Metro v Madridu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Metro v Madridu
MetroMadridLogo.svg
Délka sítě 294 km
Počet linek 12 + 1 + 3
Počet stanic 301
Datum otevření 1919
Parametry
Typ metra klasické (převážně hloubené) metro
lehké metro
Rozchod koleje 1445 mm (klasické metro)
1435 mm (lehké metro)
Přívod proudu trolejové vedení (většinou pevné, jinak klasické)
Napětí 600 V ss (linky 1, 4, 5, 6, 9
750 V ss (linky ML-1, ML-2 a ML-3)
1500 V ss (linky 2, 3, 7, 8, 10, 11, 12, R)
Vozy a zázemí
Nasazené typy vozů řada 2000A a 2000B
řada 5000
řada 6000
řada 8000
řada 8400
řada 7000 a 9000
Počet vozů 2310
Depa Cuatro Caminos
Canillejas
Cuatro Vientos a další[1]
Schéma madridského metra

Metro v Madridu (španělsky Metro de Madrid) je systém podzemní dráhy pod hlavním městem Španělska, Madridem. Vzhledem k celkové délce 294 km se jedná o třetí největší systém svého druhu v Evropě (po Londýně a Moskvě), na světě je sedmý nejrozsáhlejší.[2] Co do počtu stanic (301) je systém v Evropě dokonce druhý (o jednu stanici po Paříži, celosvětově náleží Madridu 5. příčka. Zhruba 92 % celé sítě je podzemní.

Současný systém má 13 linek klasického metra (z toho jedna linka je pouhou větví o dvou stanicích) a 3 linky lehkého metra.

Síť metra je provozována na nestandardním rozchodu koleje 1445 mm (iberský rozchod má 1668 mm), funguje zde také levostranný provoz. Lehké metro je již však provozováno na standardním rozchodu 1435 mm a s pravostranným provozem.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První počátky v meziválečné éře[editovat | editovat zdroj]

Madridské metro patří k jedněm z nejstarších; první návrh podzemní dráhy pro metropoli Španělska představili inženýři Carlos Mendoza, Antonio Gonzáles Echarta a Miguel Otamendi v roce 1913[3]. Počítal nejprve s jedinou linkou, později pak s linkami celkem čtyřmi o celkové délce tratí 154 km. Vedení současných prvních (a nejstarších) tratí metra kopíruje tento v té době ambiciózní projekt, byť současné metro má již více než dvojnásobnou délku sítě.

Výstavba první linky madridského metra začala 19. září 1916[4] Výstavba trvala tři roky a byla financována jak díky veřejné sbírce, tak částečně i z peněz půjčených bankou a darovaných králem[3]. Při pracích se objevily mnohé obtíže, například s dodávkami materiálu či dodávkami technických součástí do vlaků.

Slavnostní ceremonie 17. října v půl čtvrté odpoledne 1919 se účastnil i tehdejší král Alfons XIII. Přesto první cestující jej mohli využívat (a ještě omezeně) až o další téměř dva týdny později (od 31. října). Za první den provozu se svezlo přes 50 tisíc cestujících, za první rok pak 14 milionů. Jízdné bylo zavedeno pouze na jednu jízdu; využívat se mohly zatím pouze konečné stanice.[3]

Jednalo se tehdy o osm stanic první (světle modré) linky; tento úsek se nacházel na severu města a byl dlouhý 3,48 km. Zajistil spojení dvou hustě obydlených částí metropole, kde byla tramvajová doprava neefektivní, pomalá a přetížená. Rozchod kolejí nebyl zvolen standardní ani iberský, ale neobvyklý – 1445 mm.

Mezi lety 1920 a 1926 se pak začalo s výstavbou druhé linky, která se křížila ve stanici Sol (pod náměstím Puerta del Sol) s linkou první. Zároveň se na jižním konci prodlužovala i samotná první linka, a to o dalších 6 stanic. Též byla 25. prosince 1925 zprovozněna i linka Ramal – R (česky větev – byla to odbočka linky 2).

Za občanské války sloužily některé stanice i jako kryty před bombardováním. Žádné nové linky se v podstatě nestavěly, výjimkou může být pouze první úsek třetí linky zprovozněný roku 1934.

Poválečný rozvoj[editovat | editovat zdroj]

Velký rozvoj nastal v 70., 80. a 90. letech 20. století, úměrně s ekonomickým růstem španělské metropole a jejím rozšiřováním do okolí (převážně díky rozvoji tzv. satelitních měst). U starších stanic byly prodlouženy nástupiště, aby bylo možné zajistit provoz nových, kapacitnějších vlaků. Ostře toto období kontrastuje s padesátými léty, kdy problémy s organizací práce a rostoucími náklady jakékoliv rozšiřování zhatily.

