Přeskočit na obsah

Iluminovaný rukopis

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
K vrcholným iluminovaným rukopisům patří Přebohaté hodinky vévody z Berry z 15. století, žalm LVI, fol. 157v

Iluminovaný rukopis je rukopis, jehož text je doplněn iluminacemi. Není podstatné, zda se jedná o názorné ilustrace doprovázející a doplňující text nebo mají podobu ozdob, které pouze esteticky zkrášlují dílo. Ilustrované rukopisy vznikaly již v období pozdní antiky, ovšem jejich vrchol nastal v pozdním středověku, kdy okázalé iluminace mnohdy překonávají význam samotného textu. Zejména v 15. století se objevují bohatě ilustrované manuskripty ve světském prostředí. Po masivním rozšíření knihtisku ve 2. polovině 16. století ustupují do pozadí a ilustrace nahradily dřevořezy v tištěných knihách.

Vývoj

[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší ilustrované papyrové zlomky se dochovaly z 5. století, např. tzv. Papyrus Vozatajů a z tohoto období pochází i nejstarší biblický iluminovaný rukopis Quedlinburská Itala o šesti foliích. Další iluminovaný rukopis Bible vznikl na přelomu 5. a 6. století. Rovněž kolem roku 512 vznikl rukopis obsahující asi 400 iluminací pro dceru západořímského císaře Olybria. Kolem roku 520 vznikl v Ravenně Codex Argenteus obsahující evangelia v gótském překladu. Ze 6. století pocházejí také evangeliáře Codex purpureus Beratinus, Evangeliář ze Sinope a Codex purpureus Rossanensis. Jedná se o nejstarší iluminované rukopisy Nového zákona.

Gelnhausenův kodex z Jihlavy, přelom 14./15. století

V českých zemích se rukopisy objevují během christianizace. K nejvýznamnějším iluminovaným manuskriptům raného středověku patří Kodex vyšehradský, který vznikl u příležitosti korunovace Vratislava I. na českého krále v roce 1085. Kodex vznikl pravděpodobně v Bavorsku. Od 12. století jsou iluminace vznikající v českém prostředí ovlivňovány vedle německých zemí též rakouskými zeměmi (Salcburk) a ve 13. století je patrný i byzantský vliv, např. tzv. Sedlecký antifonář a Mater verborum, nebo tzv. Františkánská bible a Osecký lekcionář, které vznikly v pražském Anežském klášteře.

Z počátku 14. století pochází tzv. Pasionál abatyše Kunhuty vzniklý z popudu Kunhuty Přemyslovny, dcery Přemysla Otakara II. a abatyše kláštera sv. Jiří na Pražském hradě. V letech 1325–1349 vznikla Velislavova bible. Ve stejném období vznikl i rukopis Augustinus super Johannem. Na konci 14. století byla vytvořena Bible Václava IV.

Po husitských válkách vznikají iluminované rukopisy i pro osoby mimo církevní a královské prostředí a namísto liturgických kodexů se častěji objevují opisy bible doprovázené iluminacemi.

Po vynálezu knihtisku v polovině 15. století nastal pozvolný ústup knižní iluminace. Tištěné knihy jsou zdobené dřevořezy a iluminace se od konce 15. století postupně omezují na výzdobu drobných osobních modlitebních knížek a na graduály. Tento typ knih byl v 16. století častý také v měšťanském prostředí (např. Literátský graduál z Třebechovic).

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • STEJSKAL, Karel. Nové poznatky o iluminovaných rukopisech husitské doby. Český časopis historický. 1995, roč. 93, čís. 3, s. 419–425. ISSN 0862-6111. 
  • BRODSKÝ, Pavel; PAŘEZ, Jan. Katalog iluminovaných rukopisů Strahovské knihovny. Praha: Masarykův ústav a archiv AV ČR, 2008. ISBN 978-80-86404-22-6. 
  • BRODSKÝ, Pavel; HLAVÁČEK, Ivan. Katalog iluminovaných rukopisů Knihovny Národního muzea v Praze. Praha: Koniasch Latin Press, 2000. ISBN 80-85917-78-5. 
  • BRODSKÝ, Pavel. Krása českých iluminovaných rukopisů. Praha: Academia, 2012. ISBN 978-80-200-2175-5. 
  • BRODSKÝ, Pavel. Soupisy iluminovaných rukopisů. In: KAŠPAROVÁ, Jaroslava. Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska. Sborník ze 7. odborné konference Olomouc, 14. – 15. října 1998. Brno: Státní vědecká knihovna v Olomouci, 1999. ISBN 978-80-7053-292-8. S. 127–133.
  • STEJSKAL, Karel. Problematika datování a původu iluminovaných rukopisů z let 1420–1450. In: MARTYČÁKOVÁ, Alena. Podzim středověku. Vyhraňování geografických teritorií, městská kultura a procesy vzniku lokálních uměleckých škol ve střední Evropě 15. století. Brno: Moravská galerie, 2001. ISBN 80-7027-108-6. S. 33–43.
  • STEJSKAL, Karel. O iluminovaných rukopisech francouzského původu v Národní knihovně v Praze. Dějiny a současnost. 1992, roč. 14, čís. 6, s. 42–46. ISSN 0418-5129. 
  • BRODSKÝ, Pavel. Iluminované rukopisy českého původu v polských sbírkách. Praha: Masarykův ústav a Archiv AV ČR, 2004. ISBN 80-86404-15-3. 
  • KRÁSA, Josef. České iluminované rukopisy 13.–16. století. Praha: Odeon, 1990. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Iluminovaný_rukopis&oldid=23770053“