Gaston Julia

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Gaston Julia
Gustav Herglotz, Gaston Julia.jpeg
Rodné jméno Gaston Maurice Julia
Narození 3. února 1893
Sidi-Bel-Abbès
Úmrtí 19. března 1978 (ve věku 85 let)
Paříž
Alma mater Lycée Janson de Sailly (1910–1911)
École normale supérieure (1911–1914)
Faculté des sciences de Paris (1916–1917)
Povolání matematik
Zaměstnavatelé Collège de France (1917–1918)
École normale supérieure (1919–1922)
École Polytechnique (1919–1937)
Faculté des sciences de Paris (1920–1937)
École Polytechnique (1937–1941)
Faculté des sciences de Paris (1941–1964)
Ocenění rytíř Čestné legie (1915)
Bordin Prize (1917)
Grand prix des sciences mathématiques (1918)
Cours Peccot (1919)
Prix Francoeur (1926)
… více na Wikidatech
Děti Marc Julia
Sylvestre Julia
Příbuzní Roger Julia (sourozenec)
Ernest Chausson (tchán)[1]
Bernard Julia (vnuk)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gaston Maurice Julia (3. února 1893 Sidi bel Abbès v Alžírsku - 19. března 1978 Paříž) byl francouzský matematik.

Julia vyrůstal v tehdy francouzském Alžírsku, kde jeho otec opravoval zemědělské stroje. Navštěvoval školu v Oranu a od roku 1910 se stipendiem střední školu v Paříži. Studoval pak od roku 1911 na École normale supérieure (ENS) poté, co byl nejlepší při přijímacích zkouškách na ENS (i na École polytechnique).

Od roku 1914 Julia bojoval jako poddůstojník v první světové válce a byl vážně zraněn při své první bitvě v lednu 1915. Kulka ho zasáhla do obličeje a zničila mu nos, takže přes několik neúspěšných plastických operací musel po zbytek svého života nosit přes obličej kožený řemen, zakrývající znetvoření.

V roce 1916 Gaston Julia získal doktorát u Émile Picarda na Collège de France. V roce 1918 vydal svůj nejznámější článek o iteraci racionálních funkcí (Mémoire sur l'itération des fonctions rationnelles, Journal de Mathématiques pures et appliquées). V něm představil Juliovu množinu, která hraje důležitou roli v teorii dynamických systémů. Nezávisle na Juliovi prováděl podobný výzkum i Pierre Fatou. Od 80. let 20. století jde opět o oblast intenzivního matematického výzkumu, kterou i u širšího nematematického publika zpopularizovali Benoît Mandelbrot, Heinz-Otto Peitgen a další. Za práci na iteraci racionálních funkcí získal Julia Velkou cenu Francouzské akademie věd a v roce 1919 byl řečníkem Peccotových přednášek na Collège de France. Ve stejném roce se stal Maître de conférences na ENS, lektorem na École Polytechnique a profesorem na Sorbonně. V roce 1937 se stal profesorem na École Polytechnique.

V roce 1934 byl Julia přijat do Francouzské akademie věd, jejímž předsedou byl v roce 1950, a byl například také členem Papežské akademie věd. V roce 1932 byl prezidentem Francouzské matematické společnosti. V roce 1950 se stal důstojníkem Čestné legie.

Roku 1916 se Julia oženil s Marianne Chaussonovou (jeho zdravotní sestrou, dcerou skladatele Ernesta Chaussona) a měl s ní šest dětí. Jedním z nich byl chemik Marc Julia.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gaston Maurice Julia na německé Wikipedii.