Gyula Zsivótzky
| Gyula Zsivótzky | |
|---|---|
 | |
| Narození | 25. února 1937 Budapešť |
| Úmrtí | 29. září 2007 (ve věku 70 let) Budapešť |
| Příčina úmrtí | rakovina |
| Místo pohřbení | Óbudský hřbitov |
| Povolání | atlet |
| Ocenění | Sportovec národa (2004) |
| Choť | Magdolna Komková (1977–2007)[1] |
| Děti | Gyula Zsivóczky Attila Zsivóczky |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Atletika na LOH
| ||
| stříbro | LOH 1960 | hod kladivem |
| stříbro | LOH 1964 | hod kladivem |
| zlato | LOH 1968 | hod kladivem |
| Mistrovství Evropy v atletice | ||
| bronz | ME 1958 | hod kladivem |
| zlato | ME 1962 | hod kladivem |
| stříbro | ME 1966 | hod kladivem |
Gyula Zsivótzky (25. února 1937, Budapešť – 29. září 2007 tamtéž) byl maďarský atlet, trojnásobný olympijský medailista, mistr Evropy a někdejší držitel světového rekordu v hodu kladivem. Vybojoval také tři zlaté a jednu stříbrnou medaili na světových letních univerziádách (1959, 1961, 1963, 1965).[2]
Jeho syn Attila Zsivóczky se věnuje desetiboji.
Kariéra
[editovat | editovat zdroj]Mistrovství Evropy
[editovat | editovat zdroj]První mezinárodní úspěch zaznamenal v roce 1958 na šestém ročníku Mistrovství Evropy v atletice ve Stockholmu, kde vybojoval výkonem 63,68 metru bronzovou medaili. Na následujícím evropském šampionátu v Bělehradu poslal kladivo do vzdálenosti 69,64 m a stal se mistrem Evropy. Druhý nejdelší hod předvedl Alexej Baltovskij ze Sovětského svazu, který vybojoval stříbro za 66,93 m.[3]
V roce 1966 se konalo ME v Budapešti. Na domácí půdě získal stříbrnou medaili, když prohrál s běloruským kladivářem hájící barvy Sovětského svazu Romualdem Klimem, který jako jediný přehodil sedmdesát metrů.[4] Těsně pod stupni vítězů, čtvrtý skončil na evropském šampionátu v Athénách v roce 1969.
Olympijské hry
[editovat | editovat zdroj]Čtyřikrát reprezentoval tehdejší Maďarskou lidovou republiku na letních olympijských hrách. V roce 1960 na olympiádě v Římě vybojoval výkonem 65,79 m stříbrnou medaili. O čtyři roky později získal stříbro také v Tokiu, kde měřil jeho nejdelší pokus 69,09 m.
Největšího úspěchu dosáhl v roce 1968 na olympiádě v Ciudad de México, kde se stal olympijským vítězem za hod dlouhý 73,36 m. Stříbrný Romuald Klim hodil o osm centimetrů méně.[5] Zúčastnil se také olympijských her 1972 v Mnichově, kde skončil ve finále na pátém místě.
Světové rekordy
[editovat | editovat zdroj]Dvakrát vytvořil v hodu kladivem světový rekord. 4. září 1965 v Debrecínu vylepšil hodnotu světového rekordu Američana Harolda Connollyho o téměř dva a půl metru ze 71,26 m na 73,74 m. Vlastní rekord vylepšil 14. září 1968 v Budapešti o dva centimetry na 73,76 m.[6]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Kdo je kdo v maďarském sportovním životě? (S–Z).
- ↑ WORLD STUDENT GAMES (UNIVERSIADE - MEN)
- ↑ Men Hammer Throw European Championships 1962 Belgrade
- ↑ Men Hammer Throw European Championships 1966 Budapest
- ↑ Men Hammer Throw Olympic Games Mexico 1968
- ↑ Vývoj světového rekordu v hodu kladivem mužů. www.athletix.org [online]. [cit. 24-08-2010]. Dostupné v archivu pořízeném dne 01-07-2007.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gyula Zsivótzky na Wikimedia Commons - Gyula Zsivótzky na stránkách Světové atletiky (anglicky)
- Gyula Zsivótzky v databázi Olympedia (anglicky)
- (maďarsky) Biografie na stránkách maďarského atletického svazu