Urychlit budování nových úseků (ale též i řešit problematickou situaci způsobenou zastaráváním prvních úseků, zvyšováním cen a špatným hospodařením) pomohlo také i znárodnění společnosti metro provozující na konci let sedmdesátých.[3]

Rozvoj na přelomu tisíciletí[editovat | editovat zdroj]

Na konci 20. století a počátku 21. století se jednalo o jednu z nejrychleji se rozrůstajících se sítí, srovnatelnou například se soulskou; díky linkám 12 a 9 dokáže madridské metro obsloužit i oblasti předměstské.

V roce 2007 byly otevřeny tři nové linky lehkého metra (španělsky Metro Ligero) – jedná se ale spíše o tramvajové tratě. Linka ML1 je vedena ze stanice Pinar de Chamartín severním směrem do Las Tablas, linky ML2 a ML3 začínají na stanici Colonia Jardín. Zatímco ML-2 vede severozápadně přes Pozuelo de Alarcón a stáčí se zpět ke stanici Aravaca, linka ML-3 vede na západ do stanice Puerta de Boadilla.

V souvislosti se španělskou dluhovou krizí vyvolalo jak ve Španělsku, tak i v zahraniční značný mediální zájem přejmenování linky 2 v roce 2013 podle sponzora – společnosti Vodafone. Madridský dopravní podnik, který metro provozuje, si od této netradiční reklamy sliboval značné snížení nákladů.[5] Přejmenována byla kromě linky 2 i jedna z nejvýznamnějších stanic Sol na Vodafone Sol. I kvůli kontroverzím se stanice i linka vrátily k původním jménům v červnu 2016.[6] Podle dopravního podniku přineslo přejmenování 3 miliony eur, tzn. milion eur ročně.[7]

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Metro je v současnosti provozováno od 6.00 hodin do 1.30 (poslední soupravy končí jízdu okolo druhé hodiny ranní).[8]

Linkové vedení[editovat | editovat zdroj]

Klasické metro[editovat | editovat zdroj]

Číslo linky Konečné stanice Otevřeno od Délka Počet stanic
Madrid-MetroLinea1.svg Pinar de ChamartínValdecarros 1919 24 km 33
Madrid-MetroLinea2.svg Cuatro CaminosLas Rosas 1924 14 km 20
Madrid-MetroLinea3.svg MoncloaVillaverde Alto 1936 15 km 18
Madrid-MetroLinea4.svg ArgüellesPinar de Chamartín 1944 16 km 23
Madrid-MetroLinea5.svg Casa de CampoAlameda de Osuna 1968 23,2 km 32
Madrid-MetroLinea6.svg okružní linka 1979 23,5 km 28
Madrid-MetroLinea7.svg PitisHospital del Henares 1974 31 km 30
Madrid-MetroLinea8.svg Nuevos MinisteriosAeropuerto T4 1998 16 km 8
Madrid-MetroLinea9.svg Paco de LucíaArganda del Rey 1980 39 km 28
Madrid-MetroLinea10.svg Hospital Infanta SofíaPuerta del Sur 1961 40 km 31
Madrid-MetroLinea11.svg Plaza ElípticaLa Fortuna 1998 6,5 km 7
Madrid-MetroLinea12.svg okružní linka – MetroSur (Puerta del Sur) 2003 41 km 28
Madrid-MetroRamal.svg Ramal (Větev) – ÓperaPríncipe Pío 1925 1,1 km 2

Lehké metro (Metro Ligero)[editovat | editovat zdroj]

Číslo linky Konečné stanice Otevřeno od Délka Počet stanic
Madrid MetroLigero1.svg Pinar de ChamartínLas Tablas 2007 5,4 km 9
Madrid MetroLigero2.svg Colonia JardínAravaca 2007 8,7 km 13
Madrid MetroLigero3.svg Colonia JardínPuerta de Boadilla 2007 13,7 km 16

Za čtvrtou linku lehkého metra bývá občas považována tramvajová linka ve městě Parla.

Tarif[editovat | editovat zdroj]

Mapa tarifních pásem

Metro je provozováno ve čtyřech tarifních pásmech: A (město), B1, B2 a B3 (příměstské).

