František Flasar
| František Flasar | |
|---|---|
 | |
| Narození | 23. března 1903 Červenka  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 20. února 1989 (ve věku 85 let) Červenka  Československo |
| Povolání | malíř, štukatérství, divadelní ochotník, herec, výtvarník a restaurátor |
| Manžel(ka) | Marie Kubíčková |
| Děti | Ivo (* 1930) Olga (* 1933) |
| Příbuzní | Vlasta Lachnitová (vnučka) |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
František Flasar (23. března 1903 Červenka – 20. února 1989 Červenka) byl český malíř a štukatér.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v Července ve Svatoplukově ulici č.p. 49 v rodině nádeníka. Měl tři sourozence. Po vychození obecné školy šel do učení Aloisu Machovi, malíři a natěrači z Litovle, kde se vyučil natěřečem, malířem pokojů a písma. Po vyučení v roce 1917 u Macha zůstal jako zaměstnanec. V roce 1929 se oženil s Marií Kubíčkovou z Červenky, kde společně žili u jejích rodičů, ale svou malířskou živnost provozoval v Litovli. V roce 1930 se manželům narodil syn Ivo a o tři roky poté dcera Olga (1933).
Roku 1937 se rodina přestěhovala do nově postaveného jednopatrového domu ve Válkově ulici 190 v Července. V tomto domě bydlela i dcera Olga s rodinou, než jí malíř pomohl postavit dům v Třebízského ulici, který vyzdobil plastikou tří hrajících si dívek – svých vnuček. V uvolněném pokoji si Flasar zřídil ateliér.[1]
V roce 1942 v Brně absolvoval školu uměleckých řemesel v Brně. Za 2. světové války získal od vládního komisaře pověřeného správou Litovle, Fritze Mekisky, velkou zakázku na výmalbu obřadní síně na radnici v Litovli. Zde vytvořil cyklus sedmi lunet s výjevy z historie města. Poslední scéna zobrazující obsazení Litovle Němci v roce 1939 byla roku 1946 opět Flasarem přemalována na obraz osvobození Litovle Rudou armádou. Po válce byl na základě výnosu Zemského národního výboru v Brně zaregistrován pod číslem 303 v seznamu výtvarných umělců.
Od 50. let působil jako výtvarník Okresního domu osvěty, ze kterého se v 60. letech stal Spojený závodní klub ROH pod správou národního podniku Tesla. V 60. letech začal úzce spolupracovat s akademickým malířem Františkem Peňázem. Společně se věnovali opravám kostelů na Moravě, kde vytvořili řadu stropních a oltářních obrazů.[2] Na popud malíře Peňáze vytvořil Flasar i plastiky ke dvěma křížovým cestám.[1]
V 80. letech se mu rychle zhoršilo zdraví. V osmdesáti letech ho postihla mozková příhoda, po které byl upoután na lůžko. I přes péči dcery Olgy se malířův stav zhoršoval a vyžadoval celodenní profesionální péči. Proto byl na žádost rodiny umístěn do domova důchodců v Července, kde zemřel 20. února 1989.[3]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]František Flasar byl všestranně kulturně činný. Působil i mezi divadelními ochotníky. Maloval kulisy, pomáhal s výpravou, hrál i režíroval divadelní hry. Věnoval se výtvarné práci v mnoha oborech (nástěnné malby, obrazy, kresby, ilustrace knih, plastiky, sgrafita v exteriérech i interiérech, restaurování). Na popud Františka Peňáze vytvořil i plastiky dvou křížových cest: starší a větší (65×35 cm) bez popisu jednotlivých zastavení a mladší menší (30×30 cm) s popisem. V roce 1968 ilustroval Báje a pověsti z Vizovických hor od Františka Millera, které vyšly v Bojkovicích. Sgrafity vyzdobil mnoho fasád rodinných domů i veřejných staveb na Litovelsku, ale dále také na Šumpersku a v Luhačovicích. Jako vzory sloužily Flasarovi obrazy Josefa Mánese, Mikoláše Alše i hanácké kroje.[1] První sgrafita začal vytvářet již před 2. světovou válkou. Dvě sgrafita v Bezručově ulici č.p. 631 v Litovli jsou datována rokem 1939, v roce 1947 vytvořil Flasar sgrafito na levé stěně budovy školy v Července, z roku 1955 pocházelo dnes již zaniklé sgrafito s poutačem na litovelské muzeum na štítě domu v Parku Míru. Sgrafita zobrazují Hanáky v krojích, biblické a mytologické výjevy, lovce a zvířata,hasiče zemědělce při práci nebo symboly výrobních podniků.[1] Namaloval také řadu akvarelů a olejů. Ojedinělými jsou obrazy na způsob vitráže ve vinných sklepech v Čejkovicích, mozaika umístěná v areálu bývalých radiokomunikací v Litovli a dřevořezby hlav.[3]
Výstavy
[editovat | editovat zdroj]- 1985 – samostatná výstava, Muzeum Litovel
- 2009 – František Flasar a jeho dílo, Muzeum Litovel
Odkaz
[editovat | editovat zdroj]V roce 2009 vydal obecní úřad v Července almanach o životě a díle Františka Flasara. Obrazové přílohy převážně dodala a zpracovala jeho vnučka Vlasta Lachnitová s rodinou. Textovou část vypracovala kronikářka obce Červenka, Mgr. Petra Prucková.[4]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Sgrafito na domě ev. č. 7, Bohuslavice -
Sgrafito, Švehlova č.p. 44, Konice -
Sgrafito na domě č.p. 78, Čunín -
Sgrafito na č.p. 78, Čunín -
Sgrafito, č.p. 19, Bohuslavice -
Sgrafito na hasičské zbrojnici, Cholina -
Sgrafito na kostele, Řimice -
Sgrafito, Osvobození č.p. 61, Horka nad Moravou -
Sgrafito, Dolní náměstí č.p. 27, Olomouc -
Sgrafito, Nádražní č.p. 19, Červenka -
Dolní č.p. 13, Štěpánov -
freska v obřadní síni, Litovel -
freska v obřadní síni, Litovel
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d PRUCKOVÁ, Petra. František Flasar : 1903-1989 : almanach obce Červenky 2009. V Července: Obecní úřad 13 s., 112 s. obr. příl. s. Dostupné online. ISBN 978-80-260-3698-2, ISBN 80-260-3698-0. OCLC 827258996
- ↑ František Flasar [online]. amaterskedivadlo.cz [cit. 2022-07-07]. Dostupné online.
- ↑ a b František Flasar *23. 3. 1903 - +20. 2. 1989 [online]. osobnosti-moravy.eu [cit. 2022-07-07]. Dostupné online.
- ↑ František Flasar [online]. Obec Červenka [cit. 2022-07-07]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- PRUCKOVÁ PETRA. František Flasar 1903–1989. [s.l.]: Obec Červenka ISBN 978-80-260-3698-2.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu František Flasar na Wikimedia Commons
