František Esterházy z Galanty

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
František Esterházy z Galanty
Esterházy Ferenc (1715-1785).jpg
Narození19. září 1715
Pápa
Úmrtí7. listopadu 1785 (ve věku 70 let)
Bernolákovo
Místo pohřbeníRoman Catholic church and Esterházy Mausoleum in Nagyganna, Ganna
Povolánípolitik a hudební skladatel
OceněníŘád zlatého rouna (1771)
DětiFrantišek II. Esterházy z Galanty[1]
Marie Anna Eleonora Esterházyová z Galanty[1]
RodičeFrantišek Esterházy (1683-1754) a Marie Sidonie Pálffyová z Erdődu
RodEsterházyové
PříbuzníKarel Esterházy z Galanty (sourozenec)
Josef Esterházy z Galanty a Karolina, Gräfin Esterházy de Galántha[1] (vnoučata)
Funkcebán Chorvatska
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrabě František Esterházy z Galanty (maďarsky Esterházy de Galántha Ferenc, německy Franz Esterházy de Galántha; 12. září 1715, Vídeň nebo Pápa7. listopadu 1785, Cseklész), přezdívaný „Quinquin“, byl uherský šlechtic z rodu Esterházyů, zednář a dvořan. Patřil do okruhu důvěrníků císařovny Marie Terezie.

Život[editovat | editovat zdroj]

Portrét z roku 1740

Narodil se ve Vídni nebo v uherské Pápě jako syn královského taverníka Františka Esterházyho (1683–1754), matka Marie Sidonie (1690–1743) pocházela z rodu Pálffyů.

František byl předkem mladší rodové hraběcí linie ze Sempte (Šintava) a později Cseklész (Bernolákovo), kterou sám založil, v rámci linie z Forchtensteinu.

František Esterházy byl ve službách rakouských panovníků a plnil různé administrativní úkoly. Byl císařským komořím a tajným radou. Přes čtyřicet let zastával úřad mošonského župana v Mosonmagyaróváru (1741–1783). Ve Vídni zastával v letech 1752–1754 funkci ředitele Dvorního divadla, v jehož hereckém souboru si našel manželku. V letech 1762–1785 byl uherským dvorským kancléřem, souběžně v Uherském království zastával funkce nejvyššího komořího (1765–1771) a nejvyššího hofmistra (1773–1783). Poslední dva roky před smrtí byl bánem Chorvatska a Slavonie (1783–1785).

V roce 1760 byl jedním ze zakladatelů uherského řádu svatého Štěpána a v roce 1764 se stal jeho prvním kancléřem. Marie Terezie mu prokázala velkou čest, když ho obdarovala diamanty zdobenou řádovou hvězdou. Ta se dochovala až do počátku 20. století.

V roce 1771 byl František Esterházy jmenován rytířem Řádu zlatého rouna.

František Esterházy byl stoupencem svobodného zednářství. Založil lóži L'Orian a stal se jejím prvním velmistrem.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

František byl ženaty s Antonií Františkou Nicoletou Richardovou de la Potréau (1726–1801), herečkou Dvorního divadla, s níž měl dvě děti:

Hrabě František Esterházy z Galanty zemřel 7. listopadu 1785 na svém panství Cseklész, dnešní Bernolákovo.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ferenc Esterházy de Gálantha na nizozemské Wikipedii.

  1. a b c Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
František Fauszty
Znak z doby nástupu chorvatský bán
17831785
Znak z doby konce vlády Nástupce:
František Szechenyi
Předchůdce:
František Fauszty
Znak z doby nástupu slavonský bán
17831785
Znak z doby konce vlády Nástupce:
František Szechenyi