Grand Prix San Rema 1950

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Itálie Grand Prix San Rema 1950
Nemistrovský závod v sezóně 1950
Detaily závodu
Datum16. duben 1950
Oficiální názevV. Gran Premio di San Remo
Délka trati3,376 km
Délka závodu90 kol, 303,84 km
Pole position
PilotItálie Alberto Ascari
Čas1:52,2
Nejrychlejší kolo
PilotItálie Luigi Villoresi
Čas2'02"2
Stupně vítězů
PrvníArgentina Juan Manuel Fangio
DruhýItálie Luigi Villoresi
TřetíArgentina Alfredo Pian

Třetím závodem Formule 1 byla kvalitně obsazená Grand Prix San Rema 1950 (V. Gran Premio di San Remo), která se jela 16. dubna 1950 na okruho Ospedaletti Ospedaletti Circuit na 90 kol po 3,376 km, celkem 303,84 km.

Když se Alfa Romeo objevila na startu Velké ceny San Rema, bylo to pro ni jen předsezónní soustředění u moře, Ferrari připravovalo kolosální odpověď. Na italskou rivieru přivezlo hned pět 125 a navíc dvě upravené formule 2 Ferrari 166 s motory 125 pro jezdce Vallona a Bracca. Konstrukčně to byly přece jenom F2 i když s přeplňovaným motorem. Odezva Maserati byla poněkud podceňována, i když se na start přihlásilo 11 vozů. Jediným vetřelcem v této Italské občanské válce, byl zajímavý SVA Rudolfa Fischera, který poháněl přeplňovaný Fiat 1100.

Do posledního okamžiku nebylo úplně jasné zda Alfa Romeo ke startu nastoupí. Její první řidič, Farina, je zraněný. Nakonec rozhodl výsledek v Pau, Fangio tam prokázal svou formu a tak dostal přednost před řadou italských jezdců. Ve Ferrari, tak jako obvykle, vládl chaos a tak jména pilotů byla známa až v den závodu. V tréninku ještě Alfa Romeo neukázala svou plnou sílu, Juan Manuel Fangio si teprve zvykal na ovládání odlišného vozu, a proto se umístila mezi dvěma Ferrari. Vše naznačovalo, že by mohlo jit o napínavou bitvu, bohužel v den pršelo.

Tři Ferrari, Ascari, Villoresi a Sommer, se prodrali do čela hned po startu, na Fangia zbylo jen čtvrté místo. Obzvláště dobře si vedl Sommer, i s nevýhodou jednoho kompresoru oproti dvěma v motorech jeho největších konkurentů Ascariho a Villoresiho.

Fangio předjel Sommera už ve třetím kole a v 10 i Villoresiho. Bylo to způsobeno především spoustou mechanických defektů. Možná se na tom podílelo i počasí, během tréninku byl krásný sluneční den a při závodě vládlo příšerné počasí. Serafiniho Ferrari a Fischer na SVA nedokončili ani úvodní kolo, ani jeden z britských jezdců nedokončil desetinu vzdálenosti závodu.

Zatímco Fangio bojoval s Ascarim o čelní umístění, přešel závod do nejvýznamnější fáze. Nejprve, Ascari ve 13 kole dostal mírnou rotaci a přenechal tak nedobrovolně vedení Fangiovi. V následujícím kole musel Villoresi zastavit v boxech, aby mu odstranili banální závadu na olejové zátce, rázem byla ztráta okolo 2 minut. To ještě Sommer kroužil na třetím místě následován Gonzalezem, Vallonem, Pianem a Rolem. Výborný výkon podával především Argentinec Alfredo Pian.

Fangio postupně zvyšoval náskok před Ascarim na 20 sekund. Posléze se mezera mezi nimi začala zmenšovat, Ascari začal dostávat Fangia pod tlak. Se zvyšujícím tlakem rostla i nervozita, Ascari se znovu dopustil chyby a po hodinách končí ve zdi. Stále více jezdců odstupovalo nebo museli zastavit v boxech se závadou jako Rol s poruchou cívky. Tak v polovině závodu jezdil na čele Fangio a Villoresi následování Pianem a Valonem a toto pořadí zůstalo až do konce. Ze závodu vyplynulo, že Ferrari se potýkali s přehříváním motoru a to i za chladných podmínek. Je jasné že docházelo k nesprávné cirkulaci vody. Maserati mělo ještě větší poruchovost.

