Přeskočit na obsah

Gershom Scholem

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Geršom Šolem)
Prof. Gershom Scholem
Narození5. prosince 1897
Berlín
Úmrtí21. února 1982 (ve věku 84 let)
Jeruzalém
Místo pohřbeníhřbitov v Sanhedrii
Povolánífilozof, knihovník, historik, pedagog, spisovatel, vysokoškolský učitel, bibliograf, bibliofil, básník a teolog
Alma materMnichovská univerzita
Humboldtova univerzita
Tématafilozofie a kabala
Významná dílaMajor Trends in Jewish Mysticism
From Berlin to Jerusalem
On the Kabbalah and its Symbolism
O mystické podobě božství
On some basic concepts of Judaism
OceněníIzraelská cena (1958)
Reuchlin Award (1969)
Velká literární cena Bavorské akademie krásných umění (1974)
Harveyho cena (1974)
Bialikova cena (1977)
… více na Wikidatech
Manžel(ka)Elsa Helene (Escha) Bergmann (1923–1936)
Fania Scholem (1936–1982)
RodičeArthur Scholem[1] a Betty Scholem[1]
PříbuzníWerner Scholem[1], Reinhold Scholem[1] a Erich Scholem (sourozenci)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gershom Scholem (hebrejsky גרשם שלום, Geršom Šalom, rodným jménem Gerhard Scholem; 5. prosince 1897 – 21. února 1982) byl izraelský filosof a historik původem z Německa. Je považován za zakladatele moderního akademického studia kabaly a stal se prvním profesorem židovského mysticismu na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě. V letech 1968 až 1974 byl prezidentem Izraelské akademie věd a klasického vzdělávání.

Je znám pro svou sbírku přednášek Major Trends in Jewish Mysticism z roku 1941 a biografii Sabbatai Zevi, the Mystical Messiah z roku 1973. Jeho shromážděné spisy a eseje, publikované roku 1965 v knize On Kabbalah and its Symbolism, měly velký vliv na povědomí o židovském mysticismu mezi osobami nežidovského původu.[2]

Biografie

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Berlíně do asimilované židovské rodiny Arthura Scholema a Betty Hirschové Scholemové jako nejmladší ze čtyř synů.[3] Proti jeho zájmu o judaismus se rázně postavil jeho otec, který byl tiskařem, avšak díky matčině zásahu mu bylo dovoleno studovat hebrejštinu a Talmud s ortodoxním rabínem.

Scholem v roce 1925

V roce 1915 se v Mnichově setkal s Walterem Benjaminem (Scholemovi bylo sedmnáct a Benjaminovi dvacet tři), kde tehdy začalo jejich dlouholeté přátelství, které skončilo až Benjaminovou sebevraždou v roce 1940. Později Scholem nastoupil ke studiu na Humboldtově univerzitě v Berlíně, kde studoval matematiku, filosofii a hebrejštinu, a kde se seznámil s Martinem Buberem, Šmu'elem Josefem Agnonem, Chajimem Nachmanem Bialikem, Achadem ha-Amem a Zalmanem Rubašovem (později byl znám jako Zalman Šazar).[3] Posléze studoval matematickou logiku na univerzitě v Jeně pod vedením Gottloba Fregeho. V roce 1918 se v Bernu seznámil se svou budoucí první manželkou Elsou Burckhardtovou. Následujícího roku se vrátil do Německa, kde získal doktorát ze semitských jazyků na univerzitě Ludwiga-Maximiliana v Mnichově. Společně s Benjaminem založili fiktivní univerzitu Muri.

Svoji dizertační práci sepsal na téma nejstaršího známého kabalistického textu Sefer ha-Bahir.[3] Vtažen sionismem a ovlivněn Buberem, emigroval v roce 1923 do britské mandátní Palestiny, kde se věnoval studiu židovského mysticismu a pracoval z kraje jako knihovník. Po svém příchodu si hebraizoval jméno na Geršom Scholem. Postupně se stal vedoucím oddělení hebrejské a židovské literatury v Národní knihovně a v roce 1925 začal přednášet na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě.[2]

Kabalu a židovský mysticismus vyučoval z vědeckého úhlu pohledu a v roce 1933 se stal prvním profesorem židovského mysticismu na univerzitě a tento post zastával až do svého odchodu do penze v roce 1965, kdy byl emeritován.[3] V roce 1936 se oženil se svou druhou ženou Faniou Freudovou.

