18. století v kontextu dobové knižní produkce a její stopy v České republice. In: Františkánský kontext teologického a filosofického myšlení. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta : Filosofia, 2012. ISBN 978-80-7308-436-3, ISBN 978-80-7007-383-4. S. 388–412, zde s. 389. Další prameny k Římařově misii se údajně nalézají v archivním fondu Kongregace pro šíření víry (Propagandy) v Káhiře. Více viz DOSPĚL, Marek. P. Remedius Prutký OFM- život a dílo. Praha, 2007. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Český egyptologický ústav. Vedoucí práce Miroslav Verner. s. 15–16. Passim uvádí M. Dospěl celou řadu dalších údajů o Římařovi.
  8. ↑ FÖRSTER, „Václav (Remedius) Prutký OFM: Itinerarium... „ (cit.), s.xxiii-xxiv.
  9. ↑ Tamtéž.
  10. ↑ Srov. list Římaře domovské provincii psaný v dubnu 1751 v Káhiře, kde svůj úmysl a okolnosti oznamuje – Národní archiv, fond Františkáni, inv.č. 2070. Popis a reprodukce dopisu viz KAŠPAR, Jan. Jakub Římař, apoštolský vikář egyptských misií oznamuje své rozhodnutí vyslat do Habeše misionáře..... In: Historia Franciscana : katalog výstavy pořádané k 400. výročí příchodu bratří františkánů do kláštery Panny Marie Sněžné v Praze (1604-2004). Praha: Provincie bratří františkánů, 2004. S. 86 (č. 61).
  11. ↑ Nekrologium české františkánské provincie. Srov. ELBEL, Martin ... [et al.]. . Brno - Bývalý konvent františkánů s kostelem sv. Máří Magdalény. In: Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha: Libri, 2005. ISBN 80-7277-026-8. S. 185.
  12. ↑ Více viz PRUTKÝ, Remedius. Itinerarium II. De Abyssinia et Indiis Orientalibus. Příprava vydání K vydání připravil, komentářem a úvodem opatřil Marek Dospěl. Praha: Nadace pro dějiny kultury ve střední Evropě, 2007. ISBN 978-80-86791-42-5. S. xx.  Cesty ve znamení kříže : dopisy a zprávy českých misionářů 17. a 18. věku ze zámořských krajů. Příprava vydání Zdeněk Kalista. 3. vyd. Praha: [s.n.], 1947. 335 s. Kapitola „Z itineráře Remedia Prudkého“, s. 238–242, 328–334.  PETRÁČEK, Karel. Handschriften zur Kenntnis Ägyptens und Abessiniens im 18. Jhdt. aus der Bibliotheca Pragensis In Conventu Fratrum S. Francisci Reformatorum S. Mariae as Nives. Archiv Orientální. 1955, roč. 23, s. 334–383. 
  13. ↑ DOSPĚL, „P. Remedius Prutký OFM- život a dílo“ (cit.), s. 16, 36. PRUTKÝ, Remedius. Itinerarium II. De Abyssinia et Indiis Orientalibus. Příprava vydání K vydání připravil, komentářem a úvodem opatřil Marek Dospěl. Praha: Nadace pro dějiny kultury ve střední Evropě, 2007. ISBN 978-80-86791-42-5. S. ccxxiii. 
  14. ↑ Viz DOSPĚL, „P. Remedius Prutký OFM – život a dílo“ (cit.), s. 15, 72. Edice díla byla údajně vydána v: I primi copti cattolici. Registri [1728-1748]. Příprava vydání Gabriele Giamberardini OFM. Cairo: CFSOC, 1958. S. 14. 
  15. ↑ GIAMBERARDINI, Gabriele OFM (ed.). Lettere dei prefetti apostolici dell‘ Alto Egitto nel secolo XVIII. „Studi Orientali Cristiani Collectanea“, 3, 1958, s. 239-297 a 4,1959, s. 213-338. Viz DOSPĚL, „P. Remedius Prutký OFM – život a dílo“ (cit.), s. 16.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • PROCHÁZKA, Jáchym Bohumil OFM. Čeští františkáni v Habeši : podle cestopisu P. Jakuba Římaře a P. Reméda Prutkého z r. 1711 a 1754, který jest v rukopise uložen v archivu františkánského kláštera v Praze. V Praze: Vyšehrad, 1937. 
  • VILHUM, František Xaver. Čeští misionáři v Egyptě a v Habeši. Praha: [s.n.], 1946. 
