Pyrrhón z Élidy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pyrrhón z Élidy
Pyrrho in Thomas Stanley History of Philosophy.jpg
Narození Desetiletí do 360 př. n. l.
Élis
Úmrtí Desetiletí do 270 př. n. l.
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pyrrhón z Élidy (asi 360 př. n. l. ve Starověké Élidě – asi 260 př. n. l.) byl antický řecký filosof, považovaný za zakladatele pyrrhonismu a do jisté míry i skepticismu vůbec. Do jisté míry proto, že prvky skepticismu se objevovaly v různých filozofických směrech počínaje Homérem zhruba po šest staletí.[1] Významné podoby nabyly zejména u sofistů (Protágorás z Abdér) a atomistů (Démokritos). Teprve Pyrrhón ale vše dokázal přetavit do podoby filosofické školy.

Pyrrhón na rozbouřeném moři
(Miniatura z rukopisu Petrarcy, kolem 1520)

Život[editovat | editovat zdroj]

Původně byl malířem.[1] Jinak o jeho životě není známo téměř nic, snad byl ovlivněn Démokritem a dalšími Abdéřany, např. Anaxarchem se kterým navštívil Indii, odkud načerpal inspiraci pro prvky své filosofie.[1] Podle Diogena Laertia doprovázel krále Alexandra Velikého na jeho výpravách a podle Pausania měl v rodné Élidě pomník. Také z jeho díla se – kromě jedné oslavné básně na Alexandra – nic nezachovalo a nevíme ani, zda nějaké napsal. Jeho vliv byl patrně založen na neotřesitelném klidu a vyrovnanosti ve všech životních situacích, o čemž svědčí četné anekdoty.[2] Tento vnitřní klid udělal velký dojem na jeho žáky a následovníky, jakými byli zejména lékař a filosof Sextus Empiricus, ale možná i Epikúros.

Myšlení[editovat | editovat zdroj]

Pyrrhónovou ústřední myšlenkou je nejistota jakéhokoliv poznání – jak smyslového, tak rozumového. Interpreti se neshodují v tom, zda ji Pyrrhón připisoval neuchopitelnosti a proměnlivosti skutečnosti samé, anebo – jako pozdější pyrrhonisté – omezenosti našich smyslů i rozumu. V obou případech ale moudrému člověku nezbývá, než se ve všem zdržet úsudku (řec. epoché). Jen tak může totiž dosáhnout vnitřního klidu (ataraxie) a štěstí (eudaimonia).[2] Dle Horyny má skeptická nauka v Pyrrhónově podobě "nejčistší, neobsažnější a nejpůvodnější podobu."[1]

Tři základní otázky[editovat | editovat zdroj]

Pro jeho skepsi jsou základním kamenem tři otázky:[1]

1) Jaká je povaha věcí? (věcí myslel vše, co existuje)

Dle Pyrrhóna nic o povaze věcí nevíme, protože jejich povaha je neurčitá a neurčitelná. Vnímáme pouze to, jak se nám věcí jeví, ne jaká je jejich pravá podstata. Každý výrok se dá vyvážit opačným výrokem, který má stejnou váhu. Dochází tedy k isosthenii a nelze tak určit, který z výroků je správný.

2) Jak se máme k věcem chovat? (Jaký je náš postoj k nim?)

Protože je povaha věcí mimo dosah našeho poznání, musíme se k věcem chovat skepticky, nesoudit je a zdržet se úsudku, tj. zaujmout postoj epoché. Je třeba být vůči soudům o podstatě světa lhostejný (jsou to adiafora). Jedině tak dosáhneme blaženosti.

3) Co z tohoto postoje pro nás vyplývá?

Pokud se zdržujeme úsudku, můžeme dosáhnout nepohnutosti, neochvějnosti (ataraxia) a zbavit se utrpení skrze necitlivost (apatheia). Pyrrhón ale samozřejmě ví, že skeptik zkrátka nemůže žít praktický každodenní život bez jakéhokoliv souzení. Proto říká, že člověk má žít podle mravů země, k níž přináleží, při čemž nemá věřit v naprostou platnost takových zvyků a mravů. Skeptik tedy žije jako ostatní lidé, ale nepřisuzuje těmto hodnotám statut pravdy.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e HORYNA, Břetislav. Filosofie skepse. 1. vyd. Olomouc: [s.n.], 2008. ISBN 9788071822684. 
  2. a b Heslo Pyrrho ve Stanford Enc.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Encyklopedie antiky. Praha: Academia 1973. Heslo Pyrrhón, str. 515.
  • Filosofický slovník. Olomouc: FIN 1998. Heslo Pyrrhón, str. 339.
  • Long, A. A., Hellénistická filosofie. Praha 2003
  • Armstrong, A. H., Filosofie pozdní antiky. Praha 2002

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]