Gloggnitz (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Gloggnitz
Základní informace
Slohgotická architektura
Pojmenováno poMichael archanděl
Poloha
AdresaKirchensteig 3, Gloggnitz, RakouskoRakousko Rakousko
Souřadnice
Map
Další informace
Kód památky53843
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zámek Gloggnitz

Zámek Gloggnitz, dřívější benediktinský klášter stojí ve stejnojmenném městě v okrese Neunkirchen v jižní části rakouské spolkové země Dolní Rakousy. Zámek je nejlépe dosažitelný ze „Semmerinské rychlostní silnice S6“ přes vjezd na Gloggnitz.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Roku 1094 byl benediktinský klášter Vornbach povýšen na opatství. Na východě darované oblasti v prostoru Neunkirchen-Pitten-Gloggnitz benediktini založili ve Vornbacheru filiální klášter.

Po stavbě farního kostela Ježíše Krista krále, blízko středu města, ztratil starý klášterní kostel na významu. Historické výstavy v zámku, komorní koncerty v kostele a svatby mladých dvojic, kteří přicházejí před oltář jako jejich rodiče i prarodiče, slíbit své "ano", přinášejí nový život do kostela Panny Marie. Chodí sem ale mnozí, kteří pod barokní nádherou objevují ducha gotiky.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Odsvěcená stavba, dnes označená jako zámek, je třípodlažní barokní stavba, na severní straně má charakter hradní. Dvě stavby věží z pozdní gotiky, zajímavé zvláště křížovými klenbami, polygonální nádvoří (kdysi hřbitov), v jehož středu dnes stojí kostel. U druhé brány uzavírá prostor 1,5 metru vysoká středověká (15., 16. století) ohradní zeď. Raně gotická (14. století) opatská kaple svatého Michaela se dvěma vchody. V její spodní části je bývalá kostnice (ossarium). V krátkém západním křídle je schodiště do bytových prostor, pravděpodobně dříve k pokojům pro hosty a v empoře opatské kaple.

Protáhlá západní část (70 m) s částmi staveb od roku 1588 do 1735 bývala dříve prelaturou, zahrnovala byt opata, probošta, refektář (se štukovým stropem) a někdy parní lázeň pro probošta a konvent. Přístup k prelátovi vede kolem pěkně umělecky kované mříže, v horní části zdobený strop s velkými freskami (kolem 1730), Apotheose zbožného svatého Benedikta (483-543).

Severovýchodní křídlo (dům konventu), rovněž 70 m dlouhé, pochází z doby renesance, obsahovalo v dolní části kuchyně se zásobárnou a příruční sklep (velký sklep se nachází na statku). V horní části, přes tříramenné kamenné schodiště je obytný prostor pro mnichy (cely) a farní úřad. Ve dvoře jsou téměř všude arkády v přízemí a patře slepé arkády. Probošt Franz Langpartner dal mezi lety 1730 a 1741 klášter barokizovat.

Klášterní kostel[editovat | editovat zdroj]

Uprostřed nádvoří stojí barokní klášterní kostel, zasvěcený Panně Marii Sněžné a svatému Michaelovi s gotickým jádrem. V dokladech z roku 1485 je jmenován také Proboštský kostel svatého Gotharda (960–1038) v Gloggnitzu. V nejstarší části je ženská kaple (patrně původní cela) z 11. století) s lomenými obloukovými pásy z roku 1260, dříve byl samostatný a teprve asi 1760 byl spojený s kostelem. Je rovněž gotický. Největší přestavbu přečkal kostel za probošta Perfallera a Wenckha. Roku 1692 byl kostel barokizován, z té doby pochází také udržovaná 36 metrů vysoká věž s cibulí] nahoře. První velký zvon (635 kg), roku 1724 byl osazen druhý zvon (1330 kg). Sakristii a oratoř nechal postavit v roce 1730 probošt Langpartner.

Oltáře[editovat | editovat zdroj]

Oltářní obraz kostela zobrazuje Marii a Ježíše korunování svatým Oswaldem s havranem. Mezi stočenými sloupy se nachází socha svatého Gotharda a Benedikta, Po stranách oltáře jsou sochy svatého Wolfganga a Anděla strážného.

Pravý boční oltář v lodi zobrazuje v oltářním obrazu svatého Benedikta s pánví jedu a s hadem. V malém výřezu je zobrazeno umírání vestoje zakladatele řádu, mimo oltář svatého Bernharda a Benedikta.

Na levém bočním oltáři je zobrazena Madona v ochranném plášti.

Na levé oltářní straně se nachází svatý Leonhard s oslem.

Kaple Pany Marie[editovat | editovat zdroj]

Na jižní straně kostela se nachází ženská kaple od Angelus Rumplera, nazývaná také opatskou kaplí.

Oltář Panny Marie je z období baroka. Nemá žádný oltářní list. Uprostřed byla gotická dřevěná socha Panny Marie s dítětem, která v šedesátých letech padla za oběť kostelním zlodějům.

Kaple svatého Michaela[editovat | editovat zdroj]

Mezi vyšší hradební zdí kláštera a dřívějším refektářem se nachází kaple svatého Michaela, raně gotická stavba, prokazatelně z roku 1322, která se v barokní době jen málo změnila. V suterénu se nachází kostnice.

Vnější freska je svatý Christophorus, i když je velmi poškozena, ještě existuje.

Zámek dnes[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1977 byl zámecký kostel, kaple svatého Michaela a celý zámecký komplex s podporou dřívějšího ministerstva výstavby, ministerstva vědy, spolkového kancléřství, země dolnorakouské a mnoha privátních dárců opravený resp. revitalizován. Také obec se finančně podílela se zaměstnanci městského stavebního dvora, kteří odpracovali tisíce hodin. Roku 1988 byla kaple svatého Michaela opět vysvěcena. V roce 1991 byla otevřena restaurace "Café-Restaurant" a 1992 uskutečnila se na zámku dolnorakouská výstava s tématem "Dobytí krajiny".

V návaznosti na dolnorakouskou zemskou výstavu se v roce 1992 uskutečnil projekt "Svatby a oslavy na zámku". Nová organizace využití místností a prostranství upravena pro nejrůznější aktivity (koncerty, výstavy a festivaly atd.). Například se zde každoročně o svatodušním týdnu koná „Ö3-Disco“ nebo veselice dobrovolných hasičů Eichberg v zámeckém parku.

Zámecká restaurace[editovat | editovat zdroj]

Na konci týdne a ve svátky a v hlavní turistické sezóně je restaurace otevřena.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Schloss Gloggnitz na německé Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Gerhard Stenzel: Von Schloss zu Schloss in Österreich. Kremayr & Scheriau, Wien 1976, ISBN 3-218-00288-5, S. 176.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]