Základní jízdné[editovat | editovat zdroj]

Užívání metra je zpoplatněno, funguje zde turniketový systém. Jízdenky jsou magnetické a při průchodu turniketem jsou navíc označeny tiskem. Ačkoliv turnikety při výstupy jízdenky nepožadují, je nutné uschovaz jízdní doklad po celou dobu jízdy. Děti do 4 let nemusejí jízdné platit.[9] Cena jízdného je následující:[9][10]

Druh jízdného (česky) Druh jízdného (španělsky) Použití Platnost Cena ()[pozn. 1]
Jednoduché kombinované Sencillo Combinado 1 jízda Celá síť 3
Jednoduché Metro Madrid Sencillo MetroMadrid 1 jízda Stanice v tarifním pásmu A 1,50–2
Jednoduché TFM Sencillo TFM 1 jízda Madrid-MetroLinea9.svg Puerta de ArgandaArganda del Rey 2
Jednoduché Metro Jih Sencillo MetroSur 1 jízda Madrid-MetroLinea12.svg MetroSur
Madrid-MetroLinea10.svg Joaquín VilumbralesPuerta del Sur
1,5
Jednoduché Metro Sever Sencillo MetroNorte 1 jízda Madrid-MetroLinea10.svg La GranjaHospital Infanta Sofía 1,5
Jednoduché Metro Východ Sencillo MetroEste 1 jízda Madrid-MetroLinea7.svg Barrio del PuertoHospital del Henares 1,5
Jednoduché ML2 Sencillo ML2 1 jízda Madrid MetroLigero2.svg Colonia JardínAravaca 2
Jednoduché ML3 Sencillo ML3 1 jízda Madrid MetroLigero3.svg Colonia JardínPuerta de Boadilla 2
10 jízd – kombinované 10 viajes combinado 10 jízd Stanice celého metra a lehkého metra 18,30
Metrobus Metrobús 10 jízd Stanice metra v tarifním pásmu A
Síť Síť městských autobusů (EMT)
12,20
10 jízd TFM 10 Viajes TFM 10 jízd Madrid-MetroLinea9.svg Puerta de ArgandaArganda del Rey 12,20
10 jízd Metro Jih 10 Viajes MetroSur 10 jízd Madrid-MetroLinea12.svg MetroSur
Madrid-MetroLinea10.svg Joaquín VilumbralesPuerta del Sur
11,20
10 jízd Metro Sever 10 Viajes MetroNorte 10 jízd Madrid-MetroLinea10.svg La GranjaHospital Infanta Sofía 11,20
10 jízd Metro Východ 10 Viajes MetroEste 10 jízd Madrid-MetroLinea7.svg Barrio del PuertoHospital del Henares 11
10 jízd Lehké metro Západ 10 Viajes ML Oeste 10 jízd Madrid MetroLigero2.svg Aravaca
Madrid MetroLigero3.svg Colonia JardínPuerta de Boadilla
Jízdenka neumožňuje přestup mezi linkami.
12
Jednoduché Metro A a letištní příplatek Sencillo Metro Zona A y ML1 Suplemento Aeropuerto 1 jízda v tarifním pásmu A (speciální sazba na letiště) Madrid-MetroLinea8.svg nástup na stanicích Aeropuerto T1-T2-T3 a Aeropuerto T4 4,5–5[pozn. 2]
Kombinované Metro a letištní příplatek Combinado Suplemento Aeropuerto 1 jízda v celé síti metra (speciální sazba na letiště) Madrid-MetroLinea8.svg nástup na stanicích Aeropuerto T1-T2-T3 a Aeropuerto T4 6
Letištní příplatek (pouze) Suplemento Aeropuerto Samostatný letištní příplatek Madrid-MetroLinea8.svg nástup na stanicích Aeropuerto T1-T2-T3 a Aeropuerto T4 3

Předplacené jízdné[editovat | editovat zdroj]

Organizátor dopravy v Madridském autonomním společenství nabízí zlevněné předplacené jízdné. Pro jeho využití je potřeba požádat o bezkontaktní průkazku Tarjeta Transporte Público.[11][12] Její platnost bývá 4 roky (roční jízdné) nebo 7 let (měsíční jízdné) a vzhledem k uvedení jména a fotografie je nepřenosná.[12] Kartu je možné dobít v automatech umístěných ve všech stanicích metra a příměstské železnice Cercanías a na dalších místech.[13] Cena předplaceného jízdného je následující:[14][15]