Čtvrtý ročník Velké Ceny San Rema, byl tak jako ročník předešlý ve znamení Juana Manuela Fangia. První ročník, který se konal v roce 1937 a zvítězil v něm legendární Ital Achille Varzi, druhý ročník se jel až o jedenáct let později v roce 1948 a triumfoval v něm Alberto Ascari. Zajímavostí je, že kromě letošního vítěze, všichni pilotovali vozy Maserati

Výsledky[editovat | editovat zdroj]

Legenda k tabulce
Barva Výsledek
Zlatá Vítěz
Stříbrná 2. místo
Bronzová 3. místo
Zelená Bodované umístění
Modrá Nebodované umístění
Dokončil neklasifikován (NC)
Fialová Odstoupil (Ret)
Červená Nekvalifikoval se (DNQ)
Nepředkvalifikoval se (DNPQ)
Černá Diskvalifikován (DSQ)
Bílá Nestartoval (DNS)
Závod zrušen (C)
Světle
modrá
Pouze trénoval (PO)
Páteční testovací jezdec (TD)
Bez
barvy
Netrénoval (DNP)
Vyřazen (EX)
Nepřijel (DNA)
Odvolal účast (WD)
Nezúčastnil se (prázdné)
Označení Význam
Tučnost Pole position
Kurzíva Nejrychlejší kolo
Jezdec nedojel do cíle, ale byl klasifikován, protože odjel více než 90 % délky závodu.
Byl udělován poloviční počet bodů, protože bylo odjeto méně než 75 % délky závodu.
Horní index Umístění bodujících jezdců
ve sprintu


Pozice Č Jezdec Vůz Kolo Čas +/- Pole Nej. kolo
1 18 Juan Manuel Fangio Alfa Romeo 158 90 3h10'08"4 1 2
2 24 Luigi Villoresi Ferrari 125 90 à 1'01"0 1 3 2:01.2
3 6 Alfredo Pian Maserati 4CLT/48 88 à 2 kola 4 7
4 2 Roberto Vallone Ferrari 166 86 à 4 kola 4 8
5 20 Franco Rol Maserati 4CLT/48 84 à 6 kol 7 12
6 10 Louis Chiron Maserati 4CLT/48 84 à 6 kol 5 11
Pozice Č Odstoupili Vůz Kolo Čas +/- Pole Nej. kolo
Ret 30 Jose Froilan Gonzalez Maserati 4CLT/48 70 Palivová trubička 5
Ret 32 Toulo de Graffenried Maserati 4CLT/48 51 Únik oleje 18
Ret 28 Raymond Sommer Ferrari 125 39 Palivová pumpa 4
Ret 12 Alberto Ascari Ferrari 125 32 Havárie 1
Ret 34 Giovanni Bracco Ferrari 166 F2 28 Zapalování 9
Ret 40 Piero Carini Maserati 4CLT/48 25 Zapalování 10
Ret 14 Princ Bira Maserati 4CLT/48 11 Brzdy 15
Ret 44 Felice Bonetto Maserati 4CLT/50 8 Suspenzor 6
Ret 26 Leslie Brooke Maserati 4CLT/48 8 Motor 14
Ret 36 Reg Parnell Maserati 4CLT/48 8 Motor 17
Ret 16 Clemente Biondetti Maserati 4CLT/50 8 Převodovka 13
Ret 4 Peter Whitehead Ferrari 125 8 Karburator 16
Ret 38 Dorino Serafini Ferrari 125 1 Tlak oleje 19
Ret 8 Rudi Fischer SVA-Fiat 1 Olejová pumpa 20
Pozice Č Nestartovali Vůz Kolo Čas +/- Pole Nej. kolo
DNS - Harry Schell Talbot-Lago T26C Nestartoval x
DNA 22 Eugene Chaboud Talbot-Lago T26C Nepřijel x
DNA 42 Pierre Levegh Talbot-Lago T26C Nepřijel x

Nejrychlejší kolo[editovat | editovat zdroj]

  • Luigi Villoresi 2'02"2 Ferrari

Postavení na startu[editovat | editovat zdroj]

