Ján Kvačala

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ján Kvačala
JR Kvacsala.jpg
Narození5. února 1862
Bački Petrovac
Úmrtí9. června 1934 (ve věku 72 let)
Vídeň
Povoláníduchovní, historik, vysokoškolský učitel, církevní historik, učitel a komeniolog
NárodnostSlováci
Alma materLipská univerzita
Tématakomeniologie
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Jan Kvačala, Tartu (Jurjev), Estonsko (před 1921)

Ján Kvačala, též Ján Radomil Kvačala, Johann Kvacsala či János Kvacsala či Иван Квачала (5. února 1862 Bački Petrovac[1]9. června 1934 Vídeň[2]) byl slovenský pedagog, zakladatel komeniologie, církevní historik a evangelický kazatel.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Báčském Petrovci, ve Vojvodině. Jeho otec (rodák z Beckova) zde byl učitelem. Po vystudování gymnázia v Sarvaši studoval v Bratislavě teologii, filozofii a filologii.[3] Doktorát získal v Lipsku v roce 1886 dizertační prací o Komenském.[2] V roce 1893 byl jedním z místopředsedů Světového pedagogického kongresu v Chicagu. Působil na univerzitě v Dorpatu (dnes Tartu, Estonsko, rusky též Jurjevská univerzita), kde byl v letech 1916–1918 děkanem fakulty.[3][4] V roce 1920 se přestěhoval na Slovensko. Zpočátku pracoval v Martině ve Slovenském národním muzeu a potom se stal profesorem církevních dějin na Teologické vysoké škole v Bratislavě. V roce 1934 zemřel ve Vídni na cévní mozkovou příhodu.[3]

Byl členem Královské české společnosti nauk v Praze, Comenius Gesellschaft v Berlíně, Gesellschaft für Gesche des Protestantismus in Oesterreich ve Vídni, Akademie nauk v Petrohradě. Doktoráty mu udělili ve Vídni a Rize. V roce 1932 se stal prvním čestným předsedou jugoslávské Matice slovenské.[3]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Knižně vyšlo (výběr):

  • Über J.A. Comenius, Philosophie insbesondere Physik (Dizertační práce; Lipsko, vlastním nákladem, 1886)
  • Kurzer Bericht über meine Forschungsreisen (Přednáška, St. Petersburg, vlastním nákladem, 1895] Zobrazení exemplářů s možností jejich objednání
  • Korrespondence Jana Amosa Komenského (listy Komenského a vrstevníků jeho, vydává Jan Kvačala; V Praze, nákladem České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1897-)
  • Jedna exulantská rodina česká - Figulo-Jablonská (přednáška; Turč. Sv. , vlastním nákladem, 1898)
  • Osudy Didaktiky Veliké za živobytí Komenského (vlastním nákladem, 1898)
  • Comenius und Rousseau, zwei Eiferer in der Geschichte der Erziehung (Dorpat-Jurjew, vlastním nákladem, 1899)
  • J.A. Komenského Listové do Nebe (překlad Ján Kvačala; Lipt. Sv. Mikuláš, 1902)
  • Korrespondence Jana Amosa Komenského - listy Komenského a vrstevníků jeho. II, Zprávy o životě jeho ze současných pramenů, Menší latinské spisky některé(vydává Jan Kvačala; V Praze, Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1902)
  • Komenského reforma v Nemecku v XVII. století(Slovensko, nákladem vlastním, 1904)
  • Campanella-li otcom novšej výchovovědy? (Slovensko, nákladem vlastním, 1905)
  • Od Dunaja cez Bospor k Baltu (August 1904) (Turč. Sv. Martin, vlastním nákladem, 1906)
  • J.A. Komenského prvé styky s Francúzmi (Turčiansky Sv. Martin, Kníhtlačiar. účastinár. spolok, 1907)
  • Prielomy vo viere Komenského a Mickiewicza (Petrohrad, nákladem vlastním, 1907)
  • Thomas Campanella und Ferdinand II. (Wien, Alfred Hölder, 1908)
  • Starý umelecký porträt J.A. Komenského (V Zábřeze, Družstvo knihtiskárny, 1909)
  • Viera a veda (Zo svojich teologických prác sostavil Dr. Jan Kvačala; Liptovský Svätý Mikuláš, Tranoscius, 1911)
  • Komenský, Jeho osobnosť a jeho sústava vedy pädagogickej (Turčianský sv. Martin, nákladem vlastním, 1914; česky Praha, Otto a Dědictví Komenského, 1920; slovensky dále Matica slovenská, 1921)
  • Dvaja anglickí reformeri XIV. stoletia - Occam a Wiclef (Ružomberok, Párička, 1924)
  • Wiklef a Hus ako filosofi (Praha, Král. čes. spol. nauk, 1925)
  • Dejiny reformácie na Slovensku (V Lipt. Sv. Mikuláši, Tranoscius, 1935)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kvačala, Ján (1862-1934), Historiker [online]. www.biographien.ac.at, 2003-01-01 [cit. 2016-04-26]. Dostupné online. (německy) 
  2. a b Slavný komeniolog Jan Kvačala zemřel. Národní listy. 10. 6. 1934, s. 11. Dostupné online. 
  3. a b c d SPEVÁK, Zoroslav. DR. JÁN KVAČALA - INTELEKTUÁL PRE 21. STOROČIE [online]. slovackizavod.org.rs, 2012-08-07 [cit. 2016-04-26]. Dostupné online. 
  4. K estonskému jubileu. Národní politika. 25. 2. 1931, s. 3. [hhttp://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=8032714 Dostupné online]. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]