Hanibal z Valdštejna
| Hanibal z Valdštejna | |
|---|---|
 Kostel sv. Václava v Rudníku, reliéf Hanibala z Valdštejna a jeho manželky Kateřiny Berkové z Dubé | |
| Úmrtí | 1622 |
| Choť | Kateřina Berková z Dubé a Lipé |
| Děti | Vilém z Valdštejna Marie Magdalena z Valdštejna[1] |
| Rodiče | Jiří z Valdštejna a Eliška ze Žerotína[1] |
| Rod | Valdštejnové |
| Příbuzní | Vilém z Valdštejna[2] a Bartoloměj z Valdštejna[2] (sourozenci) Albrecht z Valdštejna (synovec) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hanibal z Valdštejna na Hostinném, od roku 1607 používal v přídomku spojení „na novém zámku“ (německy Hannibal von Waldstein auf Arnau, 1576 - 1622, Hradec Králové) byl český šlechtic z hostinské linie rodu Valdštejnů. Zastával významné státní úřady. vysoký královský úředník v Českém království. Byl strýcem slavného vojevůdce vévody Albrechta z Valdštejna.
Život[editovat | editovat zdroj]
Hanibal byl zřejmě syn Jiřího z Valdštejna (1519–1584) a jeho manželky Elišky ze Žerotína měl bratry Viléma († 1595) a Bartoloměje († 1617). Jeho celé jméno bylo Hanibal svobodný pán z Valdštejna, pán v Hostinném, Heřmanových Seifech, Heřmanicích, Velichovkách atd.
Hanibalův bratr Vilém, byl majitelem tvrze v Heřmanicích u Náchoda, kde se jeho syn Albrecht narodil.[3] Podle Hopfova genealogického atlasu měl být Hanibal synem Bartoloměje z Valdštejna a bratrancem Albrechta z Valdštejna.
Hanibal studoval na univerzitě ve Frankfurtu nad Odrou, kde se roku 1595 stal rektorem. V roce 1607 se stal hejtmanem Hradeckého kraje, a ještě v listopadu téhož roku byl jmenován do funkce mincmistra Království českého, kterým byl až do roku 1611. V roce 1610 se mezitím stal spolukomisařem pro vylepšení zemské mince, a v roce 1615 byl jmenován komisařem zemským defensorem.
V roce 1603 se stal majitelem panství Velichovky[4], které však musel roku 1620 pro vysoké dluhy prodat Anně Salomeně z Hořovic, pozdější vdově po Kryštofu Harantovi z Polžic a Bezdružic, popraveném 21. června 1621 na Staroměstském náměstí v Praze za účast na povstání proti císaři.[5]
Hanibal z Valdštejna zemřel v roce 1622 v Hradci Králové.
Stavební činnost[editovat | editovat zdroj]
Hanibal z Valdštejna byl také iniciátorem stavební činnosti na svých panstvích. V roce 1598 byla dokončena a otevřena nová škola v Heřmanových Sejfech (Rudníku), kterou Hanibal nechal postavit na přímluvu své manželky Kateřiny.[6]
V letech 1598–1602 např. nechal přestavět kostel sv. Václava v Rudníku do renesanční podoby.
V letech 1607–1608 zřejmě byla dokončena výstavba Nového zámku v Dolní Olešnici, v roce 1607 již Hanibal v přídomku používal spojení „na novém zámku“. Krátce poté, v roce 1611, se poprvé objevuje označení sídla jako Nové Zámky. Do té doby byla budova nazývána olešnickým zámkem.[7]
Kolem roku 1615 nechal s manželkou Kateřinou postavit renesanční tvrz v Rudníku.[8][9]
Založil také nový kostel Proměnění Páně ve Velichovkách na Náchodsku z roku 1616, jehož architektonický návrh je připisován česko-italskému architektovi Carlu Valmadimu. Jde o jeden z mála renesančních kostelů ve východních Čechách.
Manželství[editovat | editovat zdroj]
Hanibal z Vladštejna byl ženatý s Kateřinou Berkovou z Dubé a Lipé. Z jejich manželství se narodily děti
- Vilém, byl důstojníkem švédské armády, zemřel v Táboře, pravděpodobně v duelu
- Marie Magdalena
U příležitosti sňatku Hanibala z Kateřinou Berkovou byl vyražen měděný medailon (později též ve stříbře a mědi). Na líci je vyobrazen rodový erb Valdštejnů s nápisem: HANNYBAL Z WALDSSTEYNA NA HOSTIN(em). Na rubu je znázorněn rodový erb Berků a nápis: KATERZINA WALDSSTEYN(ova) Z DYBV A Z LIPEHO.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
- ↑ a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Svoboda. 1984. Dostupné online.
- ↑ Polní maršál Schörner se o kapitulaci dozvěděl ve Velichovkách. Radiožurnál [online]. 2010-05-08 [cit. 2024-06-02]. Dostupné online.
- ↑ Velichovky - Kultura.cz. www.kultura.cz [online]. [cit. 2024-06-03]. Dostupné online.
- ↑ Lázně Velichovky se událostmi 2. světové války zapsaly do učebnic dějepisu. Radio Prague International [online]. 2007-09-21 [cit. 2024-06-03]. Dostupné online.
- ↑ ZŠ Rudník - Listování kronikou. zsrudnik.cz [online]. zsrudnik.cz, 2011 [cit. 2024-06-03]. Dostupné online.
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Tomáš Šimek. Svazek VI. Východní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1989. 726 s. S. 333. Dále jen Šimek (1985).
- ↑ NPÚ, Památkový katalog
- ↑ Hrady.cz - Zámek Rudník
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- BLKÖ:Waldstein, Hannibal – Wikisource. de.wikisource.org [online]. [cit. 2024-06-02]. Dostupné online. (německy)
