Christian Schneider

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Christian Schneider OFM
kněz
Zasvěcený život
Institut františkáni
Francescocoa.png
Svěcení
Služby misionář
Kněžské svěcení 1765
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady

prefekt egyptské katolické misie (1792-1799)

Osobní údaje
Rodné jméno Kyrill Schneider
Datum narození 23. leden 1742
Místo narození Polom u Mikulova
Datum úmrtí 13. březen 1824
Místo úmrtí Jindřichův Hradec
Místo pohřbení Kostel Nejsv. Trojice v Jindřichově Hradci
Národnost německá
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Christian Schneider (17421824), též Kristian Schneider, byl německý františkán moravského původu a misionář katolické církve v oblasti Egypta.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 23. ledna 1742 v později již samostatně neexistující vsi Polom u Mikulova, pokřtěn byl jako Kyrill.[1] Pocházel z německy mluvící rodiny vinaře, ale ovládal dobře i češtinu.[2] Studoval na piaristickém gymnáziu v Mikulově a Kroměříži a poté absolvoval filozofii na jezuitské akademii v Olomouci.[3] Slavné doživotní řeholní sliby složil 12. srpna 1761 v Moravské Třebové, v roce 1765 byl vysvěcen na kněze. V letech 1766 až 1768 pokračoval ve studiu teologie na řádové františkánské škole v Olomouci.[4] Po skončení studií získal práva kázat a jako německý kazatel působil v Praze a Brně.[5]

Touhou bratra Christiana však byla misijní činnost, jednak v souladu s františkánskou tradicí, a rovněž v návaznosti na svého strýce Herculana Schneidera († 1747), rovněž františkána a misionáře, jenž své aktivity zaměřil do Číny, kde také zemřel.[6] V říjnu 1768 byl nejprve v domovské zemi pražskou konsistoří zmocněn k působení mezi nekatolíky a jejich příjímání do katolické církve. Toužil však po misii v zahraničí a působení mezi „pohanskými“ národy.[7] Konečně 22. dubna 1771 se mu podařilo získat svolení českého řádového provinciála Lucia Hornische účastnit se zahraničních misií.[8] Záhy nato, se v květnu 1771 odebral do Říma na studijní přípravný pobyt na misie, který františkáni organizovali ve své koleji San Pietro in Monte Aureo (Montorio).[9] Po relativně krátké sedmiměsíční přípravě byl Schneider 7. března 1772 ustanoven na sedm let misionářem v Egyptě a 1. června se již vylodil v Alexandrii.[10] Po několika letech strávených v Egyptě, v Káhiře i u horního toku Nilu, se pokusil v letech o obnovu katolické misie v Habeši (Etiopii). Jeho cesta, včetně plavby Rudým mořem trvala od července 1778 do června následujícího roku. Nepodařilo se mu nicméně získat přízeň a pozvání habešského císaře, a tak Schneiderova misie, resp. snaha vytvořit misijní základnu pro působení dalších misionářů na ostrově Sokotra byla neúspěšná. V Schneiderových zápiscích z ní alespoň zůstalo několik zajímavých zkušeností z kontaktu Evropy s neznámým prostředím, např. s hinduismem.[11] Po návratu působil bratr Christian v horním Egyptě, v středisku františkánských misií – městě Džirdžá (Girga).[12] Na svých cestách Schneider, podobně další misionáři v oblasti, používal k získání přízně obyvatelstva lékařského umění a také svého umu v oblasti hodinářství.[13] V roce 1792 mu po mnoha dosavadních zkušenostech v Egyptě byla na sedmileté období Kongregací pro šíření víry (Propagandou) svěřena funkce řízení egyptské katolické misie ve funkci jejího prefekta, čímž navázal na dřívější působení františkánů z českých zemí v této funkci, konkrétně na činnost Cyrila Bartusche (Partusche, prefekt 1726-28, † 1728) a Jakuba Římaře.

Po téměř 27 letech strávených v Egyptě a Blízkém východě, odešel bratr Christian uprostřed napoleonských válek z Káhiry a po delším vynuceném pobytu v Alexandrii z ní vyplul do Terstu. Dále přes se Padovu a Vídeň se vrátil do Prahy a posléze do Brna.[14] Brněnský konvent františkánů u sv. Máří Magdaleny však byl během Schneiderovy misijní cesty josefínskými reformami zrušen a Christian se proto usídlil v Dačicích, kde byl na několik let jmenován kvardiánem.[15] Další léta strávil pobytem mimo klášter, konrkétně v Brně, kde zřejmě hájil zájmy františkánů nebo usiloval o obnovu místní řeholní komunity.[16] Na kapitule františkánů v Praze v srpnu 1806 byl bratr Christian zvolen provinčním definitorem.[17] Již jako stařec ve svých sedmdesáti letech postupně oslepl v důsledku šedého zákalu. Postižen nemocí pobýval od roku 1818 v péči svých spolubratří ve františkánském konventu v Jindřichově Hradci. Tamtéž také ve věku 78 let jako jubilant více než padesáti let od řeholích slibů a kněžství zemřel stižen mrtvicí údajně 13. března 1824.[18] Pohřben byl při místním hřbitovním chrámu Nejsvětší Trojice.[19]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Prvními Schneiderovými pracemi, přesněji zápisky z přednášek či kompilacemi z jiných knih, byly pomůcky, které si vytvořil během studia teologie v Olomouci. Zaznamenal si je v letech 1766 až 1768 do objemnějších sešitů pod tituly Compendium seu Collectio universae theologiae dogmaticae a Compendium seu Collectio universae theologiae moralis, jež si pro svou potřebu ponechával až do své smrti.[20]

