Jak básníci přicházejí o iluze
| Jak básníci přicházejí o iluze | |||
|---|---|---|---|
| Země původu |  Československo | ||
| Jazyk | čeština | ||
| Délka | 98 minut | ||
| Žánr | filmová komedie | ||
| Námět a scénář | Ladislav Pecháček, Dušan Klein | ||
| Režie | Dušan Klein | ||
| Obsazení a filmový štáb | |||
| Hlavní role | Pavel Kříž, David Matásek, Adriana Tarábková, Joseph Dielle, Karel Roden, Eva Jeníčková, Václav Svoboda, Míla Myslíková | ||
| Hudba | Zdeněk Marat | ||
| Kamera | Josef Vaniš | ||
| Střih | Jiří Brožek | ||
| Výroba a distribuce | |||
| Premiéra | 1. dubna 1985 | ||
| Předchozí a následující díl | |||
| |||
| Jak básníci přicházejí o iluze na FP, ČSFD, Kinoboxu, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Jak básníci přicházejí o iluze je česká komedie z roku 1984 a druhý díl básnické hexalogie režiséra Dušana Kleina na námět Ladislava Pecháčka. Hlavní role ztvárnili Pavel Kříž, David Matásek, Adriana Tarábková a Míla Myslíková. Rámcem dílu je první rok Štěpánových studií medicíny v Praze.
Děj
[editovat | editovat zdroj]Kamarádi a bývalí spolužáci z maloměstského gymnázia Štěpán a Kendy odjíždějí studovat do Prahy – Štěpán medicínu na Karlově univerzitě, Kendy režii na FAMU. Zatímco budoucí filmař Kendy studuje zřejmě bez problémů a užívá si pražského kulturního života, Štěpán propadá frustraci z množství látky, kterou se musí naučit, především v anatomii, a obává se, že neprojde ani do druhého ročníku. Navíc trpí finanční nouzí, protože jeho maminka mu nemůže posílat moc peněz. Kendy mu poradí, aby se vetřel do jedné bohaté rodiny skrze seznámení s jejich osmnáctiletou dcerou Sášou, která oč míň je atraktivní, o to víc touží po nějakém chlapci. Štěpán se o to skutečně pokusí, ale první (a poslední) návštěva u Sášiny rodiny skončí katastrofou, když mu jeho potměšilí kolejní spolubydlící vymění narozeninový dort v krabici za umělou lebku a kosti.
Štěpán pak nastoupí na brigádu v nemocnici, kde se zamiluje do krásné studentky střední zdravotní školy (Adriana Tarábková), které začne přezdívat „Jeskyňka“. O ni má však zájem i nesympatický doktor Fast (Jiří Štěpnička). Touha dokázat, že není o nic horší než on, Štěpána motivuje k tomu, že se anatomii naučí na výbornou. Při odjezdu na prázdniny ho však čeká trpké zklamání: Jeskyňka mizí pryč se svým nastávajícím – dr. Fastem.
Další postavy
[editovat | editovat zdroj]Ve druhém dílu série vstupují na scénu nové postavy – zejména kolegové-studenti černoch Numira „Mireček“ z Burundi (Joseph Dielle), Honza Antoš s fotografickou pamětí (Karel Roden), bodrý Moravák Venoš Pastyřík (Václav Svoboda) a nymfomanka Vendulka „Utěšitelka“ (Eva Jeníčková) – které se epizodně objeví také v navazujícím filmu Jak básníkům chutná život i v některých dalších dílech.
Na Štěpána si pro jeho nešikovnost při pitvání zasedne obávaný vyučující anatomie doc. Sejkora (Jan Přeučil) a „zaručené“ rady, jak se snadněji učit, mu prodává podnikavý student Masařík (Akram Staněk).
Zdeněk Svěrák si ve filmu zahrál epizodní roli doc. Zajíce, který přednáší v semináři o optimálním uspořádání předmětů na ploše pracovního stolu. Ve filmu popisuje konkrétně Leffinqwellovu-Bronštajnovu metodu, kterou on sám vylepšil do tzv. Zajícovy varianty. Přednáška značně připomíná cimrmanologické semináře a jediný student, který ji vydrží se zájmem navštěvovat, je Venoš.
Zajímavost
[editovat | editovat zdroj]V jedné z drobných epizod filmu, kdy Honza Antoš demonstruje svoji fotografickou paměť tím, že se během 10 sekund naučí spletité jméno Mirečkova dědečka, ve skutečnosti Honza odvypráví většinu parodicky dlouhého jména pokrmu Lopado...pterygon z Aristofanovy komedie Ženský sněm.[1]