Achad ha-Am

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Achad ha-Am

Achad ha-Am na dobové fotografii
Rodné jméno Ašer Cvi Hirsch Ginsberg
Narození 18. srpna 1856
Skvyra, Ruské impérium
Úmrtí 2. ledna 1927 (70 let)
Tel Aviv, Britský mandát Palestina
Místo odpočinku Trumpeldorův hřbitov
Pseudonym Achad ha-Am
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ašer Cvi Hirsch Ginsberg (hebrejsky: אשר צבי הירש גינצברג, žil 18. srpna 1856, Skvyra2. ledna 1927, Tel Aviv), známý pod svým hebrejským jménem a literárním pseudonymem Achad ha-Am (hebrejsky: אחד העם, doslova „Jeden z lidu,“ Genesis 26:10) byl židovský esejista a nejvýznamnější představitel duchovně-kulturního proudu sionismu.[1]

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodil se do chasidské rodiny v carském Rusku a získal klasické ortodoxní vzdělání. Později však studoval v Berlíně, Vídni a Bruselu, kde ho ovlivnili angličtí myslitelé té doby.[2] Patřil mezi příslušníky Chovevej Cijon (Milovníků Sijónu) a podle měj měl sionismus usiloval o přebudování země izraelské v „kulturní židovské centrum“.[3] V tomto smyslu se zpočátku vyjadřoval kriticky k židovskému způsobu osidlování Palestiny a tvrdil, že Palestina, aby se mohla stát životaschopným židovským státem, musí být napřed budována jako kulturní židovské centrum.[4] Například v souvislosti s budováním Hebrejské univerzity v jednom ze svých děl napsal: „Založení vlastní vysoké školy (…) nás přivede k našemu cíli blíže než sto zemědělských osad.“[2] Zdůrazňoval „morální, kulturní a duchovní prvky židovského nacionalismu.“[1] Zároveň ale „důrazně varoval před přezíravým a násilným chováním vůči Arabům, kterého se v Palestině začali někteří sionisté dopouštět.“[1] Podle jeho pojetí sionismu, měl tento ideový směr představovat „pokojné soužití a vzájemný respekt Židů a Arabů.“[5]

První izraelský prezident Chajim Weizmann o něm jednou prohlásil: „Měl nejhlubší vliv na ruskožidovské studenty v Evropě (…) otištění jednoho z Achad ha-Amových článků bylo vždycky událostí prvního významu. Byl nekonečně čtěn a diskutován. Byl (…) tím, čím byl Gándhí pro mnoho Indů, tím čím byl Mazzini pro mladou Itálii o století dříve.“[6]

O jeho významnosti v sionistickém hnutí svědčí i to, že po něm a po Theodoru Herzlovi byly pojmenovány první ulice v Tel Avivu.[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c ČEJKA, Marek. Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. Praha: Barrister & Principal, 2005. 305 s. ISBN 80-903333-9-7. S. 30. 
  2. a b KRUPP, Michael. Sionismus a Stát Izrael. Praha: Vyšehrad, 1999. 242 s. ISBN 80-7021-265-9. S. 37-38. 
  3. TERNER, Erich. Dějiny Státu Izrael. Pardubice: Kora, 1991. 262 s. ISBN 80-901092-0-9. S. 47. 
  4. EISENBERG, Ronald L. The Streets of Jerusalem: Who, What, Why. Jerusalem: Devora, 2006. 407 s. Dostupné online. ISBN 1-932687-54-8. S. 17. (anglicky) 
  5. ČEJKA, Marek. Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. Praha: Barrister & Principal, 2007. 321 s. ISBN 978-80-87029-16-9. S. 98. 
  6. SACHAR, Howard, M. Dějiny Státu Izrael. Praha: Regia, 1999. 767 s. ISBN 80-902484-4-6. S. 73. 
  7. GILBERT, Martin. Izrael: Dějiny. Praha: BB Art, 2002. 668 s. ISBN 80-7257-740-9. S. 44. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]