Po více než čtvrtině století strávené v Africe se bratr Christian rozhodl před svým odjezdem zpět sepsat poznámky o místě svého misijního působení „jak pro vlastní [potřebu], tak zejména pro různé své další následovníky“, jak v textu uvedl. Vlastnoručně psaný rukopis (autograf) Annotationes in Egyptum[21] rozdělil Schneider do tří částí. V první popisuje polohu, obyvatelstvo a stručně dějiny Egypta a dále podrobněji rozvádí postupně Dolní, Střední a Horní Egypt. Druhá část je více praktického charakteru a dočteme se v ní o podnebí, rostlinstvu, lidech a jejich jazyku, zvycích, oblíkání, náboženství, obřadech, rodinách, umění nebo obchodu. Konečně závěr je věnován novodobé historii země. Ke svému rukopisu nechal přivázat celkem sedm tištěných i kreslených map, plánů nebo vyobrazení egyptských památek. Kniha má přehledně vytvořenou strukturu a obsahové rozčlenění a lze ji považovat za skutečně odbornou práci vzniklou v období rodící se vědy egyptologie.[22]

Již v pokročilém věku, když Schneider pozbyl zraku, diktoval a nechal zaznamenat další ohlédnutí za svým životem: Kurze Lebens- und Reisebeschreibung eines Blinden mit verschiedenen Anmerkungen. Rukopis zůstal v Jindřichově Hradci, nacházel se například v místní školní knihovně a nakonec v archivu.[23] Stal se podkladem pro první biografická zpracování Schneiderovy životní poutě od poloviny 19. století.[24] Jakkoli si nechal bratr Christian psát dílo s více než dvacetiletou prodlevou od svých cest, líčí velmi živě a čtivě především své osobní zážitky a setkání s místní kulturou a společností během pobytu v Káhiře, horním Egyptě, Jemenu nebo Svaté zemi.[25]

