Jacqueline du Pré

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jacqueline du Pré
Základní informace
Rodné jméno Jacqueline du Pré
Narození 26. leden 1945
Oxford, Anglie, Spojené království
Úmrtí 19. listopad 1987
Londýn, Anglie, Spojené království
Žánry klasická hudba
Povolání violoncellistka
Nástroje violoncello
Aktivní roky 1961–1973
Vydavatel EMI
Ocenění důstojník Řádu britského impéria
Manžel(ka) Daniel Barenboim (19671987)
Web www.JacquelineduPre.net
Významný nástroj
1673 Antonio Stradivarius
Sergio Peresson 1970
David Tecchler 1696
Davydov Stradivarius 1712
Francesco Goffriller
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jacqueline du Pré (26. ledna 1945 Oxford19. října 1987 Londýn) byla anglická violoncellistka. Její otec pocházel z ostrova Jersey.

Hudební kariéra[editovat | editovat zdroj]

Jackie se o violoncellu dozvěděla už ve čtyřech letech a okamžitě projevila zájem na něj hrát. Hned ze začátku se projevil její skvělý talent a hraní jí šlo mnohem lépe než ostatním dětem. Proto jí matka už po třech měsících sehnala specializovaného učitele.

V roce 1950 nastoupila do londýnské školy. Tam objevila skladbu Wiegenlied od Schuberta, kterou si oblíbila natolik, že ji do konce kariéry hrála jako přídavek.

Roku 1955 začne studovat u Williama Pleethe. Už v takto mladém věku dokáže zahrát díla mnohých skladatelů jako Dvořák, Haydn, nebo Elgar.

Jacqueline du Pré je naprosto výjimečná violoncellistka a hudební talent, s nímž jsem se kdy setkal, který je navíc obdařen mimořádnou duševní vyzrálostí. Jsem toho názoru, že má před sebou skvělou kariéru.
— William Pleeth

Rok po nástupu k Pleechovi vyhrála cenu Suggia Gift, což jí zajistilo stipendium. Jackie ale do školy chodit nechce a postupně do ní dochází míň a míň, až nakonec docházku ukončí.

O další rok později se Jackie dostane i do televize, kde zahraje s velšským orchestrem.

V roce 1960 vyhraje zlatou medaili Guildhall School of Music a cenu Queen's prize.

Další rok získá prestižní cello z roku 1673 od Stradivaria. S tím debutuje na profesionální úrovni ve Wigmore Hall.

Později odejde od Pleeche a začíná mít deprese a problémy v osobním životě. Chybí jí kontakt s vrstevníky a lituje, že ukončila studium dřív. Přestává cvičit a dokonce chce přestat hrát úplně. Ale nakonec se vzchopí, nepřestane a odstěhuje se od rodičů. Sežene si spolubydlící, začne se věnovat i jiným činnostem jako je jóga a plavání.

Začne se věnovat i komorní hudbě a od roku 1964 spolupracuje s Stephenem Kovacevichem.

V příštím roce vydá svou nejznámější nahrávku, a to Elgarův koncert pro violoncello. Během roku vydá ještě další dvě desky (koncert od Fredericka Delia a sonáty Beethovena). Nakonec ještě zajede turné s symfonickým orchestrem BBC. Přesto se u Jackie opět projeví deprese a je nucena některé koncerty zrušit.

Za rok odjede na kurz Mstislava Rostropoviče, který jí prospěje a opět nabere sil. Během roku potká Daniela Barenboima, do kterého se zamiluje a v dalším roce se zasnoubí. Jackie se konvertuje k judaismu (rodině se to moc nelíbí) a v Izraelu se vezmou.

V letech 1967-70 spolu často vystupují a ohromují zbytek světa jejich energií i nadáním.

Od roku 1969 si Jackie stěžuje na podivné pocity v pravé ruce, ale žádný specialista nemůže přijít na jejich příčinu. V roce 1971 přestává cítit prsty na obou rukou. Naposled vystoupí v roce 1973, kdy odehraje tři ze čtyř plánovaných vystoupení. Nakonec se lékaři shodnou na tom, že příčinou je roztroušená skleróza.

Po ukončení kariéry se věnuje výuce a výzkumu vlastní nemoci. Umírá v roce 1987.

Nemoc a smrt[editovat | editovat zdroj]

Její kariéru předčasně - již v roce 1971 (v roce 1973 ještě několikrát vystoupí) - ukončila roztroušená skleróza, která byla příčinou její smrti v pouhých 42 letech.

Vybraná diskografie[editovat | editovat zdroj]

DVD

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • WILSON, Elizabeth A. M.. Jacqueline du Pré: Her Life, Her Music, Her Legend. Londýn : Faber and Faber, 1999. ISBN 0571200176.  
  • DU PRÉ, Piers; DU PRÉ, Hilary. A Genius in the Family: Intimate Memoir of Jacqueline du Pré. Londýn : Sinclair-Stevenson, 1997. ISBN 1856197530.  
  • EASTON, Carol. Jacqueline du Pré: A Biography. Cambridge : Da Capo Press, 2000. ISBN 0306809761.