Gustav II. Adolf
| Gustav II. Adolf | |
|---|---|
| král švédský | |
 Gustav II. Adolf kolem roku 1630. | |
| Doba vlády | 1611–1632 |
| Korunovace | 12. říjen 1617 |
| Narození | 9. prosince 1594 Stockholm, Švédsko |
| Úmrtí | 16. listopadu 1632 (37 let) Lützen, Německo |
| Pohřben | Kostel Riddarholm a Stockholm |
| Předchůdce | Karel IX. Švédský |
| Nástupce | Kristýna I. |
| Rod | Vasovci |
| Otec | Karel IX. Švédský |
| Matka | Kristina Holštýnsko-Gottorpská |
| Podpis |  |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Gustav II. Adolf (9. prosince 1594 – 16. listopadu 1632) byl od roku 1611 švédský král a vojenský reformátor. Při upevňování švédské moci musel vstoupit do třicetileté války, kde také, jako jeden z posledních panovníků v Evropě, padl v bitvě.
Vláda
V době Gustavova kralování se stalo Švédsko nesmírně vyvinutou světovou hospodářskou a politickou velmocí. Začalo si dělat nárok na ovládnutí oblastí protestantské Evropy (Skandinávie, severní Německo a severní části Polska, okupovaného 1612–1629 švédskou armádou). Tím se cítila ohrožena tzv. Katolická liga, tedy především jižní Německo, Čechy a Morava, tak jako samotné Rakousko. Tento mocenský rozpor mezi katolicismem a protestantismem směřoval k válečnému střetu. Katalyzátorem konfliktu bylo navíc spojenectví Anglie s protestanty a Francie s katolíky, i když tyto dvě mocnosti zůstaly v době třicetileté války více či méně pasivními subjekty.
Gustav II. Adolf provedl celou řadu finančních, správních a vojenských reforem, nebyl tedy pouze válečníkem, jak se o něm často píše.
Spíš se zdá, že raději uzavíral mírové smlouvy: ukončil tzv. „kalmarskou válku“ (1613) a válku s Ruskem (1617). Je ovšem rovněž pravdou, že války s Polskem (1612–1629) vedl s velkou krutostí a bezohledností. V těchto letech dobyl řadu území v Polsku a Východním Prusku.
Do třicetileté války vstoupil totálně až v roce 1630, ale již před tím, v letech 1625–1630 byla dislokována švédská vojska na území Polska, odkud ohrožovala severočeské a moravské oblasti, které byly katolické. Pro nedostatek vlastní císařské armády vyslali Habsburkové do těchto ohrožených oblastí dva britské katolické pluky Roberta Gordona a Waltera Deverouxe.
Gustav II. Adolf padl u Lützenu (Německo, asi 15 km od Lipska), v bitvě proti Katolické lize vedené Albrechtem z Valdštejna.
Potomci
Gustav II. Adolf se 25. listopadu 1620 oženil s Marií Eleonorou Braniborskou. Z manželství se narodily dvě dcery:
Byl také otcem nemanželského syna Gustava (1616–1653), hraběte z Wasaborgu.
Jeho mladickou láskou byla Ebba Magnusdotter Brahe, jíž se vzdal z politických důvodů.
Vývod z předků
Literatura
- Der Grosse Knaur (lexikon), I. díl, Gustav Adolf, Mnichov 1967.
- ENGLUND, Peter. Nepokojná léta. Historie třicetileté války. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2001. 679 s. ISBN 80-7106-355-X.
- IVANOV, Miroslav. Martova pole: Svědectví bojišť. Praha: Panorama, 1981.
- JUNKELMANN, Marcus. Gustav Adolf (1594–1632). Regensburg: Pustet, 1993. ISBN 3-79173-97-3.
- STELLNEROVÁ, Šárka a STELLNER, František. Gustav II. Adolf. Historický obzor, 1995, 6 (1), s. 2–4.
- SVÁTEK, Josef. Paměti kata Mydláře. Praha: Levné knihy KMa, 2000. ISBN 80-86425-56-8.
Externí odkazy
Galerie Gustav II. Adolf na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu Gustav II. Adolf na Wikimedia Commons
| Předchůdce: Karel IX. Švédský |
|
Švédský král Gustav II. Adolf 1611–1632 |
|
Nástupce: Kristýna I. |
| Předchůdce: Karel IX. Švédský |
|
Finský velkovévoda Kustaa II. Aadolf 1611–1632 |
|
Nástupce: Kristýna I. |
Šablona:Švédští panovníci - Vasa
