Grand Prix Itálie 1977

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Itálie Grand Prix Itálie 1977
14.. závod v sezóně 1977
Detaily závodu
Datum11. září 1977
Oficiální názevXLVIII Gran Premio d'Italia
MístoAutodromo Nazionale Monza, Monza, Itálie
Délka trati5,800 km
Délka závodu52 kol, 301,600 km
Pole position
PilotSpojené království James HuntMcLaren
Čas1'38.08
Nejrychlejší kolo
PilotUSA Mario AndrettiLotus
Čas1'39.10 (v 31. kole)
Stupně vítězů
PrvníUSA Mario AndrettiLotus
DruhýRakousko Niki LaudaFerrari
TřetíAustrálie Alan JonesShadow

Grand Prix Itálie ( XLVIII Gran Premio d'Italia ) byla 14. závodem sezóny 1977, který se konal 11. září 1977 na okruhu Autodromo Nazionale Monza. V závodě zvítězil Mario Andretti na voze Lotus.

XLVIII Gran Premio d'Italia[editovat | editovat zdroj]

Niki Lauda si vítězstvím v Holandsku vytvořil 21 bodový náskok v čele šampionátu, ale hladinu emoci v Monze rozvířilo Laudovo prohlášení, že na konci sezóny odchází do stáje Brabham.

V soupisce se objevilo i několik nových tváří, tým BrabhamAlfa Romeo připravil třetí vůz pro Itala Giorgio Franciu. Vern Schuppan musel uvolnit místo Leonimu ve druhém voze Surtees a Bruno Giacomelli dostal příležitost u McLarenu . Celkem se o 24 startovních míst v Grand Prix Itálie ucházelo 34 jezdců. Překvapením bylo i to, že sítem kvalifikace neprošel i Emerson Fittipaldi.

James Hunt zvládl nástrahy kvalifikace nejlépe a postavil se na pole position. Z druhé pozice startovalo Ferrari Carlose Reutemanna, ve druhé řadě stali Jody Scheckter (Wolf) a Mario Andretti (Lotus), třetí řada pak Niki Lauda (Ferrari) a Riccardo Patrese (Shadow). V první kvalifikaci Hans Joachim Stuck poškodil svůj vůz Brabham a musel přesednout do náhradního vozu, který byl připraven pro Giorgio Franciu, pro kterého tak závod skončil po třech kolech odjetých v první kvalifikaci.

Vynikající start předvedl Jody Scheckter, který se dostal do vedení, na druhé místo se prokličkoval ze 7. místa startující Clay Regazzoni. Až za vedoucí dvojicí jeli Hunt s Andrettim, ale ještě během prvního okruhu se dokázali dostat přes Regazzoniho Ensign. Regazzoni nedokázal udržet rychlost svého vozu s konkurencí a nadále se propadal startovním polem, ve druhém kole přenechal svou pozici Reutemannovi a Laudovi a ve třetím ho předjel i Jochen Mass a Hans-Joachim Stuck. V desátém kole se manévrem v zatáčce Parabolica, do čela dostal Mario Andretti, který si první pozici pohlídal až do konce závodu. Porucha motoru vyřadila ve 23. kole Wolf Jody Schecktera, kterého následoval Jean-Pierre Jabouille a Patrick Depailler se stejným problémem.

Niki Lauda si druhým místem zajistil titul mistra světa, Jody Scheckter by musel vyhrát všechny tři zbývající závody a i přesto by Laudu nepředstihl.

Výsledky[editovat | editovat zdroj]

  • 11. září 1977
  • Okruh Autodromo Nazionale Monza
  • 52 kol x 5,800 km = 301,600 km
  • 294. Grand Prix
  • 6. vítězství pro Maria Andrettiho
  • 63. vítězství pro Lotus
  • 27. vítězství pro USA
  • 26. vítězství pro vůz se startovním číslem 5
Pozice Jezdec Vůz Čas
1 Mario Andretti Lotus 78 1:27'50.30
2 Niki Lauda Ferrari 312 T2 á 0:16.96
3 Alan Jones Shadow DN8 á 0:23.63
4 Jochen Mass McLaren M 26 á 0:28.48
5 Clay Regazzoni Ensign N 177 á 0:30.11
6 Ronnie Peterson Tyrrell P 34 á 1:19.22
7 Patrick Nève March 761 á 2 kola
8 Jacques Laffite Ligier JS 7 á 2 kola
9 Rupert Keegan Hesketh 308E á 4 kola
Kolo Odstoupili - -
41 Ian Scheckter March 771 Rozvody
39 Carlos Reutemann Ferrari 312 T2 Mimo trať
39 Riccardo Patrese Shadow DN8 Mimo trať
38 Bruno Giacomelli McLaren M 23 Motor
31 Hans-Joachim Stuck Brabham BT45 Motor
26 James Hunt McLaren M 26 Mimo trať
24 Patrick Depailler Tyrrell P 34 Motor
23 Jody Scheckter Wolf WR1 Motor
23 Jean-Pierre Jabouille Renault RS01 Motor
19 Jean-Pierre Jarier Penske PC4 Motor
9 Patrick Tambay Ensign N177 Motor
5 Vittorio Brambilla Surtees TS19 Nehoda
4 Gunnar Nilsson Lotus 78 Zavěšení
4 Brett Lunger McLaren M23B Motor
3 John Watson Brabham BT45 Nehoda