  • Cesty ve znamení kříže : dopisy a zprávy českých misionářů 17. a 18. věku ze zámořských krajů. Příprava vydání Zdeněk Kalista. Praha: [s.n.], 1947. S. 238–237. 
  • PETRÁČEK, Karel. Handschriften zur Kenntnis Ägyptens und Abessiniens im 18. Jhdt. aus der Bibliotheca Pragensis In Conventu Fratrum S. Francisci Reformatorum S. Mariae as Nives. Archiv Orientální. 1955, roč. 23, s. 334–383. 
  • PETRÁČEK, Karel. Jakub Římař aus Kroměříž. Descriptio Aethiopiae seu Abissiniae (Land und Leute). Archiv Orientální. 1957, roč. 25. 
  • PETRÁČEK, Karel. Český přínos k poznání Ethiopů a jejich země. Československá etnografie. 1958, čís. 6, s. 55–69. 
  • KUNSKÝ, J. Čeští cestovatelé. Díl 1. Praha: [s.n.], 1961. S. 279–282. 
  • PETRÁČEK, Karel. Der angebliche Aufenthalt von J. J. Římař in Nordost-Afrika und der Verfasser von Descriptio Aethiopiae. Annals of the Náprstek Museum. 1962, roč. 1, s. 91–99. 
  • WOLF, J. Podíl českých a slovenských badatelů na poznání Afriky. In: Africká minulost. Praha: [s.n.], 1972. S. 219.
  • GRULICH, R. Der Beitrag der böhmischen Lander zur Weltmission des. 17. und 18. Jahrhunderts. Königstein: [s.n.], 1981. 
  • KRÁSA, M.; POLIŠENSKÝ, J. Czech Missionary‘s First Hand Account of the 18th Century Ethiopia, Arabia and India. Archiv Orientální. 1993, roč. 61, s. 85–90. 
  • MARTÍNEK, J; MARTÍNEK, M. Josef Jakub Římař. In: Kdo byl kdo. Čeští a slovenští orientalisté, afrikanisté a iberoamerikanisté. Praha: Libri, 1999. Dostupné online. Archivováno 13. 12. 2007 na Wayback Machine..
  • DOSPĚL, Marek. Františkáni Římař, Prutký a Schneider. Zdroje a možnosti interpretace jejich zpráv (nejen) o Egyptě 18. století. Pražské egyptologické studie. 2004, čís. 3, s. 25–37. 
  • DOSPĚL, Marek. The eighteen century Franciscan missionaries of the Czech Crown Lands and their first-hand accounts of Levant, Egypt and Ethiopia in the perspective of so-called Orientalism. In: Egypt and Austria I. Proceedings of the Symposium (31/8 to 2/9 2004) at the Czech Institute of Egyptology. Praha: Set Out, 2005. S. 31–42.
  • FÖRSTER, Josef. Alltägliche Missionsdienste der böhmischen Franziskaner in der 1. Hälfte des 18. Jahrhunderts. In: Egypt and Austria III. The Danube Monarchy and the Orient. Proceedings of the Prague symposium, September 11th to 14th, 2006. Praha: Set Out, 2007. S. 71–77.
  • DOSPĚL, Marek. P. Remedius Prutký OFM - život a dílo. Praha, 2007. Diplomová práce. Český egyptologický ústav Univerzity Karlovy, Praha. Vedoucí práce Miroslav Verner. s. 35–41. Práce obsahuje podrobný přehled dosavadního bádání o egyptské františkánské misii vč. činnosti Římaře a další literaturu.
  • FÖRSTER, Josef. Doupě nevědomosti a bludů : Orient v dílech českých františkánských misionářů. Dějiny a současnost. 2009, roč. 31, čís. 6, s. 32–34. ISSN 0418-5129. 
  • DOSPĚL, Marek. Generální vikář P. Jakub Římař OFM a jeho snahy o misii v Etiopii. In: Františkánství v kontaktech s jiným a cizím. Praha: Univerzita Karlova, 2009. S. 229–243.
  • DOSPĚL, Marek. Františkánská misie a pastorace mezi Kopty a Etiopy v 17. a 18. století v kontextu dobové knižní produkce a její stopy v České republice. In: Františkánský kontext teologického a filosofického myšlení. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta : Filosofia, 2012. ISBN 978-80-7308-436-3, ISBN 978-80-7007-383-4. S. 388–412.
  • Archivní pozůstalost J. Římaře v české františkánské provincii – Národní archiv, Řád františkánů, inv. č. 2070.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jakub_Římař&oldid=24069479“