Ramón Menéndez Pidal
| Ramón Menéndez Pidal | |
|---|---|
 | |
| Narození | 13. března 1869 A Coruña |
| Úmrtí | 14. listopadu 1968 (ve věku 99 let) Madrid |
| Místo pohřbení | Hřbitov svatého Justa |
| Povolání | jazykovědec, filolog, dialektolog a profesor |
| Stát |  Španělsko |
| Alma mater | Ústřední univerzita v Madridu |
| Témata | Píseň o Cidovi, španělština |
| Literární hnutí | Generace 98 |
| Ocenění | předseda Španělské královské akademie (RAE) |
| Manžel(ka) | María Goyri |
| Děti | Jimena Menéndez-Pidal (1901–1990) |
| Příbuzní | vnuk Diego Catalán Menéndez Pidal (1928–2008), strýc Alejandro Pidal y Mon, zeť Miguel Catalán Sañudo |
| Vlivy | Marcelino Menéndez Pelayo |
 oficiální stránka | |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ramón Menéndez Pidal (13. březen 1869, A Coruña – 14. listopad 1968, Madrid) byl španělský vysokoškolský pedagog, filolog, zaměřením hispanista, historik a literární kritik. Od roku 1902 byl členem Španělské královské akademie (RAE), jíž dokonce v roce 1925 poprvé předsedal.[1] Platí za nestora a zároveň otce španělské filologie, který zasvětil významnou část svého života výzkumu středověkého eposu o El Cidovi.[2][3] Bývá také řazen ke španělskému literárnímu uskupení, zvaného Generación 98.[3]
Život a dílo[editovat | editovat zdroj]
Narodil se jako nejmladší ze šestí dětí v rodině soudce.[4] V roce 1893 ukončila svoje studia na univerzitě v Madridu, kde byl žákem španělského romanisty a literárního vědce Marcelina Menéndeze Pelayi.[5] Roku 1900 se oženil se španělskou filoložkou, spisovatelkou a vysokoškolskou pedagožkou, Maríou Amalií Goyri y Goyri, která mu o rok později porodila dceru Jimenu.[6][7] V roce 1902 byl poprvé zvolen členem Španělské královské akademie (RAE), jíž dokonce v následujících dekádách opakovaně předsedal.[8] V období Španělské občanské války (1936–1939) pobýval ve francouzském Bordeaux, na Kubě, ve Spojených státech amerických a nakonec také v Paříži.[9]
Roku 1910 založil v Madridu se skupinou intelektuálů Centro de Estudios Históricos (Centrum historických studií)[10] a o čtyři roky později i časopis Revista de Filología Española (RFE; Časopis pro španělskou filologii).[11][12] Již v letech 1908–1912, kdy se zabýval psaním svojí doktorské práce, se vědecky věnoval španělskému hrdinskému eposu o El Cidovi (El Cantar de Mio Cid, česky Píseň o Cidovi). Věhlas mu přinesla historická studie La España del Cid (1929), která jej proslavila až za hranicemi Španělska.
Ramón Menéndez Pidal zemřel v roce 1968 ve věku 99 let, pochován byl na hřbitově Cementerio de San Justo v Madridu.[13] Jeho vnukem byl španělský romanista a hispanista Diego Catalán Menéndez Pidal (1928–2008).[14]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Ramón Menéndez Pidal -
Ramón Menéndez Pidal (uprostřed) -
Ramón Menéndez Pidal -
Ramón Menéndez Pidal -
María Amalia Goyri y Goyri, zkráceně María Goyri, choť Ramóna Menéndeze Pidala
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ramón Menéndez Pidal na německé Wikipedii.
- ↑ Biografia de Ramón Menéndez Pidal. www.biografiasyvidas.com [online]. [cit. 2017-07-04]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ GIBSON, Ian. THE AUTHENTIC CID. The New York Times. 1990-04-08. Dostupné online [cit. 2017-07-05]. ISSN 0362-4331. (anglicky)
- ↑ a b PAÍS, Ediciones El. La RAE acoge a la primera filóloga de su historia. EL PAÍS. 2011-02-14. Dostupné online [cit. 2017-07-05]. (španělsky)
- ↑ GARCÍA MOUTON, Pilar. Especial Menendez Pidal. Biblioteca Tomás Navarro Tomás. biblioteca.cchs.csic.es [online]. [cit. 2017-07-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-07-13.
- ↑ BUSCABIOGRAFIAS. Biografía de Ramón Menéndez Pidal - quién es, obras. www.buscabiografias.com [online]. [cit. 2017-07-05]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ MCNBIOGRAFIAS.COM. Menéndez Pidal, Ramón (1869-1968) » MCNBiografias.com. www.mcnbiografias.com [online]. [cit. 2017-07-05]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ Jimena Menéndez-Pidal | Huellas De Mujeres Geniales. www.huellasdemujeresgeniales.com [online]. [cit. 2017-07-05]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ Ramón Menéndez Pidal. http://www.rae.es. Dostupné online [cit. 2017-07-04]. (španělsky)
- ↑ RIBELLES, Josefina Careaga. El Cid. [s.l.]: Ediciones AKAL 194 s. Dostupné online. ISBN 9788446032601. (španělsky) Google-Books-ID: Gwx3arbZ5AgC.
- ↑ HLITO, Sonia Henríquez Ureña de. Pedro Henríquez Ureña: apuntes para una biografía. [s.l.]: Siglo XXI 172 s. Dostupné online. ISBN 968231898X. (španělsky)
- ↑ LÓPEZ, Justo Fernández. Ramón Menéndez Pidal. hispanoteca.eu [online]. [cit. 2017-07-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.
- ↑ UNAMUNO, P. 100 años de ciencia de la palabra en España. ELMUNDO. 2015-08-01. Dostupné online [cit. 2017-07-05]. (španělsky)
- ↑ Cementerios de Madrid, guardianes de la memoria y el genio. abc. 2015-03-19. Dostupné online [cit. 2017-07-05]. (španělsky)
- ↑ PAÍS, Ediciones El. Diego Catalán, filólogo y hombre de bien. EL PAÍS. 2008-04-13. Dostupné online [cit. 2017-07-05]. (španělsky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ramón Menéndez Pidal na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ramón Menéndez Pidal
- Heslo na kubánské encyklopedii EcuRed
