Ramón Menéndez Pidal

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ramón Menéndez Pidal
Ramón Menéndez Pidal 01.jpg
Narození 13. března 1869
A Coruña
Úmrtí 14. listopadu 1968 (ve věku 99 let)
Madrid
Místo pohřbení Cementerio de San Justo
Povolání jazykovědec, historik, dialektolog, profesor a literární kritik
Národnost Španělé
Stát ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
Alma mater Universidad Complutense de Madrid or Universidad de Madrid
Témata Píseň o Cidovi, španělština
Literární hnutí Generace 98
Ocenění předseda Španělské královské akademie (RAE)
Manžel(ka) María Goyri
Děti Jimena Menéndez-Pidal (1901–1990)
Příbuzní vnuk Diego Catalán Menéndez Pidal (1928–2008), strýc Alejandro Pidal y Mon, zeť Miguel Catalán Sañudo
Vlivy Marcelino Menéndez Pelayo
Web oficiální stránka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ramón Menéndez Pidal (13. březen 1869, A Coruña14. listopad 1968, Madrid) byl španělský vysokoškolský pedagog, filolog, zaměřením hispanista, historik a literární kritik. Od roku 1902 byl členem Španělské královské akademie (RAE), jíž dokonce v roce 1925 poprvé předsedal.[1] Platí za nestora a zároveň otce španělské filologie, který zasvětil významnou část svého života výzkumu středověkého eposu o El Cidovi.[2][3] Bývá také řazen ke španělskému literárnímu uskupení, zvaného Generación 98.[4]

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako nejmladší ze šestí dětí v rodině soudce.[5] V roce 1893 ukončila svoje studia na univerzitě v Madridu, kde byl žákem španělského romanisty a literárního vědce Marcelina Menéndeze Pelayi.[6] Roku 1900 se oženil se španělskou filoložkou, spisovatelkou a vysokoškolskou pedagožkou, Maríou Amalií Goyri y Goyri, která mu o rok později porodila dceru Jimenu.[7][8] V roce 1902 byl poprvé zvolen členem Španělské královské akademie (RAE), jíž dokonce v následujících dekádách opakovaně předsedal.[9] V období Španělské občanské války (19361939) pobýval ve francouzském Bordeaux, na Kubě, ve Spojených státech amerických a nakonec také v Paříži.[10]

Roku 1910 založil v Madridu se skupinou intelektuálů Centro de Estudios Históricos (Centrum historických studií)[11] a o čtyři roky později i časopis Revista de Filología Española (RFE; Časopis pro španělskou filologii).[12][13] Již v letech 19081912, kdy se zabýval psaním svojí doktorské práce, se vědecky věnoval španělskému hrdinskému eposu o El Cidovi (El Cantar de Mio Cid, česky Píseň o Cidovi). Věhlas mu přinesla historická studie La España del Cid (1929), která jej proslavila až za hranicemi Španělska.

Ramón Menéndez Pidal zemřel v roce 1968 ve věku 99 let, pochován byl na hřbitově Cementerio de San Justo v Madridu.[14] Jeho vnukem byl španělský romanista a hispanista Diego Catalán Menéndez Pidal (19282008).[15]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ramón Menéndez Pidal na německé Wikipedii.

  1. Biografia de Ramón Menéndez Pidal. www.biografiasyvidas.com [online]. [cit. 2017-07-04]. Dostupné online. (španělsky) 
  2. GIBSON, Ian. THE AUTHENTIC CID. The New York Times. 1990-04-08. Dostupné online [cit. 2017-07-05]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  3. PAÍS, Ediciones El. La RAE acoge a la primera filóloga de su historia. EL PAÍS. 2011-02-14. Dostupné online [cit. 2017-07-05]. (španělsky) 
  4. PAÍS, Ediciones El. La RAE acoge a la primera filóloga de su historia. EL PAÍS. 2011-02-14. Dostupné online [cit. 2017-07-05]. (španělsky) 
  5. GARCÍA MOUTON, Pilar. Especial Menendez Pidal. Biblioteca Tomás Navarro Tomás. biblioteca.cchs.csic.es [online]. [cit. 2017-07-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-07-13. 
  6. BUSCABIOGRAFIAS. Biografía de Ramón Menéndez Pidal - quién es, obras. www.buscabiografias.com [online]. [cit. 2017-07-05]. Dostupné online. (španělsky) 
  7. MCNBIOGRAFIAS.COM. Menéndez Pidal, Ramón (1869-1968) » MCNBiografias.com. www.mcnbiografias.com [online]. [cit. 2017-07-05]. Dostupné online. (španělsky) 
  8. Jimena Menéndez-Pidal | Huellas De Mujeres Geniales. www.huellasdemujeresgeniales.com [online]. [cit. 2017-07-05]. Dostupné online. (španělsky) 
  9. Ramón Menéndez Pidal. http://www.rae.es. Dostupné online [cit. 2017-07-04]. (španělsky) 
  10. RIBELLES, Josefina Careaga. El Cid. [s.l.]: Ediciones AKAL 194 s. Dostupné online. ISBN 9788446032601. (španělsky) Google-Books-ID: Gwx3arbZ5AgC. 
  11. HLITO, Sonia Henríquez Ureña de. Pedro Henríquez Ureña: apuntes para una biografía. [s.l.]: Siglo XXI 172 s. Dostupné online. ISBN 968231898X. (španělsky) 
  12. LÓPEZ, Justo Fernández. Ramón Menéndez Pidal. hispanoteca.eu [online]. [cit. 2017-07-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 
  13. UNAMUNO, P. 100 años de ciencia de la palabra en España. ELMUNDO. 2015-08-01. Dostupné online [cit. 2017-07-05]. (španělsky) 
  14. Cementerios de Madrid, guardianes de la memoria y el genio. abc. 2015-03-19. Dostupné online [cit. 2017-07-05]. (španělsky) 
  15. PAÍS, Ediciones El. Diego Catalán, filólogo y hombre de bien. EL PAÍS. 2008-04-13. Dostupné online [cit. 2017-07-05]. (španělsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]