Heřman z Questenberka
| Heřman z Questenberka | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1581 Kolín nad Rýnem |
| Úmrtí | 1651 (ve věku 69–70 let) nebo 21. ledna 1651 (ve věku 69–70 let) Kolín nad Rýnem |
| Povolání | dvorský úředník, mecenáš a vyslanec |
| Děti | Alžběta Konstancie z Questenberka |
| Rodiče | Gerhard starší z Questenberka |
| Příbuzní | Gerhard z Questenberka, Kašpar z Questenberka a Jan z Questenberka (sourozenci) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Svobodný pán Heřman z Questenberka (též z Questenbergu, německy Hermann Freiherr von Questenberg, 1581, Kolín nad Rýnem – 21. ledna 1651 tamtéž) byl česko-rakouský šlechtic z původně německého rodu Questenberků. Působil jako dvorský úředník v Praze a ve Vídni, vyslanec a mecenáš umění.[1]
Život
[editovat | editovat zdroj]
Měl bratry Gerharta (1580–1646), který byl majitelem jaroměřického panství na Moravě a Kašpara (1571–1640), který byl opatem Strahovského kláštera. Jak vyplývá z jeho projevů, podobně jako jeho bratr Kašpar, neměl v oblibě Čechy.[2]
Po pobělohorských konfiskacích se Heřman v roce 1628 stal majitelem několika panství na Rakovnicku a Lounsku. Za 8 000 kop míšeňských koupil Nepomyšl [3], k nimž patřily vsi Dvérce, Kryry, Běsno, Vysoké Třebušice, Zlovědice a Holedeč. Později k nim Hemřan připojil další panství Kolešovice, Strojetice a Soběchleby. Březnická část Strojetic byla k nepomyšlskému panství připojena v roce 1653.[4]
Heřman z Questenberka zemřel 21. ledna 1651 v rodném Kolíně nad Rýnem. Po jeho smrti majetky zdědily jeho manželka Alžběta a dcera Alžběta Konstancie, která byla manželkou Gundakara z Ditrichštejna. Ditrichštejnům poté patřily tyto majetky až do roku 1895, po nich je vlastnili až do roku 1945 Herbersteinové.[chybí zdroj]
Portrét Heřmana z Questenberka od neznámého autora z první poloviny 18. století se nachází ve sbírce obrazů Zdeňka Šternberga na zámku Český Šternberk.[5]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Kalliope | Verbundkatalog für Archiv- und archivähnliche Bestände und nationales Nachweisinstrument für Nachlässe und Autographen. kalliope-verbund.info [online]. [cit. 2025-12-19]. Dostupné online.
- ↑ Bílá Hora (Pekař)/Po Bílé Hoře – Wikizdroje. cs.wikisource.org [online]. [cit. 2023-10-09]. Dostupné online.
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Nepomyšl – zámek, s. 342.
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze okolo Nepomyšle, s. 335.
- ↑ DITTERTOVÁ, Eva. Valdštejnská obrazárna v Chebském muzeu [online]. Cheb: Chebské muzeum, 1999 [cit. 2023-10-09]. Dostupné online.
