Husa indická

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxHusa indická
alternativní popis obrázku chybí
Husa indická
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád vrubozobí (Anseriformes)
Čeleď kachnovití (Anatidae)
Rod husa (Anser)
Binomické jméno
Anser indicus
(Latham, 1790)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Husa indická (Anser indicus) nebo husa tibetská je velký vrubozobý pták z čeledi kachnovití.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Hejno hus indických

Nezaměnitelná, 70 - 80 cm velká husa s rozpětím křídel kolem 150 cm. Má světle šedé tělo s černými konci křídel, tmavou skvrnou na bocích, černým pruhem na vrchní straně hrdla, bílou hlavou s dvěma příčnými černými proužky v týle a jasně oranžovým zobákem a končetinami. Samec i samice jsou zbarveny stejně, mladí ptáci se podobají dospělcům, ale postrádají charakteristické černé proužky v týle.

Jedná se o nejvýše létajícího ptáka na světě (alespoň z hlediska pravidelnosti přeletů). Při každoročních cestách mezi letními a zimními destinacemi překonává Himaláje a při jejich přeletu dosahuje výšek přes 8000 m n. m. Jeden exemplář byl dokonce pozorován při přeletu hory Makalu o výšce 8463 metrů nad mořskou hladinou. Tyto výkony husám indickým umožňuje jejich krevní hemoglobin, schopný vázat posdstatně víc kyslíku než hemoglobin většiny ostatních živočichů.[2]

Anser indicus

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rozmnožuje se ve střední Asii v blízkosti velkých horských jezer.[3] Populace je odhadována na 52 - 60 000 jedinců, kteří žijí na ploše větší jak 10 000 000 km².[4] [5] Na zimu migruje v početných hejnech do jižní a jihovýchodní Asie, především do Indie, Myanmaru a na území severního Pákistánu.

V mnoha evropských státech včetně Česka se po celý rok občas vyskytují na větších jezerech, rybnících a mokřinách jednotlivé kusy, případně i malá hejnka, která ulétla z chovů. Introdukována byla do jižního Švédska a Kanady.

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Stejně jako ostatní druhy hus se živí okusem zelených částí rostlin. Jejímu přirozenými predátory jsou především lišky a orli. Hnízdí v početných hejnech, která mohou obsahovat i několik stovek jedinců. Klade 4 až 8 bílých vajec, na kterých sedí průměrně 28 až 30 dní.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Bar-headed Goose na anglické Wikipedii a Gęś tybetańska na polské Wikipedii.

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2019.3. 10. prosince 2019. Dostupné online. [cit. 2020-01-17]
  2. https://www.stoplusjednicka.cz/kdo-netrpi-zavratemi-nejlepsi-zvireci-horolezci
  3. BBC: Anser indicus. www.bbc.co.uk [online]. [cit. 2011-07-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-12. 
  4. IUCN: Anser indicus
  5. Birdlife: Anser indicus

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]