Jajce
| Jajce Јајце | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 44°20′29″ s. š., 17°16′ v. d. |
| Stát |  Bosna a Hercegovina |
| entita | Federace Bosny a Hercegoviny |
| kanton | Středobosenský kanton |
 | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 350 km² |
| Počet obyvatel | 11 031 |
| Etnické složení | Bosňáci |
| Náboženské složení | muslimové |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jajce je město v Bosně a Hercegovině. Leží ve Federaci Bosny a Hercegoviny, ve Středobosenském kantonu, na řekách Pliva a Vrbas, v roce 1991 mělo 11 000 obyvatel.
Historie
Město bylo založeno ve 14. století jako hlavní město tehdejšího bosenského království. Byl zde hrad, město navíc bylo obehnáno hradbami. Přestože Osmané město dobyli již v roce 1463, v roce následujícím ho ztratili. Do své moci ho získali opět až v roce 1528, jako poslední z bosenských měst. Podle tureckého cestopisce Evlije Čelebiho bylo město dobyto lstí; Turci vtrhli branami zrovna v chvíli, když se místní křesťané modlili.[1]
Dále také ve svém cestopisu z konce 16. století uváděl, že město má tisíc domů, a to jak přízemních, tak i patrových, většinou v dobrém stavu. Obchodů pak napočítal na několik desítek. Ulice byly většinou úzké, žádné široké třídy se v té době ve městě nenacházely. V okolí Jajce, sevřeného kaňony řek, se také nacházely četné vinohrady. Na vrcholu kopce, na jehož úpatí se Jajce rozkládá, se nachází citadela, která byla v začátcích osmanské vlády ve značně zuboženém stavu; sídlil zde ovšem správce města (dizdar).[1]
Sulejman-hanova mešita, kterou také autor vzpomíná, byla zbudována na místě zničeného kostela. K ní později přibyla náboženská škola (medresa), hamam a mekteb.
V Jajce se psaly dějiny opět až v polovině minulého století, za druhé světové války. 29. listopadu roku 1943 se zde konalo druhé zasedání Antifašistické rady národního osvobození Jugoslávie za účasti budoucího prezidenta Josipa Tita. To ustanovilo, že po osvobození bude země přeorganizována jako socialistická federativní republika.
Začátkem 90. let 20. století zde byly zhruba rovnoměrně zastoupena všechna hlavní etnika Bosny a Hercegoviny – Bosňáci, Srbové i Chorvati; město leželo na hranici mezi severem, obývaným Srby, jihozápadem obývaným Chorvaty a jihovýchodem obývaným Bosenskými muslimy. Roku 1992 odsud Srbové odešli na sever, a v létě téhož roku začali město bombardovat. Místní Bosňáci odešli do Travniku, v roce 1995 jej dobyli zpět Chorvati a po podepsání Daytonské smlouvy a uzavření míru se stalo součástí muslimsko-chorvatské Federace Bosny a Hercegoviny. Dnes tvoří většinu obyvatel právě Bosňáci a Chorvati.
Významná místa
Město je známé hlavně díky vodopádům, které se nacházejí přímo v jeho centru; tvoří je řeka Pliva, která se vlévá do Vrbasu. Nad centrem města jsou ruiny hradu, dochovala se i část středověkého opevnění. Silniční spojení je dobré, městem prochází hlavní silnice na Donji Vakuf (Travnik, Sarajevo) a Banja Luku. Místní kostel je zpustlý, staví se zde nová mešita.
Fotogalerie
-
Panorama
Reference
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jajce na Wikimedia Commons