Nejrychlejší kolo[editovat | editovat zdroj]

  • Mario Andretti 1'39.10 Lotus
  • 6. nejrychlejší kolo pro Maria Andrettiho
  • 55. nejrychlejší kolo pro Lotus
  • 32. nejrychlejší kolo pro USA
  • 12. nejrychlejší kolo pro vůz se startovním číslem 5

Vedení v závodě[editovat | editovat zdroj]

Postavení na startu[editovat | editovat zdroj]

  • Spojené království James Hunt McLaren 1'38.08
  • 13. Pole position pro James Hunta
  • 17. Pole position pro McLaren
  • 112. Pole position pro Velká Británie
  • 30. Pole position pro vůz se startovním číslem 1
1. řada 1 2
James Hunt Carlos Reutemann
McLaren Ferrari
1'38.08 1'38.15
2. řada 3 4
Jody Scheckter Mario Andretti
Wolf Lotus
1'38.29 1'38.37
3. řada 5 6
Niki Lauda Riccardo Patrese
Ferrari Shadow
1'38.54 1'38.68
4. řada 7 8
Clay Regazzoni Jacques Laffite
Ensign Ligier
1'38.68 1'38.77
5. řada 9 10
Jochen Mass Vittorio Brambilla
McLaren Surtees
1'38.86 1'38.92
6. řada 11 12
Hans-Joachim Stuck Ronnie Peterson
Brabham Tyrrell
1'39.05 1'39.17
7. řada 13 14
Patrick Depailler John Watson
Tyrrell Brabham
1'39.18 1'39.21
8. řada 15 16
Bruno Giacomelli Alan Jones
McLaren Shadow
1'39.42 1'39.50
9. řada 17 18
Ian Scheckter Jean-Pierre Jarier
March Penske
1'39.62 1'39.63
10. řada 19 20
Gunnar Nilsson Jean-Pierre Jabouille
Lotus Renault
1'39.85 1'40.03
11. řada 21 22
Patrick Tambay Brett Lunger
Ensign McLaren
1'40.19 1'40.26
12. řada 23 24
Rupert Keegan Patrick Nève
Hesketh March
1'40.28 1'40.51

Nekvalifikovali se[editovat | editovat zdroj]

* Jezdec Vůz Čas
25 Alex Ribeiro March 761B 1'40.79
26 Emerson Fittipaldi Copersucar F5 1'40.97
27 Lamberto Leoni Surtees TS19 1'41.03
28 Brian Henton Boro N175 (Ensign N175) 1'41.13
29 Emilio de Villota McLaren M23B 1'41.21
30 Ian Ashley Hesketh 308E 1'41.22
31 Teddy Pilette BRM P207 1'41.92
32 Hans Binder Penske PC4 1'43.10
33 Loris Kessel Apollon FW03 (Williams FW03) 1'46.68
34 Giorgio Francia Brabham BT45 1'49.67

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • V závodě debutovali Bruno Giacomelli, Giorgio Francia, Lamberto Leoni
  • V závodě se poprvé představil vůz Apollon FW03.
  • 50 GP pro vozy Fittipaldi
  • 10 GP pro Ruperta Keegana


Pole position Vítězství Nej. kolo
Spojené království USA USA
James Hunt Mario Andretti Mario Andretti
McLaren M26 Lotus 78 Lotus 78
1'38.08 1:27'50.30 1'39.10
212.887 km/h 206.015 km/h 210.696 km/h

Stav MS[editovat | editovat zdroj]

* Jezdec Body
1 Rakousko Niki Lauda 69
2 Jody Scheckter 42
3 USA Mario Andretti 41
4 Argentina Carlos Reutemann 35
5 Spojené království James Hunt 22
6 Německo Jochen Mass 21
7 Švédsko Gunnar Nilsson 20
8 Francie Jacques Laffite 16
9 Austrálie Alan Jones 16
10 Německo Hans-Joachim Stuck 12
11 Brazílie Emerson Fittipaldi 11
12 Francie Patrick Depailler 10
13 Spojené království John Watson 9
14 Švédsko Ronnie Peterson 7
15 Brazílie Carlos Pace 7
16 Itálie Vittorio Brambilla 5
17 Švýcarsko Clay Regazzoni 3
18 Francie Patrick Tambay 3
19 Francie Jean-Pierre Jarier 1
20 Itálie Renzo Zorzi 1


* Vůz Body
1 Ferrari 86
2 Lotus 56
3 Wolf 42
4 McLaren 38
5 Brabham 27
6 Tyrrell 17
7 Shadow 17
8 Ligier 16
9 Fittipaldi 11
10 Ensign 6
11 Surtees 5
12 Penske 1


* Stát Body
1 RakouskoRakousko Rakousko 69
2 Jihoafrická republika 42
3 USA USA 41
4 ArgentinaArgentina Argentina 35
5 NěmeckoNěmecko Německo 33
6 Spojené království Velká Británie 31
7 FrancieFrancie Francie 30
8 ŠvédskoŠvédsko Švédsko 27
9 BrazílieBrazílie Brazílie 17
10 AustrálieAustrálie Austrálie 16
11 ItálieItálie Itálie 6
12 ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko 6

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]