V osobní archivní pozůstalosti Christiana Schneidera[26] se kromě jeho části jeho korespondence a vybraných dokumentů dochoval na šesti listech Christianův rukopisný penitenciář – zpovědní pomůcka psaná souběžně zrcadlově v italštině a arabštině rozebírající jednotlivé hříchy podle desatera. Pastorační příručku si Schneider zřejmě připravoval na počátku svého působení v Egyptě, nad italským textem je ještě připsán arabský v transliteraci do latinky.[27]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HOLANOVÁ, Kateřina. Život a cesty františkána Christiana Kyrilla Schneidera (1742–1824) podle jeho pamětí Lebens- und Reisebeschreibung. In: Františkánský kontext teologického a filozofického myšlení. Praha: Univerzita Karlova : Filosofia, 2002. ISBN 978-80-7308-436-3. S. 413-432, zde s. 419. V úvodu příspěvku autorka uvádí další starší literaturu o Chrisitianu Schneiderovi i jeho dílu, včetně kritického zhodnocení. DOSPĚL, Marek. The Annotationes in Aegyptum (c .1799) : a manuscript penned by a Czech Franciscan missionary. Archivum Francisanum Historicum. 2011, roč. 104, s. 285-297, zde s. 288.  Biografické údaje Dospěl rovněž čerpá ze Schneiderova rukopisu „Kurze Lebens- und Reisebeschreibung...“.HOLANOVÁ, Kateřina. Kurze Lebens- und Reisebeschreibung eines Blinden mit verschiedenen Anmerkungen von Christian Schneider franciskaner Ordenspriester böhmischer Prowinz. Život a cesty Christiana Schneidera OFM (1742–1824). České Budějovice, 2011. Diplomová práce. PF Jihočeské univerzity. Vedoucí práce M. Novotný. HOLANOVÁ, Kateřina. Kurze Lebens- und Reisebeschreibung. Paměti Christiana Kyrilla Schneidera OFM (1742–1824) na jeho misijní cesty po Egyptě a přilehlých blízkovýchodních oblastech,. Cornova. 2012, čís. 2. 
  2. DOSPĚL, „The Annotationes in Aegyptum... „ (cit.), s. 288. HOLANOVÁ, Život a cesty františkána Christiana Kyrilla Schneidera... (cit), s. 419. Obojí s odkazy na katalogy františkánských bratří v české provincii – Národní archiv, fond Františkáni, kniha 115 (f. 20v), kniha 116 (f. 11r), kniha 118 (f. 19r).
  3. HOLANOVÁ, 'Život a cesty františkána Christiana Kyrilla Schneidera... „ (cit), s. 419.
  4. Srov. níže jeho zápisky ze studií.
  5. DOSPĚL, The Annotationes in Aegyptum... (cit.), s. 288.
  6. HOLANOVÁ, Život a cesty františkána Christiana Kyrilla Schneidera... (cit), s. 419, kde uvádí i další základní biografická data o Herculanu Schneiderovi.
  7. Uvádí sám v díle Kurze Lebens- und Reisebeschreibung... popsaném níže. Viz HOLANOVÁ, Život a cesty františkána Christiana Kyrilla Schneidera... (cit.), s. 419.
  8. Osobní archivní pozůstalost Ch. Schneidera - Národní archiv, fond Františkáni, inv.č. 2115, f. 33. Viz PRUTKÝ, Remedius. Itinerarium II. De Abyssinia et Indiis Orientalibus hinduismus. Příprava vydání K vydání připravil, komentářem a úvodem opatřil Marek Dospěl. Praha: Nadace pro dějiny kultury ve střední Evropě, 2007. ISBN 978-80-86791-42-5. S. cvi. 
  9. Více o koleji vizKLEINHANS, Arduinus OFM. Historia studii linguae arabicae et collegii missionum in conventu ad S. Petrum in Monte Aureo Romae erecti. Quaracchi: Collegio di S. Bonaventura, 1930. S. 75-87. 
  10. Jmenování misionářem dochováno v archivní pozůstalosti Schneidera (viz níže). DOSPĚL, The Annotationes in Aegyptum... (cit.), s. 289. HOLANOVÁ, Život a cesty františkána Christiana Kyrilla Schneidera... (cit), s. 420.
  11. Podrobněji viz HOLANOVÁ, Život a cesty františkána Christiana Kyrilla Schneidera... (cit), s. 421-423.
  12. DOSPĚL, The Annotationes in Aegyptum... (cit.), s. 289. HOLANOVÁ, Život a cesty františkána Christiana Kyrilla Schneidera... (cit.), s. 423.
  13. K provozování lékařské praxe a chirurgie získal roku 1795 zvláštní svolení od papeže Pia VI., neboť jinak měli františkáni medicínskou a chirurgickou činnost zapovězenou. Více o Schneiderovi lékaři a hodináři viz HOLANOVÁ, Život a cesty františkána Christiana Kyrilla Schneidera... (cit), s. 422-424. Již česká františkánská provinční statuta z roku 1662 zakázala praktická cvičení v chirurgii a alchymii ve všech konventech pod trestem jejich zákazu. Viz BAJGER, Matyáš Franciszek. Česká františkánská knižní kultura : knihovny minoritů, františkánů a kapucínů v průběhu staletí. Ostrava, 2007 [cit. 6.11.2014]. Rigorózní práce. FF Ostravské univerzity. Vedoucí práce Nina Pavelčíková. s. 113. Dostupné online.
  14. DOSPĚL, The Annotationes in Aegyptum... (cit.), s. 289.
  15. HOLANOVÁ, Život a cesty františkána Christiana Kyrilla Schneidera... (cit), s. 430.
  16. HOLANOVÁ, Život a cesty františkána Christiana Kyrilla Schneidera... (cit), s. 430.
