Přeskočit na obsah

Henry Wellesley, 1. hrabě Cowley

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Henry Wellesley, 1. hrabě Cowley
Britský velvyslanec ve Francii
Ve funkci:
1852 – 1867
PředchůdceConstantine Phipps, 1. markýz z Normanby
NástupceRichard Lyons, 1. vikomt Lyons
Narození17. června 1804
Mayfair
Úmrtí15. července 1884 (ve věku 80 let)
Londýn
ChoťOlivia FitzGerald-de Ros (od 1833)
RodičeHenry Wellesley a Charlotte Paget, Marchioness of Anglesey
DětiWilliam Wellesley, 2. hrabě z Cowley
Frederick Wellesley
Feodorowna Wellesley
Sophia Wellesley
Cecil Wellesley
PříbuzníGerald Wellesley[1] a Charlotte Arbuthnot Wellesley[1] (sourozenci)
Henry Wellesley, 3rd Earl Cowley[2] a Lady Eva Wellesley[2] (vnoučata)
Alma materBrasenose College
Etonská kolej
Profesediplomat a politik
Oceněnívelkokříž Řádu lázně
Podvazkový řád
PodpisHenry Wellesley, 1. hrabě Cowley, podpis
CommonsHenry Wellesley, 1st Earl Cowley
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Henry Wellesley, 1. hrabě Cowley (Henry Wellesley, 1st Earl Cowley, 1st Viscount Dangan, 2nd Baron Cowley) (17. června 1804, Londýn, Anglie – 15. července 1884, Londýn, Anglie) byl britský diplomat, synovec maršála Wellingtona. Od mládí působil v diplomatických službách, vynikl jako diplomatický zástupce Velké Británie v roce 1848 v Německu, později byl dlouholetým britským velvyslancem ve Francii (1852–1867). Od roku 1847 byl jako dědic baronského titulu členem Sněmovny lordů, v roce 1857 získal titul hraběte, byl též rytířem Podvazkového řádu. Britským velvyslancem ve Francii byl již jeho otec Henry Wellesley, 1. baron Cowley (1841–1846) a před první světovou válkou zeť Francis Bertie (1905–1918).

Kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Pocházel ze šlechtické rodiny Wellesleyů, byl nejstarším synem diplomata Henryho Wellesleye (1773–1847) a jeho první manželky Charlotte Cadoganové (1781–1853).[pozn. 1] Studoval v Etonu a Oxfordu, od roku 1824 působil v diplomatických službách. Kariéru zahájil jako atašé ve Vídni, kde byl tehdy jeho otec velvyslancem (1824–1829), v letech 1829–1832 působil jako atašé v Haagu a v letech 1832–1843 byl dlouholetým vyslaneckým tajemníkem ve Stuttgartu. V letech 1843–1848 byl velvyslaneckým tajemníkem v Istanbulu a v letech 1846–1847 zde byl zástupcem velvyslance. V revolučním roce 1848 byl povolán do Evropy a stal se vyslancem v Bernu. V červenci 1848 byl mimořádným vyslancem u Frankfurtského parlamentu a v Německu pak setrval jako vyslanec u Německého spolku (1848–1852). V roce 1852 byl jmenován členem Tajné rady a v letech 1852–1867 byl dlouholetým velvyslancem v Paříži. Zde měl důležitý úkol v podobě sjednání britsko–francouzsko spojenectví před krymskou válkou, po skončení války pak zastupoval Británii na Pařížském kongresu. V roce 1857 vyjednal mír s Persií a v roce 1859 byl krátce mimořádným vyslancem ve Vídni.

V roce 1847 po otci zdědil titul barona a stal se členem Sněmovny lordů. Během revolučního roku 1848 obdržel za své diplomatické služby Řád lázně, v roce 1853 získal velkokříž Řádu lázně. V roce 1857 byl povýšen na hraběte a po svém bratranci 4. hraběti z Morningtonu zdědil v roce 1863 statky v hrabství Wiltshire se sídlem Draycot House. V roce 1866 získal Podvazkový řád.

Rodina

[editovat | editovat zdroj]
Pařížský kongres (1856) (lord Cowley druhý zleva)

Jeho manželkou byla od roku 1833 Olivia Fitzgerald–de Ros (1807–1885) z rodu vévodů z Leinsteru, po matce spřízněná s rodem Boylů. Měli spolu pět dětí, dědicem titulů byl nejstarší syn William Wellesley, 2. hrabě Cowley (1834–1895), mladší synové Cecil (1842–1916) a Frederick (1844–1931) sloužili v armádě a u námořnictva. Dcera Feodorowna (1838–1920) se provdala za vikomta Bertie, který byl později také dlouholetým velvyslancem ve Francii (1905-1918). Mladší dcera Sophia (1840–1923) byla manželkou 5. hraběte z Hardwicke z rodiny Yorke, který zastával vysoké funkce u dvora.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Rodiče se rozvedli za skandálních okolností v roce 1810 během napoleonských válek na Pyrenejském poloostrově. Otec Henry byl tehdy vyslancem ve Španělsku a jeho manželka se Charlotte se zde sblížila s generálem lordem Pagetem. Henryho starší bratr maršál Wellington jejich nemanželský poměr odmítl přijmout jako urážku cti celé rodiny Wellesleyů a dosáhl Pagetova odvolání z aktivní služby. Henry Wellesley se v roce 1810 rozvedl, Charlotte se ještě téhož roku za lorda Pageta provdala a měla s ním další početnou rodinu. Nevlastními sourozenci 1. hraběte Cowleye díky tomu byli generálové lord Alfred Paget (1816–1888), lord George Paget (1818–1880) a admirál lord Clarence Paget (1811–1895).

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Kindred Britain.
  2. ↑ a b Darryl Roger Lundy: The Peerage.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • TARLE, Jevgenij: Krymská válka, I. a II. díl; Praha, 1951
  • Ottův slovník naučný, 5. díl; Praha, 1892 (reprint 1997), s. 694 ISBN 80-7185-102-7

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Henry_Wellesley,_1._hrabě_Cowley&oldid=23267428“