Gustav Krátký

plk. Gustav Krátký
plk. Gustav Krátký
Rodné jméno	Gustav Krautstengl
Narození	4. září 1896; Královské Vinohrady Rakousko-Uhersko
Úmrtí	7. června 1944 (ve věku 47 let); Sadhora Sovětský svaz
Příčina úmrtí	autonehoda
Místo pohřbení	Sadhora, Černivci
Národnost	česká
Povolání	voják
Ocenění	Řád sokola; Československá revoluční medaile; Válečný záslužný kříž (Itálie); Československý válečný kříž 1939; Medaile za vítězství nad Německem ve Velké vlastenecké válce 1941–1945
Nábož. vyznání	bez vyznání, vystoupil s římskokatolické církve
Choť	ano
Děti	synové Gustav a Rudolf
Rodiče	Gustav Krautstengl, Marie Thunserová
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Plk. Gustav Krátký, vlastním jménem Gustav Krautstengl (4. září 1896 Královské Vinohrady^[1] – 7. června 1944 Sadhora, Černivci) byl československý legionář a důstojník 1. československého armádního sboru.

Život[editovat | editovat zdroj]

Před první světovou válkou[editovat | editovat zdroj]

Gustav Krautstengl se narodil 4. září 1896 na dnes pražských Královských Vinohradech ve středostavovské rodině Gustava Krautstengla a Marie, rozené Thunserové.^[1] Vychodil obecnou a měšťanskou školu a studoval na vyšší státní reálné škole v Praze, kterou ukončil v roce 1914. Započal studium na Vysoké škole technické v Praze na stavebním oboru, ale dokončil pouze dva semestry.

První světová válka[editovat | editovat zdroj]

Dne 15. dubna 1915 nastoupil Gustav Krautstengl prezenční službu u c. a k. armády, služil v Praze a posléze v Grecenyi u Budapešti. Během léta téhož roku absolvoval školu pro důstojníky v záloze a v hodnosti kadeta čekatele byl v lednu 1916 odvelen na ruskou frontu. V červenci 1916 padl Brodů do zajetí. V lednu 1917 se přihlásil do československých legií, kam byl přijat v srpnu téhož roku. V Žitomiru absolvoval důstojnickou školu, velel četě a posléze půlrotě. Zúčastnil se bitvy u Bachmače. Jako velitel roty prošel Sibiřskou anabází a v roce 1920 se přes Vladivostok vrátil v hodnosti poručíka do Československa.

Mezi světovými válkami[editovat | editovat zdroj]

Po návratu do vlasti v září 1920 zůstal Gustav Krautstengl v armádní službě. Sloužil v Mostě, kariérně stoupal a dál se vzdělával. Již jako štábní kapitán byl 15. dubna 1931 přeložen na Vysokou školu válečnou v Praze na post pobočníka velitele kurzu pro velitele vojskových těles a oddílů. Oženil se, narodili se mu synové Gustav a Rudolf. Od poloviny října 1937 sloužil u 1. jezdecké brigády v Praze, od března 1938 jako pobočník velitele 1. motorizované brigády. Všeobecnou mobilizaci 1938 absolvoval u praporu útočné vozby v Lysé nad Labem, následně sloužil jako zástupce velitele praporu útočné vozby v Milovicích.

Druhá světová válka[editovat | editovat zdroj]

Po německé okupaci v březnu 1939 byl major Gustav Krautstengl v květnu téhož roku propuštěn z armády a začal pracovat jako administrativní tajemník na 2. průmyslové škole v Praze. Dne 1. května 1940 odešel do zahraničí a přes Slovensko a Maďarsko se dostal do Bělehradu, kde se 7. května přihlásil do služby československé armády v zahraničí. Přijal krycí jméno Gustav Krátký. Stal se velitelem transportu do Marseille a 2. června téhož roku byl prezentován u československé jednotky v Agde. Po porážce Francie se přesunul do Velké Británie, kde působil jako zatímní velitel praporu pěšího pluku a od září 1940 jako zástupce velitele baterie kanónů proti útočné vozbě, od ledna 1941 pak jejím velitelem. V prosinci téhož roku nastoupil jako výpomocný profesor v kurzu pro štábní důstojníky. V září 1943 odjel do Sovětského svazu, kde se stal velitelem tankového praporu. Mj. se zúčastnil bitvy o Kyjev, kdy se jeho prapor probojoval až do centra města, a osvobození Bílé Cerekve. Dosáhl hodnosti podplukovníka. Zahynul 7. června 1944 při autonehodě v Sadhoře v Černivci, kde byl rovněž pohřben^[2]. Jeho kenotaf se nachází na Vinohradském hřbitově^[3].