Přeskočit na obsah

Henry Wellesley, 1. hrabě Cowley

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Henry Wellesley, 1. hrabě Cowley
Britský velvyslanec ve Francii
Ve funkci:
1852 – 1867
PředchůdceConstantine Phipps, 1. markýz z Normanby
NástupceRichard Lyons, 1. vikomt Lyons

Narození17. června 1804
Mayfair
Úmrtí15. července 1884 (ve věku 80 let)
Londýn
ChoťOlivia FitzGerald-de Ros (od 1833)
RodičeHenry Wellesley a Charlotte Paget, Marchioness of Anglesey
DětiWilliam Wellesley, 2. hrabě z Cowley
Frederick Wellesley
Feodorowna Wellesley
Sophia Wellesley
Cecil Wellesley
PříbuzníGerald Wellesley[1] a Charlotte Arbuthnot Wellesley[1] (sourozenci)
Henry Wellesley, 3rd Earl Cowley[2] a Lady Eva Wellesley[2] (vnoučata)
Alma materBrasenose College
Etonská kolej
Profesediplomat a politik
Oceněnívelkokříž Řádu lázně
Podvazkový řád
PodpisHenry Wellesley, 1. hrabě Cowley, podpis
CommonsHenry Wellesley, 1st Earl Cowley
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Henry Wellesley, 1. hrabě Cowley (Henry Wellesley, 1st Earl Cowley, 1st Viscount Dangan, 2nd Baron Cowley) (17. června 1804, Londýn, Anglie15. července 1884, Londýn, Anglie) byl britský diplomat, synovec maršála Wellingtona. Od mládí působil v diplomatických službách, vynikl jako diplomatický zástupce Velké Británie v roce 1848 v Německu, později byl dlouholetým britským velvyslancem ve Francii (1852–1867). Od roku 1847 byl jako dědic baronského titulu členem Sněmovny lordů, v roce 1857 získal titul hraběte, byl též rytířem Podvazkového řádu. Britským velvyslancem ve Francii byl již jeho otec Henry Wellesley, 1. baron Cowley (1841–1846) a před první světovou válkou zeť Francis Bertie (1905–1918).

Pocházel ze šlechtické rodiny Wellesleyů, byl nejstarším synem diplomata Henryho Wellesleye (1773–1847) a jeho první manželky Charlotte Cadoganové (1781–1853).[pozn. 1] Studoval v Etonu a Oxfordu, od roku 1824 působil v diplomatických službách. Kariéru zahájil jako atašé ve Vídni, kde byl tehdy jeho otec velvyslancem (1824–1829), v letech 1829–1832 působil jako atašé v Haagu a v letech 1832–1843 byl dlouholetým vyslaneckým tajemníkem ve Stuttgartu. V letech 1843–1848 byl velvyslaneckým tajemníkem v Istanbulu a v letech 1846–1847 zde byl zástupcem velvyslance. V revolučním roce 1848 byl povolán do Evropy a stal se vyslancem v Bernu. V červenci 1848 byl mimořádným vyslancem u Frankfurtského parlamentu a v Německu pak setrval jako vyslanec u Německého spolku (1848–1852). V roce 1852 byl jmenován členem Tajné rady a v letech 1852–1867 byl dlouholetým velvyslancem v Paříži. Zde měl důležitý úkol v podobě sjednání britsko–francouzsko spojenectví před krymskou válkou, po skončení války pak zastupoval Británii na Pařížském kongresu. V roce 1857 vyjednal mír s Persií a v roce 1859 byl krátce mimořádným vyslancem ve Vídni.

V roce 1847 po otci zdědil titul barona a stal se členem Sněmovny lordů. Během revolučního roku 1848 obdržel za své diplomatické služby Řád lázně, v roce 1853 získal velkokříž Řádu lázně. V roce 1857 byl povýšen na hraběte a po svém bratranci 4. hraběti z Morningtonu zdědil v roce 1863 statky v hrabství Wiltshire se sídlem Draycot House. V roce 1866 získal Podvazkový řád.

Pařížský kongres (1856) (lord Cowley druhý zleva)

Jeho manželkou byla od roku 1833 Olivia Fitzgerald–de Ros (1807–1885) z rodu vévodů z Leinsteru, po matce spřízněná s rodem Boylů. Měli spolu pět dětí, dědicem titulů byl nejstarší syn William Wellesley, 2. hrabě Cowley (1834–1895), mladší synové Cecil (1842–1916) a Frederick (1844–1931) sloužili v armádě a u námořnictva. Dcera Feodorowna (1838–1920) se provdala za vikomta Bertie, který byl později také dlouholetým velvyslancem ve Francii (1905-1918). Mladší dcera Sophia (1840–1923) byla manželkou 5. hraběte z Hardwicke z rodiny Yorke, který zastával vysoké funkce u dvora.

  1. Rodiče se rozvedli za skandálních okolností v roce 1810 během napoleonských válek na Pyrenejském poloostrově. Otec Henry byl tehdy vyslancem ve Španělsku a jeho manželka se Charlotte se zde sblížila s generálem lordem Pagetem. Henryho starší bratr maršál Wellington jejich nemanželský poměr odmítl přijmout jako urážku cti celé rodiny Wellesleyů a dosáhl Pagetova odvolání z aktivní služby. Henry Wellesley se v roce 1810 rozvedl, Charlotte se ještě téhož roku za lorda Pageta provdala a měla s ním další početnou rodinu. Nevlastními sourozenci 1. hraběte Cowleye díky tomu byli generálové lord Alfred Paget (1816–1888), lord George Paget (1818–1880) a admirál lord Clarence Paget (1811–1895).
  1. a b Kindred Britain.
  2. a b Darryl Roger Lundy: The Peerage.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • TARLE, Jevgenij: Krymská válka, I. a II. díl; Praha, 1951
  • Ottův slovník naučný, 5. díl; Praha, 1892 (reprint 1997), s. 694 ISBN 80-7185-102-7

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]