Přeskočit na obsah

Epistemologie

Upravit odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Gnoseologie)

Epistemologie (z řeckého έπιστήμη epistémé znalost, schopnost + λόγος logos slovo, řeč), občas také gnozeologie (z řec. γνῶσις gnósis poznání) či noetika (z řec. νοήμα noéma myšlenka), je jedna ze základních filozofických disciplín (vedle etiky, logiky a metafyziky), která zkoumá lidské poznání, jeho vznik, proces, předmět či limity.

Epistemologie se věnuje otázkám jako „Co víme?“, „Co to znamená říci, že něco víme?“, „Jak víme, že víme?" a „Na čem stojí naše přesvědčení?“[1] S tématem poznání jsou dále úzce spjaty pojmy pravdy, rozumu, vnímání, vědomí, přesvědčení, svědectví a skutečnosti.

V některých kulturních okruzích, zejména ve Francii, má pojem (historická) epistemologie užší význam filozofie vědy.[2]

Přístupy a vymezení

[editovat | editovat zdroj]

V dějinách epistemologie se zformovaly dva základní přístupy – racionalismus, který má základ v matematice a logice a soustřeďuje se na procesy odvozování a intuici, a empirismus, spjatý s přírodními vědami, který se soustředí na zkušenost a smyslové poznání.[3]

Ke známým problémům patří například Gettierův problém („Je důvodné pravdivé přesvědčení poznáním?“) nebo trilema Barona Prášila. To předkládá, že na jakýkoliv důkaz lze reagovat otázkou "Ale proč?", a důkaz tak lze poskytnout jen kruhem, odkazem na dogma, nebo přijmutím této otázky donekonečna.

V širokém smyslu zkoumání "zkušenosti", "poznání" či "přesvědčení" jsou součástí epistemologie také "mystické" či náboženské vnímání[4][5][6] nebo umění a umělecká reflexe, které jsou v 21. století považovány za součást výzkumných metod.[7][8]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Epistemologické problémy jsou součástí filozofie už od jejích počátků v antickém Řecku, intenzivně se jim věnoval Pythagoras, Parmenidés, Platón i Aristotelés. Za nejdůležitější nezápadní starověký epistemologický koncept bývá označována indická pramána.[9] Středověká filozofie se tématu tolik nevěnovala, ze scholastiků měl k otázkám nejblíže Jan Duns Scotus, z učenců zlatého islámského věku Al-Ghazálí.

Velkým předmětem zájmu se epistemologické otázky staly znovu s formováním moderní filozofie, přičemž se vyhranil klasicky empiristický (Francis Bacon, John Locke, David Hume) a racionalistický směr (René Descartes, Immanuel Kant).[10] Tyto dva základní směry pak formovaly i další vývoj disciplíny. Zatímco pozitivisté (Auguste Comte, Herbert Spencer) se snažili z racionalismu vytlačit metafyzické kantovské aspekty, filozofové jako Ernst Cassirer rozvíjeli tzv. novokantovské přístupy.

20. století

[editovat | editovat zdroj]

Ve 20. století přišel velký zájem o zkoumání limitů lidského poznání. Revolučním se stal především Wittgensteinův důraz na roli jazyka, který vytváří hranice naší zkušenosti, které nemůže překročit ani logika.[11] Podobně na různá "předporozumění" upozorňuje hermeneutika Hanse-Georga Gadamera.

Velmi vlivnou se stala rovněž Husserlova fenomenologie, která se pokusila systematicky vyřadit, "uzávorkovat", všechny předpoklady myšlení a vnímání a dobrat se k "čistému vědomí". Filozofové pragmatismu (Charles Sanders Peirce, William James, John Dewey, Richard Rorty) se pak pokoušeli význam pravdy omezit na její praktickou podobu. Ze strany analytické filozofie se objevovaly opětovné pokusy postavit epistemologickou stavbu na čisté logice. Na Gottloba Fregeho v tomto navazovali například Bertrand Russell či Rudolf Carnap.

