Július Barč-Ivan

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Július Barč-Ivan
Portrait barc-ivan-julius.jpg
Narození 1. května 1909
Krompachy
Úmrtí 25. prosince 1953 (ve věku 44 let)
Martin
Pseudonym Teta Mahuliena
Povolání spisovatel, esperantista a dramatik
Vlivy Henrik Ibsen
Fjodor Michajlovič Dostojevskij
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Július Barč-Ivan, pseudonym Teta Mahuliena (1. května 1909, Krompachy25. prosince 1953, Martin) byl slovenský spisovatel, jeden z nejvýznamnějších představitelů slovenské meziválečné literatury. Nejvíce ceněná jsou jeho dramata; kromě divadelních her se věnoval také prozaické a v malé míře i publicistické tvorbě.

Život[editovat | editovat zdroj]

Mládí a studium[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v roce 1909 v dvojjazyčné učitelské rodině (matka byla maďarského původu), jeho otcem byl Július Barč, jeho matkou Alžběta rozená Ivanová. Na základní školu chodil v Krompachách, gymnaziální studia absolvoval postupně v Spišské Nové Vsi, Kežmarku, KošicíchPrešově,[1] kde v roce 1926 složil maturitu. V letech 1926–1927 začal studovat právo v Praze, ale tato studia musel kvůli dlouhotrvající plicní nemoci zanechat. Pak krátce (deset měsíců) působil na na košickém berním úřadě a v roce 1928 nastoupil na bratislavskou evangelickou fakultu.[1]

Kněžská dráha a působení v Martině[editovat | editovat zdroj]

Po ukončení studia v roce 1934 byl vysvěcen za kněze a začal působit jako kaplan v Užhorodu, pak jako farář v Pozdišovicích,[1] později jako administrátor evangelického církevního sboru.

V roce 1942 začal pracovat jako tajemník Slovenské národní knihovnyMartině; redigoval zde odborná periodika (Obežník Slovenskej národnej knižnice, Slovenská národná knižnica) a během SNP vedl rovněž Národné noviny.[1] V letech 1946–1948 užíval stipendium na podporu publikační činnosti od Matice slovenské; poté se stal referentem této slovenské národní kulturní instituce a až do své předčasné smrti v roce 1953 zde působil jako referent a katalogizátor knih.[1]

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

V roce 1948 se oženil, ale jeho manželství trvalo pouze tři měsíce. Na konci života měl psychické problémy a trpěl Parkinsonovou chorobou.[zdroj?]

Literární tvorba[editovat | editovat zdroj]

Debutoval v roce 1933 knižním vydáním tří povídek, ale už předtím uveřejňoval časopisecky publicistické prózy (Vesna, Národné noviny). Ve svých dílech podával výpověď o životní a společenské realitě, využíval vzpomínky na dětství, vyjadřoval svůj soucit s utlačovanými a pronásledovanými (sociální témata), svým motivům dával utopický podtext.

Věnoval se i próze a publicistice, která vyšla posmrtně ve výběru Cesta myšlienky (1971). Kromě sbírek novel a povídek vydal i autobiograficky stylizovaný psychologický román a filmový scénář Pieseň.

Dramatická tvorba[editovat | editovat zdroj]

V kontextu vývoje slovenské literatury jsou významná jeho dramata. Napsal celkem 12 divadelních her, z nichž nejvýznamnější je tragédie Matka (1943). V této hře, stejně jako v mnoha dalších svých dílech, Barč uplatňuje přístupy psychologické analýzy svých postav. Slovenské drama obohatil o nová témata a prostředky; jeho dílo bylo ovlivněno tvorbou světových autorů (Ibsen, Strindberg, Barlach, Dostojevskij). Až do osvobození byl jediným soustavně píšícím slovenským dramatikem.

Přestože jeho hry jsou na českých scénách k vidění poměrně zřídka, v posledních letech bylo v českých divadlech uvedeno několik jeho dramat:

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Próza[editovat | editovat zdroj]

  • 1933Pohádka, sbírka povídek
  • 1940Predposledný život, sbírka novel
  • 1948Železné ruky, román
  • 1950Cesta ďaleká
  • 1957Husličky z javora, posmrtně vydaný román
  • 1968Úsmev bolesti, posmrtně vydaná sbírka novel z let 1945–1948
  • 1971Cesta myšlienky, posmrtný výběr publicistiky

Drama[editovat | editovat zdroj]

  • 19343000 ľudí (knižně vyšlo v roce 1935)
  • 1936Človek, ktorého zbili (knižně vyšlo v roce 1964)
  • 1936Pevec boží, hra čerpající ze života J. Třanovského
  • 1938Diktátor, prošla cenzurou (knižně vyšlo v roku 1981)
  • 1939Na konci cesty (knižně vyšlo v roku 1942)
  • 1940Mastný hrniec, satirická komedie; prošla cenzurou (knižně vyšlo v roku 1941)
  • 1943Matka
  • 1944Neznámy
  • 1945Dvaja (česky Dva)
  • 1947Veža (knižně vyšlo v roku 1948)
  • 1948Koniec, divadelní hra (pouze rukopis)
  • 1950Poeta laureatus, divadelní hra (knižně vyšlo v roku 1981)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Július Barč-Ivan na slovenské Wikipedii.

  1. a b c d e Július Barč-Ivan [online]. Literárne informačné centrum, [cit. 2016-09-04]. Dostupné online. (slovensky) 
  2. Nebezpečné známosti v divadle [online]. Město Kladno, [cit. 2016-09-04]. Dostupné online.  
  3. Multižánrová kulturní smršť Zlomvaz 2010. Nekultura.cz [online]. 2010-04-27 [cit. 2016-09-04]. Dostupné online.  
  4. Vinohrady objevují slovenského dramatika. Novinky.cz [online]. 2013-09-21 [cit. 2016-09-04]. Dostupné online.  
  5. Dva [online]. Divadlo na Vinohradech, [cit. 2016-09-04]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]