Jízdné / Pásmo A B1 B2 B1-B2
B2-B3
B3-C1
C1-C2[pozn. 3]
B3 C1 C2 E1[pozn. 4] E2[pozn. 4]
Běžné (Normal) 54,60 € 63,70 € 72,00 € 47,90 €[pozn. 3] 82,00 € 89,50 € 99,30 € 110,60 € 131,80 €
Mládež (Joven)[pozn. 5] 20,00 €
Třetí věk (Tercera Edad)[pozn. 6] 12,30 €[pozn. 6]
Zvýhodnění PAE (Beneficiarios PAE)[pozn. 7][pozn. 6] 10,00 €[pozn. 6]
Běžné roční (Anual Normal) 546,00 € 637,00 € 720,00 € 820,00 € 895,00 € 993,00 € 1 106,00 € 1 318,00 €
Mládež roční (Anual Joven) 200,00 €
Třetí věk roční (Anual Tercera Edad)[pozn. 6] 123,00 €[pozn. 6]

Budoucnost[editovat | editovat zdroj]

Existují plány na rozšíření sítě metra (např. dvě nové linky lehkého metra, rozšíření linek 2, 3, 7, 8 a 11, nová linka 14 a další nové linky lehkého metra), nicméně velká část projektů byla odložena z důvodu nedostatku finančních prostředků.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Platné od 1. května 2012.
  2. Cena jednoduché jízdenky zvýšená o 3 €.
  3. a b Čtyři zvýhodnění platí pouze pro užití mezi dvojicemi následujících tarifních pásem – B1–B2, B2–B3, B3–C1 a C1–C2.
  4. a b Pásma E1 a E2 se nacházejí v okolí Toleda a Guadalajary.
  5. Od 7 do 26 let.
  6. a b c d e f Zvýhodnění ve všech pásmech, kromě E1 a E2.
  7. PAE – španělsky Programa de Activacion para el Empleo – doslova „Aktivační pracovní kurz“

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Seznam dep
  2. Madrid Metro extended to Paco de Lucía. Railway Gazette International [online]. 2015-03-27 [cit. 2015-03-27]. Dostupné online.  
  3. a b c d Článek o historii madridského metra na stránkách k-report.net
  4. 97 curiosidades que debes conocer en el 97 aniversario del Metro de Madrid. ABC.es [online]. 2016-10-16, rev. 2016-10-24 [cit. 2016-11-16]. Dostupné online. ISSN 1136-0232.  (španělština) 
  5. BLASCO, Pedro. La línea 2 del Metro se llamará Vodafone. elmundo.es [online]. 2013-04-22 [cit. 2013-04-28]. Dostupné online. ISSN 1576-6969.  (španělština) 
  6. RODRÍGUEZ DA SILVA, Natasha Isis. Vodafone dejará de patrocinar la estación de Metro de Sol y la línea 2. elpais.es [online]. 2016-02-17 [cit. 2016-11-20]. Dostupné online. ISSN 0213-4608.  (španělština) 
  7. Sol y la línea 2 de Metro ya no son Vodafone. Política local [online]. 2016-06-01 [cit. 2016-11-20]. Dostupné online.  (španělština) 
  8. https://www.metromadrid.es/es/viaja_en_metro/red_de_metro/lineas_y_horarios
  9. a b Přehled jízdného
  10. Přehled jízdného – CRTM
  11. Stránky věnované průkazce Tarjeta Transporte Público (možnost objednání)
  12. a b Popis průkazky Tarjeta Transporte Público – CRTM
  13. Používání karty – CRTM
  14. Měsíční tarify – CRTM
  15. Roční tarify – CRTM

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MELIS MAYNAR, Manuel; GONZÁLEZ FERNÁNDEZ, Francisco Javier. Ferrocariles metropolitanos: Tranvías, metros ligeros y metros convencionales. 2., rozšířené a upravené vyd. Madrid : Colegio de Ingenieros de Canales, Caminos y Puertos, 2004. 504 s. ISBN 978-84-380-0287-0. (španělština)  
  • MELIS MAYNAR, Manuel; ARNAIZ RONDA, Manuel; TRABADA GUIJARRO, Jesús; DÍAZ RETANA, José Maria; OLIVÉ BARRAU, Rosa; GONZÁLEZ JIMÉNEZ, Antonio; ALONSO RODRÍGUEZ, Juan Pablo, et. al. Las infraestructuras de Metro y de transportes en la Comunidad de Madrid: Período 1993–2005. Příprava vydání Comunidad de Madrid, Conserjería de obras públicas urbanismo y transportes. 1.. vyd. Madrid : Comunidad de Madrid, Conserjería de obras públicas urbanismo y transportes, 2003. 335 s. ISBN 978-84-451-25052. (španělština)  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]