Zformoval se ovšem také směr postmodernistický (Jacques Derrida, Michel Foucault, Gilles Deleuze), který o možnosti jakéhokoli objektivního poznávacího řádu pochyboval. Nejdále v tomto projektu zašel Paul Feyerabend, který svůj přístup nazval přímo epistemologickým anarchismem a provokoval logiky například obhajobou astrologie a stanoviskem, že její způsob poznání není v ničem méněcennější než vědecký. Tato linie myšlení, kategorizovaná někdy jako epistemologický skepticismus, navazuje na antický pyrrhonismus, který byl dlouho opomíjený.[12]

Některé filosofické směry na základě postmodernistické kritiky formalizovaly dílčí epistemologie, pomocí kterých upozorňují na opomíjené či zkreslené důkazy či poznání (viz např. feministická epistemologie).[13]

Související vědy

[editovat | editovat zdroj]

Otázkou lidského poznání se též přímo zabývá několik speciálních věd – psychologie, pedagogika, fyziologie, sociologie a další, interdisciplinárně pak kognitivní věda. S jejich rozmachem ve 20. století tak filozofická epistemologie musela čelit řadě výzev, které tyto disciplíny předkládaly v otázkách předpokladů či limitů poznávání. Například psychoanalýza kladla důraz na iracionální (pudovou) stránku lidské psychiky a sociologie na sociálně-konstruktivistickou povahu člověka, biologie prezentovala nové porozumění fyziologii mozku a fyzika skrze kvantovou mechaniku nebo teorii relativity přišla se zcela inovativními přístupy k pojmům jako je vnímání či skutečnost a ukázala jejich závislost na fyzikálních silách a stavech hmoty.

Pokud by bylo poznání pouze otázkou různých účinků působení v rámci empirické příčinné souvislosti, pak by zkoumání poznání náleželo čistě empirickým vědám. Avšak tyto vědy nejsou schopny popsat, co vlastně poznání je. Důvod této nejasnosti je prostý – poznání či vědomost není přístupné zkušenosti. Příčina je zde předpokladem poznání, podobně jako oko je předpokladem zraku, avšak současně není v jeho zorném poli.[14][pozn. 1]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Podobný problém řeší Nietzsche v paragrafu 17 knihy Mimo dobro a zlo. Jinak se mu také říká sui generis.

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ epistemology | Definition, History, Types, Examples, Philosophers, & Facts. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2021-08-19]. Dostupné online. (anglicky)
  2. ↑ CHIMISSO, Cristina. Historical Epistemology: A Broader and More Complex View. Příprava vydání Mark Sinclair, Daniel Whistler. 1. vyd. [s.l.]: Oxford University Press Dostupné online. ISBN 978-0-19-884186-9, ISBN 978-0-19-891458-7. doi:10.1093/oxfordhb/9780198841869.013.14. S. 201–218. (anglicky) DOI: 10.1093/oxfordhb/9780198841869.013.14.
  3. ↑ SOKOL, Jan. Malá filosofie člověka a Slovník filosofických pojmů. [s.l.]: Albatros Media a.s. 370 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7601-218-9. Google-Books-ID: RjC2DwAAQBAJ.
  4. ↑ LEWY, H. Sobria ebrietas. Untersuchungen zur Geschichte der antiken Mystik.. Giessen: [s.n.], 1929.
  5. ↑ ŠPIDLÍK, Tomáš. Vědy - umění - náboženství. 1.. vyd. Olomouc: Refugium Velehrad-Roma, 2009. 146 s. ISBN 9788074120374.
  6. ↑ AKVINSKÝ, Tomáš. Rozdělení a metody vědy. Praha: [s.n.], 2005.
  7. ↑ KNOWLES, J. G.; COLE, A. L. Handbook of the arts in qualitative research: perspectives, methodologies, examplaes and issues. London: Thousand Oaks, 2008.
  8. ↑ Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu. vedavyzkum.cz [online]. [cit. 2023-01-09]. Dostupné online.
  9. ↑ PHUNTSHO, Karma. Shifting Boundaries: Pramana and Ontology in Dharmakiris's Epistemology. Journal of Indian Philosophy. 2005, roč. 33, čís. 4, s. 401–419. Dostupné online [cit. 2021-08-19]. ISSN 0022-1791.
  10. ↑ Epistemologie – Encyklopedie lingvistiky. encyklopedieoltk.upol.cz [online]. [cit. 2021-08-19]. Dostupné online.
  11. ↑ Wittgenstein: Epistemology | Internet Encyclopedia of Philosophy [online]. [cit. 2021-08-19]. Dostupné online. (anglicky)
  12. ↑ Pyrrhonism | philosophy. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2021-08-19]. Dostupné online. (anglicky)
  13. ↑ ANDERSON, Elizabeth. Feminist Epistemology and Philosophy of Science. Příprava vydání Edward N. Zalta. Spring 2020. vyd. [s.l.]: Metaphysics Research Lab, Stanford University Dostupné online.
  14. ↑ CRAIG, Edward. Routledge Encyclopedia of Philosophy: Index. London, New York: Routledge, 1998. Dostupné online. ISBN 0415-07310-3. S. 67. (anglicky) Index je desátý svazek publikace. Strana knihy na Google Books

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Epistemologie&oldid=25538316“