  17. Liber Memorabilium conventus Novodomensis, s. 142 - strojopisný přepis - Jihočeská vědecká knihovna, Zlatá Koruna, sign. 1 JH 54.
  18. Den úmrtí 13. března uvádí nekrologium české františkánské provincie a . HOLANOVÁ, „ Život a cesty františkána Christiana Kyrilla Schneidera... „ (cit), s. 432. Dvanáctý březen viz DOSPĚL, „The Annotationes in Aegyptum... „ (cit.), s. 289.
  19. HOLANOVÁ, Život a cesty františkána Christiana Kyrilla Schneidera... (cit), s. 432 uvádí s odkazem na řádové prameny místo pohřbu za hlavním oltářem při hradeckém chrámu Nejsv. Trojice, současně však dle autopsie na místě o tomto tvrzení pochybuje. Místo odpočinku „na hřbitově“ u zmíněného chrámu uvádí DOSPĚL, The Annotationes in Aegyptum... (cit.), s. 289.
  20. Dochováno v Jihočeské vědecké knihovně, Zlatá Koruna, signatury 1 JH 26 a 1 JH 32. Oba svazky pocházejí z františkánské knihovny v Jindřichově Hradci. Viz RYBA, Bohumil. Soupisy rukopisů a starých tisků z fondu Státní vědecké knihovny v Českých Budějovicích. Soupis rukopisů, které se z několika jihočeských klášterních knihoven uchovaly na místě.... České Budějovice: Státní vědecká knihovna, 1985. Č. 269, 275 (s. 271-272, 277-280). 
  21. Někdy uváděn jako Adnotationes in Aegyptum. Uložen v Jihočeské vědecké knihovně, Zlatá Koruna, signatura 1 JH 9. 279 stran. Původem z františkánské knihovny v J. Hradci. Kodikologický popis viz RYBA, Soupis rukopisů, které se z několika jihočeských klášterních knihoven uchovaly na místě (cit.), č. 252 (s. 249-250). Podrobný formální i obsahový popis díla a přehled jeho kapitol viz DOSPĚL, The Annotationes in Aegyptum... (cit.). Srov. DOSPĚL, Marek. Františkáni Římař, Prutký a Schneider - zdroje a možnosti interpretace jejich zpráv (nejen) o Egyptě 18. století. Pražské egyptologické studie. 2004, roč. 3, s. 25-37. Dostupné online. ISSN 1214-3189. 
  22. DOSPĚL, The Annotationes in Aegyptum... (cit.), s. 292 a násl.
  23. Státní okresní archiv J. Hradec, signatura A R 8.
  24. FISCHBACHER, Franz. Erinnerunsgblatt an den zu Neuhaus in Böhmen verstorbenen Franziskaner-Mönch und Missionär im Morgenlande P. Christian Schneider. Libussa. 1851, roč. 10, s. 434-438.  Viz DOSPĚL, „The Annotationes in Aegyptum... „ (cit.), s. 290-291, kde autor uvádí další literaturu o misionáři Schneiderovi do poloviny 20. století.
  25. Více viz HOLANOVÁ, Život a cesty františkána Christiana Kyrilla Schneidera... (cit).
  26. Národní archiv, fond Františkáni, inv.č. 2115.
  27. DOSPĚL, Marek. Františkánská misie a pastorace mezi Kopty a Etiopy v 17. a 18. století v kontextu dobové knižní produkce a její stopy v České republice. In: Františkánský kontext teologického a filosofického myšlení. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta : Filosofia, 2012. ISBN 978-80-7308-436-3, ISBN 978-80-7007-383-4. S. 388-412, zde s. 407. K příspěvku je v obrazové příloze (č. 2) přiložena ukázka – reprodukce strany ze zpovědního zrcadla.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FISCHBACHER, Franz. Erinnerunsgblatt an den zu Neuhaus in Böhmen verstorbenen Franziskaner-Mönch und Missionär im Morgenlande P. Christian Schneider. Libussa. 1851, roč. 10, s. 434-438. 
  • HOLANOVÁ, Kateřina. Život a cesty františkána Christiana Kyrilla Schneidera (1742–1824) podle jeho pamětí Lebens- und Reisebeschreibung. In: Františkánský kontext teologického a filozofického myšlení. Praha: Univerzita Karlova : Filosofia, 2002. ISBN 978-80-7308-436-3. S. 413-432, zde s. 419.
  • DOSPĚL, Marek. Františkáni Římař, Prutký a Schneider - zdroje a možnosti interpretace jejich zpráv (nejen) o Egyptě 18. století. Pražské egyptologické studie. 2004, roč. 3, s. 25-37. Dostupné online. ISSN 1214-3189. 
  • DOSPĚL, Marek. The Annotationes in Aegyptum (c .1799) : a manuscript penned by a Czech Franciscan missionary. Archivum Francisanum Historicum. 2011, roč. 104, s. 285-297, zde s. 288. 
  • HOLANOVÁ, Kateřina. Kurze Lebens- und Reisebeschreibung eines Blinden mit verschiedenen Anmerkungen von Christian Schneider franciskaner Ordenspriester böhmischer Prowinz. Život a cesty Christiana Schneidera OFM (1742–1824). České Budějovice, 2011. Diplomová práce. PF Jihočeské univerzity. Vedoucí práce M. Novotný.
  • HOLANOVÁ, Kateřina. Kurze Lebens- und Reisebeschreibung. Paměti Christiana Kyrilla Schneidera OFM (1742–1824) na jeho misijní cesty po Egyptě a přilehlých blízkovýchodních oblastech,. Cornova. 2012, čís. 2. 
  • DOSPĚL, Marek. Nově nalezené Poznámky o Egyptu z pera českého františkána P. Christiana Schneidera (1742-1824). Acta Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni. 2012, čís. 11, s. 87-103. ISSN 1802-0364.