_______1_______
Itálie
Alberto Ascari
Ferrari
1:52,2

_______2_______
Argentina
Juan Manuel Fangio
Alfa Romeo
1:52,4


_______3_______
Itálie
Luigi Villoresi
Ferrari
1:52,6
_______4_______
Francie
Raymond Sommer
Ferrari
1:55,0

_______5_______
Argentina
José Froilan González
Maserati
1:56,0


_______6_______
Itálie
Felice Bonetto
Maserati
1:57,8
_______7_______
Argentina
Alfredo Piàn
Maserati
1:58,0

_______8_______
Itálie
Roberto Vallone
Ferrari
1:59,8


_______9_______
Itálie
Giovanni Bracco
Ferrari
2:00,4
_______10_______
Itálie
Piero Carini
Maserati
2:00,6

_______11_______
Monako
Louis Chiron
Maserati
2:01,0


_______12_______
Itálie
Franco Rol
Maserati
2:01,0
_______13_______
Itálie
Clemente Biondetti
Maserati
2:05,0

_______14_______
Spojené království
Leslie Brooke
Maserati
2:05,2


_______15_______
Thajsko
Princ Bira
Maserati
2:06,2
_______16_______
Spojené království
Peter Whitehead
Ferrari
2:06,2

_______17_______
Spojené království
Reg Parnell
Maserati
2:08,2


_______18_______
Švýcarsko
Toulo de Graffenried
Maserati
2:09,0
_______19_______
Itálie
Dorino Serafini
Ferrari
2:12,2

_______20_______
Švýcarsko
Rudi Fischer
SVA-Fiat
– -- ---

Startovní listina[editovat | editovat zdroj]

Č. Pilot Týmt Šasi Motor
2 Roberto VALLONE Scuderia Ferrari Ferrari 166 Ferrari V 12
4 Peter WHITEHEAD Privátní Ferrari 125 Ferrari V 12
6 Alfredo PIAN Scuderia Achille Varzi Maserati 4CLT/48 Maserati L 4 s
8 Rudi FISCHER Ecurie Espadon SVA ??? FIAT L 4
10 Louis CHIRON Officine Alfieri Maserati Maserati 4CLT/48 Maserati L 4
12 Alberto ASCARI Scuderia Ferrari Ferrari 125 Ferrari V 12
14 Prince BIRA Enrico Platé Maserati 4CLT/48 Maserati L 4
16 Clemente BIONDETTI Scuderia Milano Maserati 4CLT/48 Speluzzi L4
18 Juan Manuel FANGIO SA Alfa Romeo Alfa Romeo 158 Alfa Romeo L 8 s
20 Franco ROL Officine Alfieri Maserati Maserati 4CLT/48 Maserati L 4
22 Eugène Chaboud Eugene Chaboud Talbot T26C Talbot 6
24 Luigi VILLORESI Scuderia Ferrari Ferrari 125 Ferrari V 12 s
26 Leslie BROOKE Scuderia Ambrosiana Maserati 4CL Maserati L 4
28 Raymond SOMMER Scuderia Ferrari Ferrari 125 Ferrari V 12
30 Jose-Froilan GONZALEZ Scuderia Achille Varzi Maserati 4CLT/48 Maserati L 4
32 Emmanuel De GRAFFENRIED Enrico Platé Maserati 4CLT/48 Maserati L 4
34 Giovanni BRACCO Scuderia Ferrari Ferrari 166 Ferrari V 12
36 Reg PARNELL Scuderia Ambrosiana Maserati 4CLT/48 Maserati L 4
38 Dorino SERAFINI Scuderia Ferrari Ferrari 125 Ferrari V 12
40 Piero CARINI Privátní Maserati 4CLT/48 Maserati L 4
42 Pierre Levegh P "Levegh" Talbot T26C Talbot 6
44 Felice BONETTO Scuderia Milano Maserati 4CLT/48 Speluzzi L4
Harry SCHELL Ecurie Bleue Talbot Lago T26C Talbot L 6
Pole position Vítězství Nej. kolo
Alberto Ascari Juan Manuel Fangio Luigi Villoresi
Ferrari 125 Alfa Romeo 158 Ferrari 125
1'52.2 3:10'08.4 2:01,2
169.013 km/h 149.328 km/h 156.488 km/h

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]