Real Academia Española

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Real Academia Española (RAE)
Znak Španělské královské akademie
Znak Španělské královské akademie
Academia de la Lengua.jpg
Motto "Limpia, fija y da esplendor." ("Čistí, ujasňuje a dodává krásu.")
Zakladatel Juan Manuel María de la Aurora
Vznik 1713
Typ Jazyková instituce
Účel péče o kulturní bohatství
Sídlo Madrid, ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
Souřadnice
Úřední jazyk Španělština
Lídr Darío Villanueva (k 2015)
Ocenění Cena kněžny asturské za svornost (2000)
Oficiální web www.rae.es
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Po několika staletích vývoje španělského jazyka nejen na Iberském poloostrově, ale i v latinskoamerických zemích byla v roce 1713 založena Španělská královská akademie, neboli Real Academia Española (RAE), aby sjednotila a ustálila jazykové zvyklosti, zejména gramatiku, slovní zásobu a pravopis. Od tohoto data došlo k určitým změnám španělského jazyka a to zejména ve slovní zásobě přijetím slov z cizích jazyků. Po stránce fonetické a morfologické se až na výjimky zachovala původní podoba.

Královská španělská akademie sídlí v Madridu. Celkem je po celém světě rozmístěno 22 akademií, dohromady tvoří tzv. Asociaci akademií španělského jazyka (Asociación de Academias de la Lengua Española). Tato asociace vznikla v roce 1951 v Mexiku a zahrnuje akademie nejen ve Španělsku a jiných latinskoamerických zemích, ale například i Filipínskou akademii a Akademii v USA.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Španělská královská akademie byla založena roku 1713 jako imitace Francouzské akademie. Na jejím založení se podílel Juan Manuel Fernández Pacheco, markýz Villenský a vévoda z Escalony s cílem sjednotit, zajistit eleganci a čistotu oficiálního španělského jazyka (kastilštiny). O rok později akademii schválil a přijal pod svou ochranu tehdejší španělský král Filip V.

Španělský jazyk se v 18. století nacházel ve svém největším rozkvětu, Juan Manuel Fernández Pacheco, markýz Villenský a vévoda z Escalony, se rozhodl, že jazyk ustálí a stanoví přesná pravidla pro jeho používání. Podnětem mu byly Italská akademie (Accademia della Crusca italiana) založená v roce 1582 a Francouzská akademie (Académie française) založená v roce 1635. K oficiálnímu přijetí Španělské královské akademie došlo 3. října 1714 královskou listinou vydanou španělským králem Filipem V.

Národní akademie[editovat | editovat zdroj]

Vznik akademií v latinskoamerických zemí souvisí s dekolonizací, dlouhodobým procesem sociálního a politického osamostatnění jednotlivých latinskoamerických států. Idea jednotného a čistého jazyka by nemohla být naplněna, kdyby se jazyk vyvíjel v každé z těchto zemí samostatně, proto se Španělsko zasloužilo o vybudování jazykové akademie v každé latinskoamerické zemi. Tyto akademie společně tvoří Asociaci akademií a podílí se na zachování španělského jazyka v jeho původní formě a čistotě.

Některé latinskoamerické akademie vznikly nezávisle na té Španělské, například Mexická akademie (Academía Mexicana de la Lengua) v roce 1875, nebo Akademie v Argentině (Academia Argentina de Letras) v roce 1931. Společně ovšem tvoří ASALE (Asociación de Academias de la Lengua Española), tato vznikla v roce 1951 na Kongresu akademií v Mexiku. Od roku 1870 vznikaly v Latinské Americe různé akademie podřízené Španělské královské akademii. Dnes tvoří tuto asociaci mimo jiné i Argentinská akademie, Filipínská akademie a Severoamerická akademie, které spadají přímo pod Španělskou královskou akademii.

Real Academia Española (Madrid, 1894)

Organizace akademie[editovat | editovat zdroj]

Španělská královská akademie (RAE) se skládá ze španělských i zahraničních akademiků, akademiků z amerických akademií a dalších. Společně se starají o chod nejen Španělské akademie, ale i latinskoamerických akademií. Vládní komise řídí akademii a dohlíží na její činnost. Tato komise se skládá z ředitele akademie, jeho zástupce, sekretáře a jeho zástupce, cenzora, knihovníka a pokladníka.

Real Academia Española (Madrid, 2007)

Akademie se skládá z plén a výborů, zasedají každý týden. Výbory vypracovávají návrhy pro další projednání v plénu a případné schválení. V současné době existují tyto výbory: výkonný výbor, výbor běžného slovníku, historického slovníku, gramatický výbor, lingvistický výbor, výbor sociálních věd, publikační výbor a výbor pro jednotlivá ocenění. Zvláštním výborem je výbor pro zachování domu slavného španělského spisovatele Lope de Vegy.

Významné publikace[editovat | editovat zdroj]

Španělská královská akademie a Asociace akademií španělského jazyka vydaly například:

  • Slovník španělského jazyka Španělské královské akademie (Diccionario de la lengua española de la Real Academia Española) (DRAE) 1. edice vydána v roce 1780, aktuální 22. edice vydána v roce 2001, další 23. edice bude vydána v říjnu 2014.
  • Slovník amerikanismů (Diccionario de americanismos) [vydaný v roce 2010, 2400 stran]
  • Pravopis španělského jazyka (Ortografía de la lengua española) 1. vydání v roce 1741, poslední v roce 2010.
  • Nová gramatika španělského jazyka (Nueva gramática de la lengua española) 1. edice z roku 1771, poslední z roku 2009.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Fries, Dagmar (1989). «Limpia, fija y da esplendor». La Real Academia Española ante el uso de la lengua (1713-1973) (en español) (1.ª edición). Madrid: SGEL.
  • Senz, Silvia; Minguell, Jordi; Alberte, Montserrat (2011). «Las academias de la lengua española, organismos de planificación lingüística». En Senz, Silvia; Alberte, Montserrat. El dardo en la Academia I (1.ª edición). Barcelona: Melusina. pp. 371–550. ISBN 978-84-96614-98-7.
  • RAE; Asale (2004). La nueva política lingüística panhispánica (en español). Madrid: RAE. p. 26. Consultado el 23 de mayo de 2013.
  • VV. AA. (2011). Senz, Silvia; Alberte, Montserrat, eds. El dardo en la Academia. Esencia y vigencia de las academias de la lengua española (en español) (1.ª edición). Barcelona: Melusina. pp. vol. I: 736; vol. II: 640

Související články[editovat | editovat zdroj]