Jeho bratr Werner byl členem ultralevicové Fischer-Maslowovy skupiny a nejmladším členem Reichstagu, kde zastupoval Komunistickou stranu. Ze strany byl nakonec vyloučen a později zavražděn nacisty v koncentračním táboře Buchenwald.[4] Na rozdíl od svého bratra byl Scholem rezolutním odpůrcem komunismu a marxismu.

Zemřel v Jeruzalémě, kde je pohřben vedle své ženy ve čtvrti Sanhedrija. Smuteční projev na jeho pohřbu pronesl Jürgen Habermas.

Ocenění

[editovat | editovat zdroj]

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

Níže je uvedený seznam vybraných děl v angličtině:

  • Major Trends in Jewish Mysticism, 1941
  • Jewish Gnosticism, Merkabah Mysticism, and the Talmudic Tradition, 1960
  • Arendt and Scholem, „Eichmann in Jerusalem: Exchange of Letters between Gershom Scholem and Hannah Arendt“, v časopisu Encounter, 22/1, 1964
  • The Messianic Idea in Judaism and other Essays on Jewish Spirituality, přeloženo 1971
  • Sabbatai Sevi: The Mystical Messiah, 1973
  • From Berlin to Jerusalem: Memories of My Youth, přeložil Harry Zohn, 1980.
  • Kabbalah, Meridian 1974, Plume Books 1987 reissue: ISBN 0-452-01007-1
  • Walter Benjamin: the Story of a Friendship, přeložil Harry Zohn. New York: Schocken Books, 1981.
  • Origins of the Kabbalah, JPS, 1987 reissue: ISBN 0-691-02047-7
  • On the Mystical Shape of the Godhead: Basic Concepts in the Kabbalah, 1997
  • The Fullness of Time: Poems, přeložil Richard Sieburth
  • On Jews and Judaism in Crisis: Selected Essays
  • On the Kabbalah and Its Symbolism
  • Tselem: The Representation of the Astral Body, přeložil Scott J. Thompson, 1987
  • Zohar — The Book of Splendor: Basic Readings from the Kabbalah

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gershom Scholem na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d Catalog of the German National Library. Dostupné online. [cit. 2024-05-06].
  2. ↑ a b Gershon Scholem [online]. Jewish Virtual Library [cit. 2011-08-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b c d Gerschom Scholem [online]. Penn State [cit. 2011-08-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-11-29. (anglicky) 
  4. ↑ Gershom Scholem: A good sectarian [online]. The Economist, 2002-11-28 [cit. 2011-08-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Israel Prize recipients in 1958 [online]. Ministerstvo školství Státu Izrael [cit. 2011-08-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-08. (hebrejsky) 
  6. ↑ Council [online]. Izraelská akademie věd a klasického vzdělávání [cit. 2011-08-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-09-29. (anglicky) 
  7. ↑ Recipients of Yakir Yerushalayim award [online]. Město Jeruzalém [cit. 2011-08-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-25. (hebrejsky) 
  8. ↑ List of Bialik Prize recipients 1933–2004 [PDF]. Město Tel Aviv [cit. 2011-08-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-12-17. (hebrejsky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • BIALE, David. Gershom Scholem: Kabbalah and Counter-History. 2. vyd. Cambridge: Harvard University Press, 1982. 216 s. Dostupné online. ISBN 978-0674363328. (anglicky) 
  • CAMPANINI, Saverio. Creation & Re-creation in Jewish Thought: Festschrift in Honor of Joseph Dan. Příprava vydání Rachel Elior a Peter Schäfer. Tübingen: Paul Mohr Verlag, 2005. 700 s. Dostupné online. ISBN 978-3161487149. Kapitola A Case for Sainte-Beuve. Some Remarks on Gershom Scholem's Autobiography, s. 363–400. (anglicky) 
  • JACOBSON, Eric. Metaphysics of the Profane: The Political Theology of Walter Benjamin and Gershom Scholem. New York: Columbia University Press, 2003. 352 s. Dostupné online. ISBN 978-0231126571. (anglicky) 
  • MENDES-FLOHR, Paul. Gershom Scholem: The Man and His Work. Albany: SUNY Press, 1994. 127 s. Dostupné online. ISBN 978-0791421260. (anglicky) 
  • SKINNER, Anthony David. Lamentations of Youth: The Diaries of Gershom Scholem, 1913-1919. Cambridge: Harvard University Press, 2007. 374 s. Dostupné online. ISBN 978-0674026698. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Gershom_Scholem&oldid=23181600“