František Esterházy z Galanty
| František Esterházy z Galanty | |
|---|---|
.jpg) | |
| Narození | 19. září 1715 Pápa |
| Úmrtí | 7. listopadu 1785 (ve věku 70 let) Bernolákovo |
| Místo pohřbení | Kostel Povýšení svatého Kříže v Ganně |
| Povolání | politik a hudební skladatel |
| Ocenění | Řád zlatého rouna (1771) |
| Politická strana | politik před vznikem politických stran |
| Děti | František II. Esterházy z Galanty[1] Marie Anna Eleonora Esterházyová z Galanty[1] |
| Rodiče | František Esterházy z Galanty (1683-1754) a Marie Sidonie Pálffyová z Erdődu |
| Rod | Esterházyové |
| Příbuzní | Karel Esterházy z Galanty a Mikuláš Esterházy z Galanty (sourozenci) Josef Esterházy z Galanty, Karolína Esterházyová z Galanty[1] a Mihály Esterházy (vnoučata) |
| Funkce | chorvatský bán |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hrabě František Esterházy z Galanty (maďarsky Esterházy de Galántha Ferenc, německy Franz Esterházy de Galántha; 12. září 1715, Vídeň nebo Pápa – 7. listopadu 1785, Cseklész), přezdívaný „Quinquin“, byl uherský šlechtic z rodu Esterházyů, zednář a dvořan. Patřil do okruhu důvěrníků císařovny Marie Terezie.
Život
[editovat | editovat zdroj]
Narodil se ve Vídni nebo v uherské Pápě jako syn královského taverníka Františka Esterházyho (1683–1754), matka Marie Sidonie (1690–1743) pocházela z rodu Pálffyů. Jeho starší bratr Mikuláš byl dlouholetým velvyslancem v Polsku a Rusku.
František byl předkem mladší rodové hraběcí linie ze Sempte (Šintava) a později Cseklész (Bernolákovo), kterou sám založil, v rámci linie z Forchtensteinu.
František Esterházy byl ve službách rakouských panovníků a plnil různé administrativní úkoly. Byl císařským komořím a tajným radou. Přes čtyřicet let zastával úřad mošonského župana v Mosonmagyaróváru (1741–1783). Ve Vídni zastával v letech 1752–1754 funkci ředitele Dvorního divadla, v jehož hereckém souboru si našel manželku. V letech 1762–1785 byl uherským dvorským kancléřem, souběžně v Uherském království zastával funkce nejvyššího komořího (1765–1771) a nejvyššího hofmistra (1773–1783). Poslední dva roky před smrtí byl bánem Chorvatska a Slavonie (1783–1785).
V roce 1760 byl jedním ze zakladatelů uherského řádu svatého Štěpána a v roce 1764 se stal jeho prvním kancléřem. Marie Terezie mu prokázala velkou čest, když ho obdarovala diamanty zdobenou řádovou hvězdou. Ta se dochovala až do počátku 20. století.
V roce 1771 byl František Esterházy jmenován rytířem Řádu zlatého rouna.
František Esterházy byl stoupencem svobodného zednářství. Založil lóži L'Orian a stal se jejím prvním velmistrem.
Rodina
[editovat | editovat zdroj]František byl ženaty s Antonií Františkou Nicoletou Richardovou de la Potréau (1726–1801), herečkou Dvorního divadla, s níž měl dvě děti:
- František II. Esterházy z Galanty (6. února 1758 – 18. listopadu 1815)
- Marie Anna Eleonora
Hrabě František Esterházy z Galanty zemřel 7. listopadu 1785 na svém panství Cseklész, dnešní Bernolákovo.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ferenc Esterházy de Gálantha na nizozemské Wikipedii.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu František Esterházy z Galanty na Wikimedia Commons
| Předchůdce: František Fauszty |
|
chorvatský bán 1783–1785 |
|
Nástupce: František Szechenyi |
| Předchůdce: František Fauszty |
|
slavonský bán 1783–1785 |
|
Nástupce: František Szechenyi |
- Esterházyové
- Uherští šlechtici
- Rakouští šlechtici
- Chorvatští bánové
- Slavonští bánové
- Svobodní zednáři podle zemí
- Nositelé Královského řádu svatého Štěpána
- Rytíři rakouského Řádu zlatého rouna
- Císařští komoří
- Maďaři
- Narození v roce 1715
- Narození 12. září
- Narození ve Vídni
- Úmrtí v roce 1785
- Úmrtí 7. listopadu
- Úmrtí v Bernolákovu