Hřibový strop

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jedny z prvních hřibových hlavic. Robert Maillart, skladiště Curych
Trombické hřibové hlavice Skleněného paláce v Heerlenu, Nizozemí

Hřibové stropy nebo hřibové střechy (někdy také ploché stropy) jsou bezprůvlakové stropy, kdy přenos sil mezi sloupem a vodorovnou deskou je zajištěn pomocí hřibové hlavice, častěji zjevné nebo skryté přímo v síle stropu.

Hřibové stropy[editovat | editovat zdroj]

Jsou železobetonové stropy na pravidelném rastru nebo v kolonádě. Vznikly z potřeby reagovat na velká plošná zatížení, při relativně velké potřebě odstupu sloupů a zároveň potřebě spíše hladkého stropu bez průvlaků. Jejich vznik souvisí s pokročilým stupněm vývoje technologií železobetonu při současném nárůstu potřeby nových průmyslových a skladových prostor. Časově spadá do prvního desetiletí 20. století. Obecně se má za to, že první skutečné hřibové stropy vytvořil americký konstruktér Claude Allen Porter Turner v Minneapolis. Ovšem ke hřibovým stropům mířily již snahy dřívějších konstruktérů, inženýrů a architektů, zejména François Hennebique. Hřibový strop se v pravé míře, jak je dnes nejčastěji známa rozvinul s odbornou činností švýcarského konstruktéra a architekta Roberta Maillarta, čímž byl vývoj v základních rysech završen. Do poloviny 20. let se již v návrhové i stavební praxi objevily všechny tvarové varianty hřibových hlavic a to jehlanová (pyramidální), kuželová, hranolová, polygonální a posléze velmi oblíbená trombická.[1]

Ocelová nosná konstrukce budovy Baldachýn tramvajové stanice (uzlu) Bellevue v Curychu, Herter 1937
Vstup umělců (Artiesteningang) Middelheimmuseum Antverpy. John Kormeling 2004
Čerpací stanice pohonných hmot-Benzina el Rabolet d'Oliva, Valencie, architekt Juan de Haro Piñar 1960
Zesílená výztuž „skryté“ hlavice u ploché varianty hřibového stropu
Budova Parador Ariston při pláži barri la Serena Avenida Presidente Ilia,Santa Rosa del Mar, architekt: Marcel Breuer 1948

U hřibových stropů je funkce nákladných průvlaků jedno nebo obousměrných nahrazena hřibovou hlavicí nad vrcholem sloupu, která pomáhá roznášet síly tak, aby nedošlo k protlačení („propíchnutí“) stropu v místě silného přenosu sil.

Ploché stropy[editovat | editovat zdroj]

Podstatou plochého stejně jako hřibového stropu je vynechání roznášecího roštu nebo rastru roznášecích průvlaků či vodorovných trámu a přenesení do jednoho bodu v kontaktu svislé podpory a vodorovné stropní (nebo střešní) desky

Tenkostěnné (skořepinové) stropy[editovat | editovat zdroj]

U plochých stropů, kde je velká potřeba nebo zájem na malé výšce desky (tenký strop), se zatížení přenáší ze stropu na podpěry také „skrytými hlavicemi“ ocelovými nebo kompozitními ocelovými nosníky instalovanými v jedné rovině se stropem (uvnitř výšky stropu), případně zesílenou výztuží v oblasti podpory, přičemž stropy mohou sestávat též z betonových dílců nebo prefabrikovaných betonových částí (strop stropu). Tento stropní systém byl vyvinut v severských zemích a je tam široce používán.

Galerie sjednocených hřibových střech[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • TIPKA, Martin a Jiří NOVÁK. Analýza metod výpočtu železobetonových lokálně podepřených desek. V Praze: Projekt FRVŠ 905/2011/61. Dostupné z http://people.fsv.cvut.cz/~tipkamar/granty_soubory/FRVS_2011/analyza_lok_pod_desek.pdf
  • KUŽELA, Martin. Stropy. Brno: ERA group, 2003. Stavíme. ISBN 8086517705
  • GOTTHART Franz, SCHAEFER Kurt: Konstruktionslehre des Stahlbetons. Band II: Tragwerke, Teil A: Typische Tragwerke. Springer-Verlag Berlin, ISBN 3-540-16861-3.
  • KUŽELA Martin, Stavíme stropy. Brno ERA 20 ISBN 978-80-8651770-4
  • LADRA J. a kol.: Technologie staveb 11 – Realizace železobetonové monolitické konstrukce budov, skripta ČVUT Praha, Praha 2002, ISBN 80-01-02487-3
  • DOČKAL Karel, SEDLÁČEK Jan, MARTIŇÁK Libor: Systémová bednění – Učebnice pro výuku současných postupů bednění základních prvků betonových konstrukcí, PERI 2009
  • ŠTĚPÁNEK Otakar, Kancelářská budova továrny S.C. Johnson & son, racine wis. U.S.A., Frank Lloyd Wright in: Architektura (Stavba,Stavitel,Styl) 1940 s. 230–231

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]