Přeskočit na obsah

Gregorio Marañón

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Gregorio Marañón
Gregorio Marañón (1929)
Gregorio Marañón (1929)
Rodné jménoGregorio Marañón y Posadillo
Narození19. května 1887
Madrid
Úmrtí27. března 1960 (ve věku 72 let)
Madrid
Místo pohřbeníHřbitov svatého Justa (40°24′14″ s. š., 3°43′34″ z. d.)
Povolánílékař, historik, spisovatel, filozof, vysokoškolský učitel, endokrinolog a politik
Alma materMadridská univerzita
Témataendokrinologie a psychologie
Oceněnídoctor honoris causa from the University of Paris (1932)
Velkokříž za námořní zásluhy s bílým odznakem (1934)
Cena Mariana de Caviy
Čestný doktorát na univerzitě v Coimbře
honorary doctorate of the University of Porto
DětiGregorio Marañón Moya
RodičeManuel Marañón
PříbuzníGregorio Marañón y Bertrán de Lis[1] a Álvaro Marañón y Bertrán de Lis[1] (vnoučata)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gregorio Marañón (19. května 1887 Madrid27. března 1960 tamtéž) byl španělský lékař, psycholog, přírodovědec, historik a spisovatel, jeden z předních španělských intelektuálů 20. století.

Život a dílo

[editovat | editovat zdroj]

Na studiích medicíny byl jedním z Marañónových učitelů Santiago Ramón y Cajal. Marañón se specializoval na endokrinologii a od roku 1931 byl profesorem na Universidad Complutense v Madridu. Byl členem Španělské královské akademie, kde díky svému širokému záběru působil hned v několika odděleních.

Marañón je autorem mnoha knih z oblasti medicíny, ale i psychologie (teorie emocí), historie a filosofie; vydával také eseje a vyjadřoval se k aktuálním problémům Španělska, vedl korespondenci s José Ortegou y Gassetem apod. Coby liberální humanista odmítal nejprve diktaturu Prima de Rivery a později zejména Frankův fašismus. Přikláněl se k levicovým republikánům, kritizoval však také španělské komunisty. Pro svou neústupnou kritiku frankistického režimu byl v letech 1936—1942 přinucen k pařížskému exilu.

Po Marañónovi byla pojmenována nemocnice a stanice metra v Madridu a množství ulic či škol.

  1. a b Darryl Roger Lundy: The Peerage.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]